Homo byrocraticus
Na této malé sérii keší bychom chtěli jménem Moravskotřebovské historické literárně-vlastivědné a lyžařské společnosti připomenout jak fungoval úřad v dobách, kdy ještě nebylo možné komunikovat s institucemi elektronicky. V žádném případě nejde o parodii nebo snad nedej bože výsměch váženému a ctěnému úřednictvu v zemích českých, moravských, slezských i okolních. K realizaci těchto keší vedly osobní zkušenosti jednoho našeho člena, který se chtěl věnovat pouze vědecké práci pro naši společnost a prakticky hned po vyučení v oboru promovaný pedofil pro střední školy zažádal o plný invalidní důchod, protože z důvodu chorobné fixace na seniory nemohl plnohodnotně vykonávat své povolání. Nějaký čas pak také strávil jako zaměstnanec úřadu práce, protože ale žádnou práci nevynalezl, tak teplé místečko opustil. Druhý důvod je zapojení naší společnosti do projektu Lectio artem (umění číst), který si dává za úkol povzbudit obyvatelstvo ke čtení, pročež budou listingy těchto keší dlouhé a jako prémii přidáme i gramatické chyby, aby se čtenář cítil jako ryba ve vodě.
Sponka
Kancelářská sponka se v dobách papíru a nespočetných kopií používala k rozebiratelnému spojení několika listů. Výhodou bylo její mnohonásobně opakovatelné použití. Naše společnost pátrala po nějakých důkazech existence sponky středověké, na spínání pergamenů, či starověké (pro papyrové svitky a hliněné tabulky), ale bez větších úspěchů. Doba kamenná pak sponku zcela vylučuje, kvůli křehkosti a nepružnosti použitých materiálů. Za vynálezce kancelářské sponky je obecně pokládán Johan Vaaler, zaměstnanec patentového úřadu v Oslo, který nechal svůj nápad zaregistrovat v roce 1899. Ve městě Sandvika dokonce existuje pomník kancelářské sponky jako norského objevu.
Ve skutečnosti si však tento princip spojování papírů patentoval v roce 1867 Američan Samuel B. Fay a anglická firma Gem vyráběla od sedmdesátých let 19. století sponky dnešního typu, které měly navíc proti Vaalerovým tu výhodu, že oba konce byly zahnuté stejným směrem, což usnadňovalo manipulaci a nehrozilo roztrhnutí papíru. Sponka je vlastně jedním z prvních nástrojů byrokratizace. Je to z toho důvodu, že jakmile máme k dispozici sponku, můžeme rozdělit práci mezi více podřízených a jejich výplody v listinné podobě úhledně sepnout a odevzdat spokojenému nadřízenému. Zvláštní kapitolou byl pak vývoj dřevěné ekologické sponky na papír, avšak byla to slepá cesta a ekologická sponka později zaznamenala kariéru v úplně jiném oboru.
