O místě
Přírodní památku Skálí tvoří částí lesa na jižním svahu Vsetínských vrchů, kde došlo k rozsáhlému sesuvu půdy a řícení podkladové horniny. Chráněna je pouze část tohoto sesuvu o rozloze přibližně 19,872 ha. Chráněná oblast se nachází v nadmořské výšce 680 až 825 m. n. m. přibližně půl kilometru jižně od vrcholu Léští a 2 km západně od Soláně - Čartáku. Les spadá do katastru obce Karolinka.
Při jeho vyhlášení v roce 1999 začalo být toto území chráněno především kvůli balvanitým rozpadům pískovce suťového charakteru s výchozy soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše porostlým smíšeným nestejnověkým, převážně bukovým lesem. Toto prostředí je blízké volné přírodě a je dobrým předpokladem pro udržení a rozvoj druhové rozmanitosti. Smyslem ochrany je zachovat celý útvar bez výrazných vnějších vlivů tak, aby bylo zajištěno vhodně prostředí pro rozvoj rozmanitosti rostlin a živočichů v této lokalitě.
Místo vzniklo rozsáhlejším sesuvem v Kobylské, během kterého vznikl jedinečný geomorfologický útvar spojený s gravitačním rozvolňováním svahů, při kterém vznikly suťové a rozsedlinové jeskyně. Kromě části zřícené skály a plošin dílčích sesuvných ker s prohlubněmi zadržujícími vodu, jsou zde také rozsedliny s výskytem pseudokrasových závrtů, strmý svah sesuvných ker a dokonce i část potoka tekoucího v podzemí. V rozpadlých blocích pískovce byly nalezeny pseudokrasové jeskyně ("V Soláňském hřebtu 6"). Celé území je sledované Českou geologickou službou, neboť je stále aktivní.
Území je porostlé převážně bukem lesním, v některých částech také smrkem ztepilým občas se vyskytuje i jedle bělokorá. V bučinách najdeme kýčelnici devítilistou a cibulkonosnou, ječmenku lesní, kokořík přeslenitý, kopytník evropský, ostřici převislou, samorostík klasnatý, svízel vonný, šalvěj lepkavou žindavu evropskou a violku lesní, což jsou všechno byliny typické pro bukové lesy. Ve smrkových částech je druhů méně. Nejstarší stromy začaly v lokalitě růst někdy kolem 1894.
Na balvanitých rozpadech pískovce lze najít javor klen a jilm drsný. Z keřů lze nalézt zimolez černý a růži převislou. Podrostu najdeme netýkavku nedůtklivou, bažanku vytrvalou, kapradinu laločnatou, čarovník prostřední, dymnivku dutou a další. Zvláště na balvanech lze najít bohatá společenstva mechů a mezi nimi i ohroženou baňatku zkrácenou.
Vhodné podmínky k rozmnožování zde nachází obojživelníci jako mlok skvrnitý, skokan hnědý a v okrajových částech také kuňka žlutobřichá. Z ptactva zde byli pozorován jeřábek lesní, krahujec obecný, puštík obecný, holub hřivnáč, datel černý, žluna šedá a strakapoud bělohřbetý. Pravidelně tudy migruje i sluka lesní. Byly zde nalezeny i stopy pobytu rysa ostrovida.
Vzhledem k ochraně území vcelku přirozeného suťového lesa, leží v balvanovitém jádře území spousta vývratů, nebo stojí torza polámaných stromů. Pouze ve východní části území došlo ještě před vyhlášením ochrany k holoseči, na jejímž místě byl vysázen smrkový les. V současnosti zde probíhá ochrana mladých stromů před okusem spárkatou zvěří.
O keši
Keš najedete pod velkým kamenem ve vzdálenosti cca 3 metry směrem dolů z cesty v místě, kde se hranice rezervace odpojuje od cesty. Jde o klasickou Lock&Lock krabičku vhodnou pro menší trasanty a předměty na výměnu.
Přeji šťastný lov!
Zdroje
- Přírodní památka Skálí (https://nature.hyperlink.cz/vsetinsko/Skali.htm)
- Foto: Zdeněk Podešva 2001-2022