Cyklostezka Černovice - Krbice #1
Odpočívadlo Krbice u Chomutova
Mezi obcemi Prunéřov a Černovice byla vybudována nová cyklostezka, která Vás provede po hraně dobívacího prostoru hnědouhelného lomu Doly Nastup Tušimice, kde můžete vidět jak probíhá těžba uhlí.
Na trase cyklostezky byly vybudována 3 odpočívadla, která nesou názvy obcí, jenž museli ustoupit těžbě uhlí.
1. odpočívadlo je vybudováno v katastru bývalé obce Krbice.
Historie:
Krbice ležely přibližně 6 km JZ od Chomutova, v nadmořské výšce kolem 330 m. Bezprostředně podél SZ okraje obce vedla železnice z Chomutova do Chebu.
Jako většina míst v okolí měly i Krbice poměrně starou a bohatou historii. Název vsi byl odvozen z osobního jména Krb - tedy ves lidí Krbových. Tvar názvu se časem měnil vlivem poněmčení krajiny na Kurbicz, Kurwicz, Kerwicz a nakonec Korbitz. První písemná zmínka o Krbicích je sice až z roku 1344, kdy je kostel v Krbicích uváděn jako filiální k blízkým Kralupům, ale ves vznikla zřejmě dříve, pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Byla tehdy manským statkem Šumburků.
Později se Krbice dostaly do majetku pánů z Veitmile. Přinesla je do manželství s Benešem z Veitmile Bonuse, dcera Jana Calty z Kamenné Hory a Rabštejna, majitele chomutovského panství. Další zmínka o Krbicích je až z roku 1490, kdy jsou uváděny spolu s Málkovem a Naší jako majetek Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Lobkovicové tam dali po roce 1570 postavit nový hospodářský dvůr s jednoduchým renesančním panským domem. Roku 1589 se stal majitelem manské vsi Krbice se dvorem, grunty, platy a vším příslušenstvím Jiří Popel z Lobkovic. Ale již za 5 let upadl v nemilost a všechen jeho majetek byl zabaven. Koruna pak roku 1606 prodala Krbice Linhartu Štampachovi ze Štampachu, který je připojil ke svému ahníkovskému panství. U tohoto panství Krbice zůstaly i když po Bílé hoře bylo panství zabaveno a roku 1623 prodáno Martinicům.
Berní rula, která podchycovala počet oddaných a stav majetků k roku 1654, uváděla v „Krobici" 8 sedláků, 19 chalupníků a 5 poddaných tzv. na obci. Urbář panství, založený roku 1678, zaznamenal ve vsi jen 28 jmen a svobodnou krčmu, povinnou odebírat pivo z vrchnostenského pivovaru.
V průběhu staletí postihlo Krbice i nejedno neštěstí. Obec prožila bídu, požáry, drancování saskými i pruskými vojsky a jiné nesnáze jako např. krupobití v roce 1763, které zničilo celou úrodu. Rok nato zase vyhořela téměř celá vesnice. Požár pak podnítil obnovu vyhořelých 42 domů již z nespalného materiálu.
Katastrální oceňovací elaborát z roku 1842, doplněný roku 1856, přestavuje Krbice jako ves s památným kostelem ze 14. století, znovuzřízeným v roce 1769, s farou, školou i hospodou, 48 domy, z nich 7 je patrových, 41 přízemních, 2 jsou kryty taškami, 4 šindelem a 41 doškami. Obytné i hospodářské budovy jsou většinou zděné z kamene, ze dřeva je jen 1 chalupa. V obce tehdy žilo 242 obyvatel v 56 rodinách - 34 rodin se zabývalo jedině zemědělstvím.
Na sklonku 19. století se v Krbicích začala rozvíjet rozsáhlejší uhelná exploatace. V letech 1900 -1901 byl asi 1 km severně od obce otevřen důl Rafael, přejmenovaný roku 1945 na důl Václav. Hlavní rozmach dolování však zde nastal až v roce 1917, kdy se majitelem dolu stala Poldina huť z Kladna. Těžná šachta, hluboká kolem 120 m, byla v těsné blízkosti železniční tratě. Důl zaměstnával nejdříve 50, později přes 200 horníků a uhlí sloužilo téměř výhradně pro tenkrát nově vybudovaný pobočný závod Poldiny hutě v Chomutově. V roce 1943 pak byla vybudována visutá lanovka z dolu kolem Spořic přímo do tzv. Poldovky a doprava uhlí se tím značně zjednodušila. Důl byl od svého vzniku do roku 1917 majetkem těžařstva Rafaeli, pak do roku 1945 patřil Poldině huti v Kladně a po 2. světové válce přešel do koncernu SHD v Mostě. V roce 1960 byl důl zrušen a budovy byly předány do užívání místnímu JZD. V roce 1930 zde žilo většinou německé obyvatelstvo, Čechů jen 5. Po zastavení práce na dole Václav došlo od roku 1961 k podstatnému odlivu obyvatel.
V roce 1976 obdržel MNV v Krbicích rozhodnutí o stavební uzávěře v důsledku plánovaného zrušení některých obcí pro postupující důlní činnost. Ke zrušení Krbic mělo dojít až v roce 1997, ale pro zhoršující se zdejší životní prostředí byla v lednu 1982 radou ONV schválena předčasná likvidace obce. V té době byly Krbice docela hezkou úpravnou vesnicí se 47 č. p., z nichž 36 bylo v soukromém majetku. Hostinec, budova školy, sportovní kabiny, požární zbrojnice a prodejna byly majetkem MNV. V majetku JZD byl mimo chlévů a stodol u některých domů i novější vepřín a ocelokolna. Kostel byl ještě v provozu a byl majetkem katolické církve. Kamenné plastiky z Krbic byly přestěhovány do katastru Místa a jeho částí a k 10. 2. 1983 obec zanikla.
zdroj: Zdena Bitnerová
Ke keši:
Krabička se nachází kousek od odpočívadla u malé hromady kamení pod kameny - viz fotohint, při logování buďte prosím co nejméně nápadní je zde celkem slušný provoz...