Skip to content

<

VOJEVUDCI- JAN ŽIŽKA

A cache by mjr.LEVAP Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/27/2019
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jan Žižka

Jan Žižka z Trocnova a Kalicha (kolem 1360 Trocnov – 11.října 1424 Přibyslav) byl český husitský vojevůdce, pokládaný za otce husitské vojenské doktríny a autora či prvního uživatele defenzivní bojové techniky, tzv. vozové hradby Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest posledních let jeho života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné, vycházet lze pouze z kusých zmínek z několika náhodou zachovalých listin Z tohoto důvodu dochází k názorové nejednotnosti odborníků, kteří v biografických pracích věnovaných táborskému hejtmanovi, mnohdy zastávají vzájemně protichůdné názory.
. Roku 1408 Žižka vyhlásil nepřátelství Rožmberkům a královskému městu České Budějovice a působil v záškodnické rotě Matěje vůdce. Následujícího roku byl ze spáchaných zločinů králem Václavem IV. omilostněn a poté vstoupil do služeb polského panovníka Vladislava II. Jagella. Pod vedením Jana Sokola z Lamberka se účastnil tažení proti řádu německých rytířů, avšak dodnes není historicky doloženo, zda bojoval v bitvě u Grunwaldu. Dále se předpokládá, že po návratu z Polska pobýval jako královský čeledín v Praze, kde se seznámil s kázáním mistra Jana Husa. V létě roku 1419 byl Žižka jedním z čelních účastníků první pražské defenestrace, avšak Prahu opustil a nakonec se probil k nově vznikajícímu Hradišti na hoře Tábor. Táborská městská obec jej záhy zvolila jedním ze čtyř hejtmanů. Na jedno oko již slepý Žižka v průběhu pokračujících bojů utrpěl poranění druhého oka a s největší pravděpodobností zcela oslepl (doloženo od obléhání hradu Rabí v červnu 1421). Ani toto postižení mu však nezabránilo v tom, aby v čele husitských svazů odrazil vojska druhé křížové výpravy a dál pokračoval v boji s domácím i zahraničním nepřítelem. Počátkem roku 1423 se za ne zcela jasných okolností rozešel s některými představiteli Tábora a odešel do východních Čech, kde začal formovat nové bratrstvo (takzvaný Nový nebo Menší Tábor). Jeho vzrůstající vliv a úspěchy však brzy narazily na zájmy pražanů a další měsíce se nesly ve znamení bojů mezi oběma husitskými frakcemi. Situace nakonec eskalovala do té míry, že Žižka českou metropoli oblehl a přinutil pražany vést mírové rozhovory (září 1424). Po urovnání konfliktu ujednaly oba husitské tábory výpravu na Moravu, v jejímž průběhu Žižkova část vojska oblehla hrad v Přibyslavi. Zde husitský vojevůdce podlehl hlíznatému onemocnění, jehož příčinou byl patrně neléčený zánětlivý proces.

Osobnost

Mistr artistické fakulty pražské university Vavřinec z Březové, který znal husitského hejtmana osobně, v Husitské kronice zaznamenal, že byl „nad obyčej smělý, statečný a udatný“ (supra modum audax et strenuus), potažmo „nad obyčej smělý a udatný“, což vypovídá o skutečnosti, že v Žižkovi spatřoval přímočarého bojovníka, který se nezastaví před ničím. Základem jeho programu pravděpodobně nebyl boj proti pánům jako takovým, ale proti nepřátelům bez rozdílu příslušnosti k tomu nebo onomu stavu. Pokud bojoval za rovnost lidí, tak jak mu přisuzovali mnozí historici, tak především za jejich rovnost před Bohem. Velmi často, nicméně mimo dobový kontext, bývají posuzovány Žižkovy válečné krutosti doprovázené obrazoborectvím. Tyto z dnešního pohledu barbarské metody války, zahrnující vraždění, pálení bezbranných po stovkách aj., ovšem nebyly ve středověku unikum Žižky nebo Táborů, totožná praxe byla běžná i v zahraničním prostředí. Žižkovo dějinné účinkování se skutečně vyznačovalo značným nahromaděním hrůzných činů, přesahujících dobovou míru, avšak rozdíl od jiných válečných konfliktů éry vrcholného středověku spočíval spíše v kvantitě a zároveň důslednosti, s níž nevidomý hejtman postupoval. Žižkův postup byl někdy jen odvetou za krutost nepřátel, jinak se vcelku stabilně řídil tradičními vzorci rytířského chování. Písemné prameny dokládají, že se většinou spokojil s tím, že nepřátele vyzval, aby přistoupili ke čtyřem artikulům, když tak v krátké době neučinili, dal pokyn k provedení exekuce či zahájení útoku. Na základě písemných pramenů je patrné, že spolubojovníci chovali k Žižkovi hlubokou oddanost a značný respekt. Sympatie v tomto směru jistě vzbuzovala i nezištnost s jakou sloužil své myšlence, neboť věrný své cti, se i přes své úspěchy na válečném poli nijak neobohatil. Jediným jeho ziskem byl malý hrádek Kalich u Litoměřic.

Vojenské umění

Ústředními devizami, které jsou neodmyslitelně spjaty s osobou Jana Žižky, zůstávají jeho válečnické dovednosti a inovace v organizaci vojenského potenciálu vojska rekrutovaného především z řad městské a venkovské chudiny. Tradičně mu bývá připisováno autorství defenzivní taktiky tzv. vozové hradby, ačkoliv k jejímu méně sofistikovanému použití docházelo sporadicky i v dřívějších dobách. Byla to však teprve myšlenka trocnovského hejtmana, jež ze selských vozů vytvořila pohyblivou hradbu umožňující vedení ofenzivně-defenzivních bojových operací, schopnou odolat útoku těžké rytířské jízdy. Tento vojenský prvek do své výzbroje záhy převzaly i další husitské svazy a protivníci z okolních zemí a ve vojenské sféře se uplatnil po téměř celé následující století. Dalším, ve své době zcela ojedinělým počinem, bylo Žižkovo vytvoření profesionalizovaných armád, které byly členěny na nižší organizační celky, jež byly schopny vzájemně spolupracovat nebo plnit samostatné úkoly. Svou doktrínu Žižka zakotvil ve vojenském řádu, jenž částečně unifikoval i výzbroj. Zároveň došlo k propracování systému finančního zabezpečení a zásobování. Zevrubné studium Žižkových tažení dokládá, že se po stránce takticko–strategické, v boji s mnohdy početnějším a lépe vyzbrojeným nepřítelem, snažil využít veškerých možných prostředků lsti, výhod terénu, překvapení, rychlosti pohybu i nenadálého přepadu nebo zrady. Při těchto akcích nepochybně zúročil i zkušenosti z let života, kdy se svými společníky, často pocházejícími s nejnižších vrstev společnosti, vedl drobnou válku proti Jindřichovi z Rožmberka a královskému městu České Budějovice

 

Vlastní kešku najdeš na těchto souřadnicích

290/190,370/115,138/50,332/21,287/99,149/45,124/281

protože každý může použít něco jiného a zaokrouhluje tak- poslední číslice souřadnic jsou : X - 0, Y - 9

Additional Hints (Decrypt)

eršraí: mxhf z n wršgr arpb
svany: ynivpxn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.