Skip to content

<

Třetí jezdec Hlad

Hidden : 08/22/2018
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato keška vznikla jako součást původně jiné série, nakonec se ale rozdělila a došlo tak ke vzniku dvou sérií. Doufám, že se vám i přesto budou líbit dvě kratší, než jedna dlouhá.

 

  • Svaté písmo Sv. Jehov.: „A když otevřel třetí pečeť, slyšel jsem třetího živého tvora, jak říká: „Pojď!“ A viděl jsem, a pohleďme, černý kůň; a ten, kdo na něm seděl, měl v ruce váhy. A slyšel jsem hlas jakoby uprostřed čtyřživých tvorů, jak říká: ´Litr pšenice za denár a tři litry ječmene za denár; a neškoď olivovému oleji a vínu.´“
  • Ekumen. Překl.: „Když Beránek rozlomil třetí pečeť, slyšel jsem, jak třetí z těch bytostí řekla: „Pojď!“ A hle, kůňčerný, a jezdec měl v ruce váhy. A z kruhu těch čtyř bytostí jsem slyšel hlas: ´Za denní mzdu jen mírka pšenice, za denní mzdu tři mírky ječmene. Olej a víno však nech.“
  • Bible kralická: „A když otevřel pečeť třetí, slyšel jsem třetí zvíře, řkoucí: Poď, a viz. I pohleděl jsem, a aj, kůň vraný, a ten, kterýžna něm seděl, měl váhu v ruce své. I slyšel jsem hlas z prostředku těch čtyř zvířat, an praví: měřice pšenice za peníz, a tři měřice ječmene za peníz, oleji pak a vínu neškoď.“

Na úvodních souřadnicích můžete zanechat své dopravní prostředky, k navštívění většiny míst budete potřebovat své nohy, neboť nebude kde parkovat. Čeká vás poznávací putování po Hranicích a jeho památkách.

Cesta k finálovce je dlouhá a kromě památek budete mít šanci si také užít trochu přírody v okolí města. Celá cesta, až k finálovce je pod deset kilometrů, přesto si to nějakou tu fyzickou kondici žádá.

 

Na VS02 získáte hodnotu A tak, že sečtete všechna pozlacená písmena posledního slova v prvním řádku. 

Dům v Klichovské, později Kamenné, pak Rybí a nakonec Galašově ulici je ojedinělým dokladem původní zástavby této lokality. Byl vystavěn zřejmě na počátku 18. století. Gallašův otec jej získal roku 1754 od svého švagra Františka Hlaváče. Na počátku roku 1794 převzal hospodářství Josef H. A. Gallaš a pro své rodiče vystavěl na dvorku výminek. Výminek po roce 1807 proměnil v nemocnici pro chudé hranické občany, sám v ní bezplatně ordinoval a platil obsluhu. Spolu s manželkou Annou, rozenou Anderlovou (1764–1836), odkázal usedlost obci – dům měl sloužit k ubytování dalšího hranického kaplana, výminek pak jako nemocnice. Obec však využila k nemocničním účelům celý areál. Nemocnice zde fungovala až do roku 1865, kdy byla přenesena do domu čp. 366 (v místě bývalé pošty na Třídě 1. máje), infekční oddělení zůstalo v bočním stavení až do roku 1905. Poté dům sloužil až do poloviny 20. století jako městský chudobinec. Od roku 1991 je dům památkově chráněn. V roce 1994 byl prodán do soukromých rukou.

 Na VS03 získáte hodnotu B tak, že sečtete všechna písmena posledního slova na šestém řádku prostřední, zelené cedulky stojící vedle lípy.

Nedaleko Gallašova domu se nachází chráněný strom – malolistá  (srdčitá) lípa, latinsky Tilia cordata.  Strom byl zřejmě vysazen při některém gallašovském výročí zhruba v polovině 19. století. V roce 1968 byl prohlášen za chráněný přírodní výtvor. Na protějším břehu Veličky roste lípa vysazená roku 1961 u příležitosti letu prvního člověka do vesmíru.

Na VS04 získáte hodnotu C tak, že sečtete všechny dopravní značky do cca dvou metrů od modlitebny a plotu kolem ní. (Liché číslo)

Na místě dnešní evangelické modlitebny na Šromotově náměstí byl v 16. století vystavěn sbor jednoty bratrské, zničený za třicetileté války. Roku 1668 na jeho základech vyrostl kostel sv. Šebestiána a Rocha, ten byl roku 1786 zrušen a budova sloužila jako sklad soli. K budově byly přistavěny dva obytné domy, odstraněné ve 20. století. Od roku 1924 je zde modlitebna Českobratrské církve evangelické.

Na VS05 získáte hodnotu D tak, že zjistíte poslední čislici na černé desce na zdi. (Ze strany směrem k zámku.)

V 18. století byly všechny domy Židovské ulice již zděné a jednopatrové (dva z nich byly dvoupatrové), kryté šindelem, v přízemí měly nízké domovní podloubí, jež je dnes zachováno již jen u domu čp. 728, za nímž stávala od třicátých letech 17. století malá zděná synagoga. Židovské schody vznikly roku 1817 přerušením městských hradeb. Synagoga byla v roce 1863 nahrazena novostavbou v maursko-byzantském stylu podle projektu architekta Franze Machera. Bohoslužbám sloužila do roku 1940, plány na její zboření nebyly realizovány a synagoga byla roku 1943 rekonstruována pro potřeby městského muzea. Po válce převzala budovu Církev československá husitská, zatímco židovské náboženské obřady probíhaly v jiných prostorách, poslední modlitebnabývala v letech 1955–1969 na Masarykově náměstí v domě čp. 8/9. V letech 1994–1995 byla synagoga rekonstruována, je zde umístěna výstavní síň Městského muzea a galerie.

Na VS06 získáte hodnotu E tak, že zjistíte poslední čislici předposledního řádku na bílé tabulce nalevo od dveří.

Farní kostel na náměstí stojí od poloviny 18. století. Do té doby sloužil Hraničanům po staletí kostel, který stával na dnešním Školním náměstí. V polovině 18. století však už byl v natolik špatném technickém stavu, že bylo rozhodnuto vystavět kostel nový. Dietrichsteinové jako majitelé panství tehdy  z větší části financovali prakticky současně výstavbu kostelů v Hranicích, v Bělotíně, Soběchlebích, přestavbu dvou kostelů v Lipníku a o něco později také stavbu nového kostela v Drahotuších. Znak Dietrichsteinů dodnes zdobí průčelí kostela.

Kostel představuje stylově přechod mezi barokem a klasicismem, jedná se o architektonicky kvalitní dílo, totéž platí o jeho výzdobě, která v drtivé většině vznikla ve druhé polovině 18. století. Pozdější zásahy do interiéru byly často jen dočasné, např. v roce 1879 byl kostel vymalován nástropními malbami, které byly odstraněny při rekonstrukci v 70. letech 20. století. Poslední výmalba kostela se uskutečnila v roce 1994.

Na VS07 získáte hodnotu F tak, že sečtete všechna písmena na posledním řádku kovové desky na zdi, napravo od podloubí radnice.

Stará radnice byla po staletí sídlem samosprávy města Hranic. Na budově najdeme několik letopočtů, které ukazují její postupné vznikání – Gotický sál s pozoruhodnými žebrovými klenbami byl dokončen roku 1528, renesanční portál pochází z roku 1544 a věž byla vystavěna v roce 1571. Celkový vzhled budovy změnily pak až rozsáhlé stavební úpravy v roce 1869 a realizace historizující fasády na počátku 20. století. Až do konce 20. století se v prostorách radnice střídali purkmistři, starostové i předsedové národního výboru. Roku 1998 se městský úřad přestěhoval do hranického zámku a v rekonstruované radniční budově našli své sídlo městské muzeum, knihovna a klavírní oddělení Základní umělecké školy Hranice.

Na VS08 získáte hodnotu G tak, že sečtete všechna písmena prvního slova na černé kamenné desce na zdi, napravo od vchodu.

Dům čp. 20 na Masarykově náměstí vystavěl v roce 1583 měšťan Ondřej Čaputa, jehož jméno najdeme také na hodnotném renesanční portálu. Jednalo se o jeden z největších měšťanských domů v Hranicích. V letech 1815–1869 zde sídlila tiskárna Aloise a Amalie Škarniclových, produkující úřední tiskopisy, jarmareční písně a drobné tisky. 

Na VS09 získáte hodnotu H tak, že sečtete všechny okna v prvním patře, která jsou ze strany budovy se vstupními dveřmi.

Barokní budova fary s mansardovou stře­chou byla vystavěna v letech 1773–1782 na místě starší farní budovy, v roce 1802 byla zvýšena na dvě podlaží a zároveň byly přistavěny hospodářské budovy. Fara bývala až do konce 18. století součástí komplexu na jihozápadním kraji opevněného města. Středem komplexu býval gotický farní kostel na dnešním Školním náměstí (zbořen zřejmě roku 1766). Kostel obklopoval hřbitov, po jehož obvodu byla umístěna fara, špitál (chudobinec) a škola. Nepřetržitá řada římskokatolických farářů v Hranicích začíná rokem 1625.

Na VS10 získáte hodnotu I tak, že sečtete všechny cihly trčící z pod střechy z čelní strany domu.

V pozdně barokním domě s výraznými klasicistními prvky žil akad. malíř Jan Pinkava (1846–1923) – brněnský rodák, vystudoval vídeňskou výtvarnou akademii a v letech 1873–1901 působil jako profesor kreslení a krasopisu na státním německém gymnáziu v Hranicích. Vedle portrétů a kostelních obrazů vytvořil nesčetné množství akvarelů, na nichž zachytil hranická zákoutí, zajímavé budovy i soudobé události s takřka dokumentární přesností.

Na VS11 získáte hodnotu J tak, že sečtete všechny E prostředního řádku zelené cedulky na bráně. (I ty s háčky, čárkami, pokud tam jsou.)

Historie Hranického letního kina se datuje až do roku 1964. Prvním představením, které se promítalo byl sovětský film Cyklistou proti své vůli, jemuž předcházelo slavnostní zahájení koncertem hudby Jednotného klubu pracujících.

Letní kino má kapacitu 1 255 osob, promítá pravidelně od června do srpna, 28. října a na Silvestra. V areálu se konají také velké koncerty, festivaly.

Na VS12 získáte hodnotu K tak, že sečtete všechny zděné sloupky kolem arboreta. (Některé jdou špatně vidět díky vegetaci.)

Lesnická škola založená v roce 1852 v Úsově (od roku 1867 v Sovinci) byla roku 1896 přeložena do Hranic, kde pro ni byla vybudována reprezentativní budova s neorenesanční fasádou. Souběžně se stavbou školy byly položeny základy arboreta pro výuku žáků. Autorem původního projektu byl slavný zahradní architekt František Thomayer (1856-1938), který pro Hranice navrhl také dnešní Sady Československých legií a v nedalekém Přerově realizoval park Michalov. Arboretum Střední lesnické školy má dnes rozlohu 3,07 ha a je přístupné veřejnosti, které je k dispozici také naučná stezka.

Na VS13 získáte hodnotu L tak, že zjistíte první dvě číslice nacházející se ve sgrafice (nalevo od hlavy s korunou).

Sgrafitová výzdoba domu pochází z roku 1583. Jejím autorem je malíř a alchymista Jan Červenka (†1587). Do dnešní doby se dochovaly jen zbytky sgrafit s převahou ornamentálních prvků, na počátku 19. století ještě existovala bohatší figurální výzdoba. Dům byl po dlouhou dobu mylně považován za bývalou bratrskou školu. Podle jedné teorie byl vystavěn jako hrobka a teprve dodatečně změněn v obytný dům. Dům je památkově chráněn.

Na VS14 získáte hodnotu M tak, že zjistíte počet schodů napravo před jižním vchodem do zámku.(Jednociferné číslo)

Hranická tvrz se poprvé připomíná v roce 1398, dnešní zámek, přisazený k severozápadnímu obvodu městských hradeb, vznikal postupně od 15. do počátku 17. století. Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu (spojovací severní křídlo je jednopatrové) s unikátním pozdně renesančním arkádovým nádvořím. Zámecký portál se znaky pochází z let 1612–1614. V jihozápadním nároží je umístěna válcová věž s osmibokou nástavbou, na korouhvičce má letopočet 1604. Podobná věž stávala na severovýchodním nároží východního křídla zámku v dnešní Jiráskově ulici, byla odstraněna při rozšiřování komunikace v 1. polovině 19. století. Reprezentační místnosti v jižním zámeckém křídle mají bohatou štukovou pozdně renesanční výzdobu s částečně dochovanou polychromií. Pod vrstvami vápenných nátěrů byly štuky znovu objeveny a renovovány v letech 1942–1944. V 1. patře stojí za pozornost portál se znakem Františka kardinála z Dietrichsteina z let 1622–1636, klasicistní majoliková kamna a dvojice novodobých mramorových krbů.

Na VS16 získáte hodnotu O tak, že zjistíte počet dřevěných "objektů" nacházejících se na trávníku mezi hradbami a vozovkou.

Hlavní kamenná městská hradba vznikala po roce 1430 na místě staršího dřevěného opevnění, její součástí byly tři městské brány – Motošínská (Drahotušská) v ulici 28. října, Mlýnská ve Svatoplukově ulici a Horní v Jiráskově ulici. Pozdější parkánová hradba byla vystavěna na počátku 16. století, v rozestupu čtyřiceti až sedmdesáti metrů se po obvodu opakovaly drobné půlválcové bašty se štěrbinovými střílnami pro lehké palné zbraně. Dvanáct z nich existuje alespoň zčásti dodnes.

Na VS17 získáte hodnotu P tak, že provedete ciferaci součtu kovových "oček" držící "svícen" na bráně.

 První Židé do Hranic přišli na počátku 17. století. V roce 1637 byla potvrzena existence samostatné židovské obce, přičemž je zmíněna již existující pohřební zahrada za městem“. Lze předpokládat, že hřbitov vznikl v první polovině 30. let 17. století. Nesloužil jen pro potřeby hranické židovské komunity, byli zde pohřbíváni i souvěrci z Potštátska, Oderska, Novojičínska, Valašskomeziříčska a Vsetínska. Naproti hřbitovu byl v roce 1691 zřízen židovský lazaret pro nemocné, v němž museli přespávat také Židé, kteří městem jen projížděli. Poslední pohřeb na hřbitově se uskutečnil v roce 1965.

 

Souřadnice:

N 49° 3X

E 17° 4Y

X=(AxCxE+G+IxKxM+52)/1000

Y=(Bx(-D)+FxHxJxLxO/P+4039)/1000

Tužka, razítko ani inkoustový polštářek neslouží jako věci k výměně!

V kešce je pro začátek vloženo pár CWG na výměnu. Měňte prosím pouze CWG za CWG.

Tato keška je součástí série Jezdci apokalypsy:
První jezdec Mor GC7WE7Z
Druhý jezdec Válka GC7WEGD
Třetí jezdec Hlad GC7WG8N
Čtvrtý jezdec Smrt GC7WFRX
Jezdci apokalypsy GC7WH9N

  Nezapomeňte si z logbooku opsat bonus.

Zdroje: pekelne.webnode.cz, mic.hranet.czwww.wikipedia.org

PS: Je na vás jestli opravdu chcete dodržet všechny požadavky třetího jezdce, tedy kromě dodržení pravidel pro hru geocaching.

 

GeoCheck.org

 

 

Additional Hints (Decrypt)

Xqlfv wfrz mqr fgáy, alaí mqr bfgngaí uynqbir cbwíqnwí gb, pb cb zr molyb.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.