Jehla se vnoří do látky, aby vyšila příběh českobudějovické ulice U Sirkárny.
Na úplném začátku okrasně vyšije rok 1908. Pod portrétem císaře Františka Josefa I., který právě slaví 60 let své vlády, je budějovické nádraží, vystavěné a otevřené na oslavu jubilea. Ten rok je ale významný ještě něčím: v Budějovicích vzniká Česká akciová sirkárna. Jehla vyšívá obraz s krabičkou od sirek. Budějovické zápalky - bezpečnostní, bez bílého fosforu, takže se s nimi nedalo škrtat o každou hrubou plochu.
Jehla zrychluje tempo. Chce mít rychle za sebou dobu, která přišla s nástupem 30. let. Demokratickou republiku prezidenta Masaryka vystřídala nacistická diktatura. Rozhořela se 2. světová válka, z továrny odvezli stroje a přivezli jiné. Do areálu bývalé sirkárny míří porouchaná vojenská letadla. Pracují tu nuceně nasazení. Jehla vyšívá bombardéry s polámanými křídly. Nad fabrikou je velký nápis LEICHTBAU.
Po šesti trpkých letech přichází osvobození. Je čas vyměnit jehlu. Jsou jich teď na výběr tisíce. Kolo šicího stroje jede na plné obrátky a v látce jsou vyšitá čísla. Rok 1947, kdy továrna opět mění výrobu – už tu nejsou sirky, ani letadla, ale konečně výrobna jehel. Roku 1948 vzniká název IGLA a z té se rychle stává legenda. Znají ji celé Budějovice, ale i všichni Jihočeši, nakonec celé Československo. Jen za první rok tu vyrobili 196 milionů jehlařských výrobků. Barevné jehlice, které se staly symbolem každé šetrné babičky, zaplavují československé domácnosti
S rokem 1989 přijíždí nová doba, nový název, nové logo. Z Igly se stává AKRA. A pak přichází ještě jedna změna, klíčová pro současnost, do firmy přichází kapitál společnosti Groz-Beckert, který Akru kupuje. Jehla vyšívá obraz dvou zakladatelů, kteří dali německé firmě jméno - Theodor Groz a Ernst Beckert.
A jehla vyšívá dál...