Skip to Content

<

Enterich a PONREPO

A cache by Spolek přátel Donalda Entericha Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/01/2019
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: large (large)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Enterich a PONREPO

Keška je věnovaná všem milovníkům kvalitní filmové zábavy jako vzpomínka na osečenského rodáka, mlynáře Donalda Entericha, průkopníka kinematografie.

Na uvedených souřadnicích keš nehledejte – je to jen místo, kde kdysi býval nádherný výhled po okolí a odkud Enterich marně vyhlížel návrat svých putovních kinematoskopů…

Různí badatelé i vědecká společnost se shodují na tom, že mlynář Donald Enterich byl vskutku renesanční osobnost s obrovskou šíří zájmů. Když se koncem 19. století rozletěly po světě zprávy o vynálezech, které jsou schopné zachytit pohybující se objekty, nikdo nechápal, k čemu by taková zařízení byla dobrá a rozhodně se těmto výstřelkům doby nepředpovídalo dlouhého trvání.

Tehdejší česká veřejnost mohla živé obrázky poprvé obdivovat v roce 1895 na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze, kde byl vystaven Edisonův kinetoskop – promítací přístroj pro jednu osobu, fungující na principu hracího automatu. V dubnu 1896 v Karlových Varech proběhlo první promítání filmů v lumiérovské variantě.

Zvěsti o pohyblivých obrázcích a návštěva lázeňského města Entericha natolik zaujaly, že se rozhodl po úspěšných pokusech s daguerrotypy vstoupit také na dráhu průkopníka filmového umění. Po dlouhém přemlouvání a přesvědčování své nastávající Sidonie, že se jedná o dlouhodobou a výnosnou investici, zakoupil v roce 1897 svůj první a zřejmě poslední přístroj - kinetograph - pro  zachycení dění v Osečné a blízkém okolí.

První desetiminutový film natočil u rybníka Jintscherteich, kde se pokusil zachytit nehybného rybáře s udicí jen pár okamžiků po výlovu rybníka. Když film po zpracování ukázal své milé, ta jen lomila rukama se slovy, že je trotl a kam prý dal rozum. Tři měsíce s ním nepromluvila ani slovo. 

Toho Enterich využil a vydal se na další úlovky. Natáčel všechno, co okolo sebe viděl, sousedy v Bergrestaurantu, lovecké úspěchy při četných honech, zemědělské práce (hlavně polorozhalené selky při sklizních). Vzhledem k tomu, že proces zpracování byl poměrně složitý a zdlouhavý a ne vždy přinášel úspěšný výsledek, stávalo se, že z mnoha filmů se do Enetrichova kinematoskopu dostaly pouze torza natočeného materiálu. Ponejvíce to byly záběry z různých shromáždění a setkání na náměstí v Osečné a okolí.

Velké zklamání Enterich zažil při své první veřejné projekci na radnici. Podařilo se mu sestříhat ze zbylého použitelného materiálu poměrně realistický dokument ukazující syrový život v Podještědí. Při natáčení scén se celuloidový pás posouval ručně a Enterich, ve snaze ušetřit drahý filmový materiál, točil klikou "kamery" záměrně výrazně pomaleji, než mu potulný prodejce kinematografických zařízení doporučoval. A tak se stalo, že při promítání jeho prvotiny návštěvníci sledovali velmi zrychlené a toporné, neuspořádané a jásavé pohyby snímaných osob a davů (bohužel i v případě pohřebního průvodu). Osečenští nepochopili závažnost historického okamžiku a v domnění, že se jedná o grotesku, celé představení prochechtali a za hlasitého a neutuchajícího smíchu odcházeli z radnice.

Enterichovo "filmové studio"

Enterichovo "filmové studio"

Enterich se nevzdává a natáčí, až se z něho kouří. Na celý rok se pak často zavíra do staré maringotky, kterou vyměnil za 60 pytlů mouky od náhlovských sousedů (Nahlau) a přestavěl na zřejmě první filmové studio ve střední Evropě. Podařilo se mu vytvořit několik desítek kopií už vydařenějších snímků téměř celovečerní metráže, které pod názvem „Unterjeschkenlustbarkeiten“ (Podještědské radovánky“, pozn. red.) chtěl předvádět v cestovních kinematoskopech. 

Neví se jak, ale podařilo se mu získat ještě dalších 20 kočovných vozů. Ty přestavěl na poměrně komfortní malé projekční vytápěné „místnosti“, které by mu mohly závidět ještě dnes mnohé poutní biografy. 

Návrh kočovného "kinoautomatu"

Návrh Enterichova cestovního "kinoautomatu"

Příběh zkrátíme a přeskočíme až do doby, kdy z Osečné opravdu vyjela "karavana" s dvaceti bio maringotkami. A zde také končí tak slibně započatý, ale smutně zakončený příběh Donalda Entericha. Důvěřivý mlynář se totiž dopustil fatální chyby, když při najímání spolupracovníků a zájemců o práci v kočovných kinematoskopech přijal původní majitele zakoupených maringotek z Nahlau. Ti se měli podle předem sestaveného plánu telegraficky hlásit každý týden z navštívených míst a referovat o úspěšných cestách a výši tržeb. Když ani po roce nepřišlo jediné hlášení o činnosti Bio Enterich, bylo nad slunce jasné, že se už nikdo nevrátí. Tento hromadný exodus byl později označen jako poslední velká vlna vystěhovalectví z ČR do Brazílie před rokem 1910. Bližší informace se můžete dozvědět přímo v nově otevřeném Muzeu vystěhovalectví v Náhlově.

Karavana cestovních kinoautomatů opouští Osečnou

Co na závěr dodat: velkolepé myšlenky mlynáře si všiml český kočovný kouzelník a eskamotér Viktor Ponrepo (Dismas Ferdinand Šlambor, *6. června 1858, †4. prosince 1926). Ten v té době hledal atrakci, kterou by svá už notně obehraná a nudná představení oživil a pozvedl je nad úroveň stále početnější konkurence. A když viděl, jak se kinematoskop v Osečné těší stále větší oblibě, pochopil, že nejde o prchavou módu, ale o vynález s mimořádným potenciálem.

V roce 1899 se Ponrepo setkal na svých cestách s Enterichem a odkoupil od něj jeho kinematoskop. Po vyřízení potřebné licence začal Ponrepo záhy začleňovat do svého programu promítání filmů... A tak se vlastně svět nedozvěděl o průkopnické práci mlynáře Entericha na poli kinematografie a přisoudil prvenství v této slibně se rozvíjející oblasti tehdy ještě obskurní eskamoterské kočovné společnosti PONREPO.

Po celém gigantickém podniku Donalda Entericha nezůstalo téměř nic. Zajímavé je, že tentokrát mlčí i kronika Geschichte der Stadt Oschitz, která je bezpochyby nekonečným a nevyčerpatelným zdrojem informací. Léty ústně předávané vzpomínky našich předků a nezměrné úsilí několika potomků posloužily jako základ rekonstrukce tehdejších událostí. Při nesčetných výpravách po historických místech v okolí se úplnou náhodou podařilo nalézt pokladnu, účetní knihu a několik zachovalých okének filmového pásu z cestovních kinematoskopů. Tento významný objev se stal námětem pro příběh, se kterým jsme vás seznámili.
 

Historický objev naleznete na souřadnicích, které zjistíte dosazením skrytých indicií:
N 50° 4(H-C).(G-E)(F)(A+H)' 

E 14° 5(A).(D)(F)(A+B)'


 

Additional Hints (Decrypt)

Yhfgrav: ragrevpubifxn xynfvxn
Svany: cbq fgeíšxbh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.