Poslední letošní výšlap je tady!!!
Loňská procházka na Silvestra byla krásnou tečkou za celým rokem s fajn partou lidí kolem, a tudíž jsme společně dospěli k závěru, že bychom z této akce mohli vytvořit kačerskou tradici. No a protože konec roku se nám kvapem blíží, je nejvyšší čas zveřejnit procházku letošní.
Sejdeme se 31. prosince 2018 v 9.00 hod na úvodních souřadnicích. V 8.59 přijíždí do Rudolfova z nádraží MHD č. 1 a lze zde také snadno zaparkovat. Zdržíme se zde cca do 9.30, povídáme si, shrneme letošní kačerský rok a povyměníme nějaká TB.
Zájemci i o turistickou část se poté vydají směrem k Mrhalu, dále přes Jivno do nádherných lišovských lesů, kde bychom si u pomníku "Locus Perennis" mohli dát oběd či svačinku z vlastních zásob. Zde musíme přejít hlavní silnici a pokračovali bychom přes Budějovický les, PP Libnič a došli bychom na Borek. Délka trasy je cca 14,3 km a je vhodná i pro mladé kačerstvo. Takže děti, na poslední den v roce odložme mobilní telefony a hurá na procházku do lesa.
A jak je to vlastně se silvestrovskou tradicí?
Poslední prosincový den je zasvěcen památce papeže Silvestra I., který byl 33. papežem katolické církve a osmým nejdéle vládnoucím papežem. Vládl od 31. ledna 314 do 31. prosince 335. Za Silvestrova pontifikátu došlo k definitivní proměně pohanského Říma na křesťanský. Tak jako dnes posledního prosince jeden rok končí a oslavujeme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začátek "zlatého věku církve".
Datum 1. ledna sice jako první novoroční den přijali křesťané spolu s juliánským kalendářem (zavedl jej Julius Ceasar s platností od 45 př. n. l.), ale konec kalendářního roku připadal během staletí v jednotlivých zemí na různá data. V Evropě se nejčastěji uplatňovalo šest začátků roku (zdroj: http://kalendar.beda.cz/ruzne-zacatky-roku):
1. leden - používán již před naším letopočtem, za Gaia Iulia Caesara (* 100 př. n. l. – † 44 př. n. l.). Křesťanská církev tento den jako začátek roku neuznávala, neboť se k tomuto dni nevztahoval žádný církevní svátek. Protože se nepodařilo tento začátek roku zrušit, začala církev slavit tento den jako svátek Obřezání Páně. Nakonec se od 16. století v Evropě již běžně používal.
1. březen - používán ve starověkém Římě do roku 190 př. n. l. V křesťanském prostředí používán v raném středověku. Pravděpodobně proto, že v březnu začínal devatenáctiletý měsíční cyklus, na kterém závisel výpočet kalendářního data Velikonoc.
25. březen - ve středověku velmi rozšířený začátek. Tento den je v křesťanském výkladu považován za počátek pozemského bytí Kristova (incarnatio). Existovaly dva styly, kdy se měnilo číslo roku, po našem 1. lednu a před 1. lednem. Rozdíl mezi těmito styly byl tedy jeden rok.
Začátek roku o Velikonocích - rok začínal nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Problém byl v tom, že Velikonoce jsou pohyblivý svátek a tudíž rok nezačínal vždy ve stejný den. Proto některé roky byly kratší a chyběly v nich určité dny. A naopak, jiné roky byly delší a některé dny se vyskytovaly dvakrát. U těchto dnů se uvádělo, že jde o datum na začátku roku (post pascha) nebo na konci roku (ante pascha).
1. září - tento začátek roku (před naším 1. lednem) souvisí s byzantskou érou od stvoření světa. Používán ve východořímské říši. Později i v Rusku a na Balkánském poloostrově. Řecká ortodoxní církev jej používá dodnes.
25. prosince - datum narození Krista byl logickým začátkem křesťanského roku, proto byl ve středověku nejvíce rozšířen. Číslování se měnilo před naším 1. lednem. Tento začátek roku používaly české země od nejstarších dob až do počátku 14. století, později byl nahrazen 1. lednem.
Juliánský kalendář byl později nahrazen kalendářem gregoriánským, který provedl korekci přestupnosti roků. Ve většině západokřesťanských zemích byl gregoriánský kalendář přijat v 16. století a Nový rok ustálen na 1. ledna. U nás byl zaveden v roce 1584, a to konkrétně v Čechách došlo k posunu z 6. na 17. ledna, ve Slezsku z 12. na 23. ledna a na Moravě z 3. na 14. října. V mnoha zemích, kde převládá pravoslaví, se slaví oba svátky Nového roku. Gregoriánský Nový rok je civilním svátkem a Juliánský tzv. "Svatý Nový rok" je církevním svátkem. Dnešní rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem je 13 dní. Proto Silvestr dle ortodoxního křesťanství, řídícího se juliánským kalendářem, nastává až 13. ledna podle ostatních křesťanů.
Dnes tolik oslavovaný svátek se původně nespojoval s žádnými zvyky a obyčeji. Teprve až hospodářský rozvoj v 19. století proměnil silvestrovskou noc v jednu z nejbujarejších oslav roku. A jaký je Váš silvestrovský program? My si ho přes den zpříjemníme pěknou procházkou a večer se uvidí ....
Těšíme se na Vás - Klára a Jitka