Co o místu říká zakladatel kešky:
Nacházíte se uprostřed "Starého závodu" na těžbu a úpravu rud. Stojíte na místě, kde pod vámi je vyhlouben "komín" do nitra země, kterým si kdysi dopravovala jak vyrubaná zemina tak horníci z a do práce a zároveň se nad vámi tyčila těžní věž se strojírnou důlního výtahu. Jak vypadalo místo ještě na konci minulého století můžete vidět na fotografii. Dnes slávu těžby v době druhé poloviny 20. století připomíná právě jen tento památník - lanovnice. Je neskutečné jak člověk mění své okolí.
Co o místu říkají jiné zdroje:
Něco málo z historie - Těžba a úprava rud barevných kovů byla v areálu „Starého závodu“ zahájeny v roce 1966 o kapacitě 260 kilotun těžených a zpracovávaných rud. V roce 1984 pak byla dokončena výstavba objektů „nového závodu“ (nacházející se o 1 km severněji) umožňující rozšíření těžby na 310 kt.
Přehodnocování přístupu státu k využívání ložisek rud na území ČR po listopadu 1989 vyústilo v přijetí útlumového programu, který se vztahoval i na ložiska Zlaté Hory. Těžba monometalických ložisek byla ukončena k 30.6.1990, polymetalické ložisko Zlaté Hory – Východ bylo ukončeno 30.6.1992 a poslední vůz rudy z ložiska Zlaté Hory – Západ byl vytěžen 17.12.1993. Těžní jáma - Byla uvedena do provozu v roce 1956 a na konečnou hloubku dohloubena v roce 1962. Jámou jezdil skip s předdrcenou rudou, pod ním byla klec pro dopravu lidí. Výstroj jámy byla ocelová.
Těžní zařízení – jednočinné se skipoklecí a protizávažím – spolu s těžním strojem, situovaným v hlavě 55 metrů vysoké betonové věže, bylo před odstřelem věže 15. dubna 2010, likvidováno. Jáma byla od úrovně 6. patra po úroveň 3. patra zatopena.
O kešce:
Plot i dřevěná brána slouží jako ochrana vysazených stromků před okusem srnčí zvěře, což vy nejste, takže klidně vejděte. Keš se nenalézá na nebezpečném místě. Není třeba přelézat plot. Vozíčkář na místo dojede, ale k odlovu bude potřebovat asistenci.