Hejkalové v sopotském lese
Tato keš se nachází v Sopotském lese nedaleko cesty vedoucí ze Sobíňova na Bílek. Zavede Vás na pěkné, klidné místo s vyhlídkou na bývalý domek hrázného u řeky Doubravy a mezi stromy se schovávající Sopotský kostelík. Do míst, kde strašili hejkalové. Ti byli v sopotských lesích od nepaměti. Slétávali se na nejvyšší jedli a za tmavých nocí děsili lidi, zejména ty, kteří měli strach. A jak se v jedné pověsti praví: Před první sopotskou poutí vydal se čísi praděda za noci se svou ženou na pych do lesa s vozem.V panském lese porazili pěknou jedli a naložili ji na vůz. Pospíchali temnou nocí, když kdesi za nimi táhlým smutným hlasem zahoukal hejkal. "Neozývej se " napomíná žena svého muže, ale než stačila doříct muž zavolal:"hej, hej".Sotva doznělo zvolání, byl hejkal na voze a ne sám. Houkáním zněl celý les. Vůz náhle zastavil, kola uvízla až po nápravy v bahně. Muži i ženě vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, i krávy se třásly strachy.V úzkosti začal muž prosit: "panenko sopotská pomoz, obětuji Ti svíčku, dlouhou jako voj, vyjedu-li. "Muži neslibuj , však nemáš svíci za co koupit", kárá jej žena, "I mlč, ženo, nnic nedám, jen když vyjedu". A co myslíte? Vyjel? Nevyjel. Mordoval se i s dobytkem v blátě cesty až do rána, kdy mu první poutníci, kteří šli do Sopot, pomohli.
Přejeme příjemné hledání a žádného hejkala v zádech.