Granodiorit
Granodiorit je hlubinná vyvřelá hornina s podstatným množstvím křemene. Je blízký žule (granitu), od které je makroskopicky těžko rozeznatelný. Označení zavedl v roce 1893 americký geolog G. F. Becker. Granodiority bývají světle šedé. Jejich stavba je všesměrná, obvykle rovnoměrně zrnitá, zřídka porfyrická Granodiorit obsahuje v podstatném množství křemen, plagioklas i draselný živec, přičemž plagioklas nad draselným živcem převládá. Z dalších minerálů bývá často přítomen biotit a amfibol. Muskovit bývá přítomný pouze vzácně, a pokud ano, tak je vždy doprovázen biotitem. S turmalínem se u granodioritů, na rozdíl od žul nesetkáváme.
Granodiority mnohdy tvoří rozsáhlá tělesa. Spolu s žulami jsou nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými horninami. U nás se vyskytuje hojně například ve středočeském nebo brněnském plutonu. Granodiorit je těžen a zpracováván v kamenickém průmyslu. Vyrábí se z něho třeba dekorační obklady, obrubníky a dlažba.
Nejznámějším lidským výtvorem z granodioritu je Rosettská deska.
Obřanská stráň
Nejmenší brněnská step v katastru Brno-Obřany není sice tak rozlehlá a známá, jako Kamenný vrch, ale mile překvapí svou rozmanitostí na velmi malém prostoru. Je to způsobeno jak přítomností kyselejších tak i zásaditějších půd. Tím je dána i velká škála rostlin a živočichů, které zde můžeme pozorovat. Není divu, že prudká stráň nad železničním tunelem u řeky Svitavy přitahuje pozornost přírodovědců již od 19. století. Ale nescházelo mnoho a mohla být definitivně zničena.
Geologické podloží tvoří granodiority brněnského masívu, které vystupují na povrch mnoha drobnými skalními útvary. S nimi se důvěrně seznámíte při plnění úkolů. Suché podloží prudkých jižních svahů způsobují rychlé vysychání půdy. Najdeme tu zarnělé rostliny trpasličího růstu - tento jev se nazývá nanismus. Rostliny, které se běžně dorůstají výšky až jednoho metru jsou zde menší než vaše propiska. Půdy na tomto typu skalního podkladu jsou kyselé, ale místy se projevuje vliv uložených mělkých sprašových vrstev, na nichž se naopak vyvíjejí půdy se zásaditou reakcí. To vysvětluje širokou škálu přírodních podmínek i velkou druhovou pestrost rostoucích rostlin a na ně vázaných živočichů. K lokalitě jsou dvě přístupové cesty. Pěšinka vedoucí od parkoviště je poměrně příkrá, ale dá se po ní dobře vystoupat nahoru. Vyjdete přímo u informační tabule. Druhá stezka vede k cyklostezce a je pro sestup pohodlnější. V náročnosti terénu je zohledněna celá trasa včetně sestupu.
Úkoly jsou vypsané na konci listingu. Budete potřebovat malé pásmo, krejčovský metr nebo jakékoliv jiné měřidlo. Stačí použít cokoliv, co máte u sebe nebo přeměřit pídí, pomocí psího vodítka, tkaničky od bot. Doma si měřidlo přeměříte a určíte požadované hodnoty. K úspěšnému zalogování je nutné splnit všechny úkoly. Nevadí mi odpovědi nepřesné nebo neúplné, když k logu přiložíte fotky a popíšete váš odlov.
Úkoly nejsou těžké, každý je může vypracovat sám za sebe a přímo na místě. Při nejasnostech ráda poradím. Po odeslání odpovědí se můžete zalogovat, pokud bude něco špatně, ozvu se.
Úkoly
1. Jaký je rozdíl mezi granodioritem a granitem? (listing)
2. V čem jsou si podobné? (listing)
Na místě:
Stage A lom
3. Stojíte před skalní stěnou, pozorně si prohlédněte strukturu a barvu granodioritu. Jakou má strukturu a barvu?
Stage B skalní výchoz
4. Stojíte u skalního výchozu, prohlédněte si jej a napište jakou má barvu a strukturu?
5. V čem se liší od granodioritu za stage A?
6. Změřte nebo odhadněte výšku skalního výchozu na začátku (blíže k infotabuli) a na konci.
7. Step přetíná cesta s kamennou zídkou, z čeho je vystavěná? Pouze z místních granodioritů nebo objevíte i granit? Podle čeho je to rozeznatelné?
Z informační tabule:
8. Jak velká rozloha stepních lad se dochovala?
9. Z jakého důvodu byla lokalita zmenšena a hrozil jí zánik?
Dobrovolné úkoly:
Vyfoťte nějakou rostlinu trpasličího vzrůstu. K porovnání můžete použít propisku, CWG, GPS nebo krabičku od sirek pro srovnání velikosti.
Zajímavé odkazy:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obřanská_stráň http://www.rezekvitek.cz/?idc=113 http://botany.cz/cs/obranska-stran/