Rád bych připomněl keltskou historii Jižních Čech - toto je moje první keltská keška. Od kesky je vyhled na severni i jizni akropoli keltskeho oppida na Trisove.
I would like to inform about Celtic history of Southern Bohemia. This cache is my first Celtic cache. There is a nice view to the Abilunon oppidum from the cache.
CZ
Oppidum se nachází v Jihočeském kraji, 13 km jihozápadně od Českých Budějovic, zhruba mezi vlakovou stanicí ve stejnojmenné vsi Třísov a zříceninou hradu Dívčí kámen. Je umístěno v hrdle meandru Vltavy nedaleko soutoku s Křemžským potokem.
Nejstarší doklady o osídlení území okolo Třísova pochází z doby bronzové (cca 2200–750 př. n. l.) a je reprezentováno nálezy keramických nádob, bronzových zbraní a šperků. Po polovině 2. století př. n. l. zde existovalo keltské osídlení v podobě výšinného osídlení nad břehem Vltavy bez jakéhokoli opevnění. Kolem roku 120 př. n. l. byla zahájena stavba hradeb s kamenným lícem. Postupem času se sídlo rozrůstalo a svůj největší rozkvět zaznamenalo v 1. století př. n. l., kdy celková fortifikovaná osídlená plocha zaujímala 26 hektarů. V době největšího rozkvětu byl Třísov důležitým regionálním centrem, ale netěšil se takové důležitosti jako ostatní oppida (Stradonice, Závist, Hrazany); hrál však významnou roli v dálkovém obchodu i náboženském životě keltské společnosti. Jeho obyvatelé se zaměřovali především na řemeslnou výrobu než na zemědělskou činnost, z čehož plyne, že museli být víceméně závislí na zemědělských osadách tvořících jeho zázemí. Zánik Třísova byl podobný jako u severněji položených Hrazan: obyvatelé oppidum opustili na přelomu letopočtu a odnesli s sebou téměř všechen majetek. Důvodem byla expanze germánských kmenů na české území, kterému už nebyla tehdejší vyspělá keltská společnost schopna čelit. Tím se historie třísovského oppida uzavřela.
Celý areál byl obehnán mohutným opevněním, opatřeným dvěma vstupními bránami. Hlavní vstup do oppida byl situován na západní straně a druhý na východní, tato brána nebyla ale detailněji zkoumána. Nejmohutnější fortifikace byla vybudována na nejzranitelnějším místě, tedy na západní straně. I dnes jsou patrné dvě linie mohutných valů. Typ fortifikace byl podobný jako u ostatních keltských oppid - hlinito-kamenitá hradba zpevněná dřevěnou roštovou konstrukcí opatřená čelní kamennou plentou se silnými kůly v pravidelných rozestupech. Ovšem z oppid na území Česka právě Třísov nejnápadněji prozrazuje přímou inspiraci mediterránními vzory. Kameny byly umístěny tak, že vytvářejí dojem mohutných kvádrů zvyšujících odolnost celého valu, což mělo nepochybně též psychologický účinek na případné útočníky. Vnější i vnitřní hradba byla konstruována podobným způsobem. Základna o šířce asi 7 m byla zpevněna svislými trámy zapuštěnými do země, které jsou vzdálené asi 1,5 m od sebe. Na vrcholu opevnění byla umístěna dřevěná palisáda. Před vnitřním valem vyhloubili Keltové příkop široký 5 m. Možná nejzajímavějším obranným prvkem oppida je 15 - 20 m široký příkop mezi opevněními, který byl rozčleněn nízkými příčnými zídkami z kamene znemožňujícími případný boční pohyb útočníka v prostoru mezi oběma liniemi hradeb. Tato konstrukce je dodnes patrná v podobě pravidelně se střídajících hřbetů a rýh a v Čechách je mimořádná.
Západní vstup do oppida byl soustavou dvou za sebou umístěných bran. Jedna brána byla ve vnitřním valu a druhá ve vnějším. Vnitřní bránu tvořil kamennou zídkou ukončený val, který se stáčel v pravém úhlu do vnitřní části oppida po obou stranách vstupu. Nad vzniklým prostorem se tyčila dřevěná věž s pravděpodobně dvoukřídlou bránou. Cesta uvnitř brány byla zpevněna valouny. Brána ve vnější části opevnění byla konstrukčně náročnější: do mezery ve valu, kterou brána tvořila, bylo šikmo zapuštěno valové těleso. Tato úprava zároveň ochraňovala jediný vodní pramen, který byl uvnitř oppida k dispozici. Východní brána byla pravděpodobně konstruována podobným způsobem jako vnitřní část západní brány, ale navíc zde byly předsunuty dva samostatné bastiony. Nebyla však důkladněji zkoumána, proto údaje o její konstrukci nejsou detailně známy.
Celé opevněné oppidum má dva vrcholky, na kterých byly vybudovány dvě akropole, severní a jižní. Severní akropole byla ještě samostatně opevněna - dřevěným hrazením byla od okolního prostoru oddělena neobvyklá osmiboká svatyně, která měla půdorys tvořený kůlovými jamkami. Výjimečnost tohoto místa dokládá i nález části bronzové pánve, která se na oppidu objevila jako import z Itálie. Jižní akropole byla zřejmě sídlem vládnoucí vrstvy. V sedle se pak nacházela různá hospodářská i obytná stavení. O obytné zástavbě se toho ví jen velmi málo. Podle nemnoha dochovaných fragmentů a nálezů osídlení ostatních keltských hradišť můžeme usuzovat, že na Třísově stávaly obytné stavby, polozemnice či stavby s kamennou podezdívkou, které byly situovány u opevnění. Nejvíce zde bylo hospodářských stavení s kůlovou konstrukcí o přibližných rozměrech 7-9 x 3-4 metrů.
Řemeslná výroba dosahovala na třísovském oppidu velmi vysoké úrovně. Keramika se vyráběla na hrnčířském kruhu a pálila se ve vertikálních hrnčířských pecích s roštem. Nejčastěji se vyráběly nádoby pro běžné použití, do kterých se přidával grafit, tzv. tuhová keramika, která byla hlavním vývozním artiklem a zároveň tvořila tři čtvrtiny nálezů keramických úlomků. Tuhová keramika také mohla sloužit jako nádoba pro transport drahocenné alpské soli. Z dochovaných nálezů je zřejmé, že nemalé zastoupení měla i červenobíle malovaná jemná keramika - luxusní hrnčířské výrobky, které byly technologickým i uměleckým skvostem tehdejší kultury. Mimořádného rozvoje dosáhlo železářství. Vlastní výroba železa probíhala ve specializovaných dílnách zřejmě mimo vlastní areál oppida. Na oppidu však pracovali kováři, což dokazují nálezy jak velkého množství kovářského náčiní, tak kovářské strusky a především železných předmětů samotných: různé typy kování a zbraní (kopí, hroty šípů atd.), nálezy různého nářadí či předmětů denní potřeby (nůžky, břitvy, sekery, radlice, kosy atd.) i nálezy šperků či součástí kroje (spony, pasové zápony, závěsky aj.). Denním chlebem obyvatel Třísova bylo i kovolitectví a zpracování barevných kovů, což dokládají nálezy spon, náramků a prstenů. Z bronzu se odlévaly různé sošky a plastiky. Na vysoké úrovni bylo i sklářství, doložené nálazy fragmentů skleněných náramků či perel. Z dochovaných nálezů importovaných výrobků a nejrůznějšího zboží lze usuzovat, že tamější obyvatelé měli čilé obchodní styky s blízkými i vzdálenými oblastmi.
Mnozí autoři identifikují Třísovské oppidum s městem Abilunon na antické mapě Klaudia Ptolemaia.
Zdroj:
SKLENÁŘ, Karel. Archeologické památky. Opava : OPTYS, 1994. 249 s. ISBN 80-85819-08-2. S. 221-223.
DRDA, Petr; RYBOVÁ, Alena. Keltové a Čechy. Praha : Academia, 1998. 196 s. ISBN 80-200-0658-3.
http://cs.wikipedia.org/
EN
The Celtic settlement of Třísov (Abilunon) dating from the Primeval Times belongs to one of the most outstanding locations in South Bohemia. During the 2nd century BC the Celts represented by Boii Tribe reached a very high standard of association in Bohemia, as evidence of suburban type fortified settlements called "oppida". The most important locations are situated along the Vltava river, for example, Závist near Prague, Hrazany, Nevězice and Třísov. Place left between individual locations is not fortuitous and is closely connected with the thoroughfare which used to joined Bohemia Hollow and the area called "Poddunají", and other southern locations.
The settlement of Třísov was built strategically on the confluence of the Vltava river and the Křemežský stream around the half of the 2nd century BC. However, it reached its prime in the 1st century BC. The settlement area has about 26 hectares. The fortification in the form of mounds is still preserved in the west and east side of the settlement. The fortification in the south and north was not probably built very properly - the location is protected by sheer steep hills. There are two acropoles in the north-west and south-west corner-piece settlement. The settlement was an important regional industrial centre attached to the chain of long distance trade , and played an important role in the religious life during its prime. The settlement of Třísov could not exist isolated. Although its inhabitants were partly engaged in farming , they were dependent on agricultural settlements which formed their base. To discover the origin of their civilisation is only incipient. The settlement extinction is probably related to the Celtic rule decline in Bohemia during the second half of the 1st century BC. Presumably it did not become extinct because of the act of violence but it was abandoned.
The fortification played a key importance in every Celtic settlement. The most powerful fortification was built in its west outskirts which was easily accessible. Nowadays there are only two lines in the form of mounds left. They arose from the original barrier which fell to pieces gradually. The archaeological research allowed us to get to know the original appearance of the fortification - the loose stone-and-clay mound reinforced with the wooden construction and secured with the front stone wall.
The inside bulwark was 7 metres wide at its base. The front stone wall was strengthened with vertically countersunk beams at a distance of 150 cm. The face of the bulwark was preserved up to the height of 160 cm in the searched section. The wooden bulwark is still recognisable above the stone wall.
The outside bulwark was built up similarly. The territory between both fortified lines is filled up with moats and regularly occurred low ridges. Those should probably be last bits of ruined walls which protected the territory between both fortified lines against invader attacks. Such a factor of defence is completely rare in Celtic settlements.
There were two gates which enabled to enter the site of a fortified settlement from the west. The gate called "pincer gate" is very simple - fortified with the stone wall , strengthened mound ends are broke at a right angle into the inside settlement area. A wooden tower with a gate could have been between them. The inside thoroughfare was paved over with some boulders. The outside gate is more complex in its construction. The mound ends are broke irregularly and an oblique mound bulk between them narrows down the access and separates a risen well.
There is far less information about the settlement fortification in the east. The original gate was partly preserved. There are two separate bulwarks. The location has not been searched so far.
We do not have a vast amount of knowledge about the architecture which has appeared in Bohemia settlements. All pieces of information come from the reversed foundations of the buildings uncovered during the archaeological researches. The existence of stone buildings has not been proved so far. Timber chalets and buildings with a pile construction and original earthen walls have been proved. We do not know too much about over-ground parts. However, some of them must have been quite large. In the settlement of Hrazany the size of the ground plans was up to 15 x 12 metres, and the foundation of some buildings built on the stone base walls was up to 21 metres long. It is very common to see small cottages with floors sunk under the neighbouring ground level in settlements. In the Celtic settlement of Třísov used to be residential buildings , some of them built on the stone base walls, mostly near the fortification. The inside settlement area may have been covered with out-buildings in the size of 7-9 x 3-4 metres with a pile construction.
The northern acropolis of the settlement could have been a place of the cult. The archaeologists uncovered a ground plan of an octohedral building with a wooden pile construction which can be regarded as the holy of holies.
Celtic settlement areas are thought to be have been regional centres of handicraft. The settlement of Třísov ranged with them. Pottery production reached a high level in its technology. A large number of pottery vessels were made on the potter´s wheel and baked in the vertical-type furnace with a grate which separated the fire-box from the charge. Pot-shaped forms, bowls and bottles are represented most. Graphite goods ( mixture of graphite and clay ) are very typical for Třísov pottery. Luxurious pottery goods with painted ornaments were excavated in the settlement of Třísov in addition to utility pottery.
Iron making reached a very remarkable stage of development. Iron was made in special workshops outside the settlement area. However, black-smithes worked in settlements. Their craft job is shown by many kinds of tools, equipment, arms , different mountings and sheathings and other things, for example, knives, scissors, razors, axes, scythes, shares, knives of the coal-plough, horse curbs, etc. Iron goods were used in agriculture, wood processing industry and households. Iron could not been replaced while making arms and armours, for example, arrow spikes, lances , spurs, etc.
Metal process of production and non-ferrous metals processing reached a high stage of development as well. Little decorative and utility objects were made of bronze. Fasteners are very common to be found during the excavation work. Some of them are even regarded to be jewellery . They were made of iron or precious metal , for example, pendants, bracelets, rings, brooches, clasps, combs, mirror fragments and other different things. Miniature animal and human ornamental sculptures were also made of bronze. A large number of casting form fragments and waste of production from a workshop were found in the settlement of Třísov.
Glass making also reached a considerable prosperity. Many coloured bracelets, rings, beads and pearls were made of blue, yellow and green glass material. Plenty of them come from Třísov. Bone processing used for making awls, fish hooks, smoothing tools or even playing stones reached a high level prosperity. Products made of bones were preserved very rarely in the settlement of Třísov. Textile process of production is provable by many earthen whorls.
Trade played an important part of the life in the settlement of Třísov. Import goods from Rome provinces - pottery miner´s safety lamp fragments and bronze vessel fragments were excavated. Money was illustrated by rare findings of gold, silver and bronze coins or portable scales.
Source: www.ckrumlov.info
Neparkujte přímo u kešky, pár metrů jižně od ní máte dvě vhodnější místa na zaparkování Vašich geovozidel.