Dyleňský kras je území nacházející se na jihozápad od obce Vysoká, nedaleko osady Háj na Chebsku. Jedná se o systém krasových jeskyní a jevů, který se podařilo odhalit teprve nedávno. Jde o nejzápadnější krasové jeskyně v České republice.
V minulosti byla v této oblasti, nacházející se na okraji hlubokých příhraničních lesů, obec Háj (Graffengrün). V obci bylo na začátku 20. století více jak 50 domů a žilo zde více jak 300 obyvatel. Po skončení 2. světové války se začala oblast vylidňovat a dnes je zde již jen pár rekreačních domů a hájenka. Dříve se zde těžil vápenec a pálilo vápno.
V krasovém území jsou nyní částečně zpřístupněny tři jeskyně – Hájská, Dyleňská a Jeskyně permoníků. Jeskyně jsou přístupné, ale jen na vlastní nebezpečí a jedině s jeskyňářským vybavením. Ojedinělou zajímavostí území je krasový ponor zvaný Kmotrovo propadání. Zelený potok se zde propadá do země a mizí neznámo kam. Za jeden z možných vývěrů (vyvěraček) je považována Perunova studánka, která se nachází nedaleko krasového území.
Do Dyleňského krasu se dostanete po polních a lesních cestách z nedaleké osady Háj nebo z doporučeného parkoviště Vysoká, nacházející se na západ od obce. Při cestě zpět doporučuji k prohlídce i opravenou zříceninu kostela sv. Jana Křtitele v obci Vysoká.
Kmotrovo propadání
Kmotrovo propadání je otevřený ponor, potůček vtéká malým otvorem do jeskyně a mizí pod zemí. Své jméno získalo díky svému objeviteli. V roce 1999 tu pátral historik Zdeněk Buchtele a jednou tu procházel i se svým kmotrem, moravským jeskyňářem z Brna. A právě ten tu jako první poznal a prokázal, že se jedná o tzv. krasový ponor neboli propadání. Historik Buchtele tak místo pojmenoval po jeho objeviteli, svém kmotrovi. Již skoro 20 let se zde vědci snaží zjistit, kde voda z ponoru znovu vyvěrá na povrch. Provádělo se zde již několik pokusů, od obarvení vody vtékající pod zem nebo její osolení, aby se zjistilo, v kterých vyvěračkách se objevuje voda ze Zeleného potoka.