Hvížďalka Traditional Cache

Keš u rybníka Hvížďalka poblíž Spáleného Poříčí. Pod přepadem se nachází Hvížďalské vodopády.

Hvížďalka

Technické údaje rybníka

• typ: průtočný
• vodní plocha: 6,26 ha (dříve 16 ha)
• plocha povodí: 70 km²
• výška hráze: 5 m
• délka hráze: 195 m
• nadmořská výška: 431 m n.m.
• průtok: jednoletá voda - 8,5 m³s a stoletá voda - 48,6 m³s

Rybník Hvížďalka napájí řeka Bradava, která je tvořena především Bojovkou (soutok kousek nad Hvížďalkou) a Mítovským potokem (soutok v Hořehledech). Spád a rychlost těchto toků v okolí rybníka spolu s průchodem obhospodařovanou zemědělskou krajinou a rozkolísaným průtokem způsobuje značnou erozi terénu. Z těchto důvodů voda unáší mnoho splavenin a zanáší rybník. Rybník má dva vypouštěcí čapy a 25 metrů dlouhý kamenný přeliv na jižní straně. Pod jezem tvoří potok vodopády, které končí v jezírku. Odtud uklidněná voda pokračuje regulovanou Bradavou do Úslavy. Na severní straně je úzký odvod vody přes bývalou pilu pod hrází. Za pilou protéká voda Mlýnským potokem, náhonem k průtočnému bývalému Hallovu mlýnu a poté ve Spáleném Poříčí vtéká do Zámeckého rybníka a odtud zpět do Bradavy.

Nejničivější povodeň zde byla zaznamenána roku 1925, kdy povodeň smetla 27 domů ve Spáleném Poříčí.

Při povodních v srpnu 2002 došlo k přelévání hráze v celé její délce (195 m). V okamžiku kulminace dosahovala hladina vody na hrázi až 70 cm. Navzdory všem prognózám hráz rybníka vydržela nápor více než stoleté vody bez znatelného poškození.

Následky se přeci jenom dostavili. Po deštích vždy hrozilo protržení hráze, stovky lidí tak bylo vždy nutné evakuovat. Proto v roce 2015 došlo k úpravě bezpečnostního přelivu a k vybagrování bahna ze dna rybníka.

Historie

Spor nejasného původu mezi vrchností poříčskou a těnovickou o rybník nad Poříčím, započatý brzy po roce 1688. Spor vyvrcholil prokopáním hráze a vypuštění rybníka. Byl vyřešen soudem, který rozhodl ve prospěch vrchnosti poříčské. O založení rybníka, není nic bližšího známo. Kdo ví, jak to vůbec bylo???

Pila na Hvížďalce

Mlýn s pilou je historický datován již v roce 1721, kdy bylo Těnovicko připojeno k Poříčí. Kdy byl zrušn mlýn a rozířena pila se přesně neví, ale svým rozsahem a manipulačním prostorem patřila k největším v okolí. Mimo vlastní pilu fungovala na protilehlém břehu potoka i takzvaná ,,šindelka" na výrobu střešní krytiny. Rarita byla společná hřídel od prvního vodního kola pro dvě budovy.

Fauna a Flóra na Hvížďalce

Velká část původní rozlohy rybníka je v současné době zarostlá rákosem = tento prostor mezi volnou hladinou a břehem se odborně nazývá literál. Většinou se jedná o prostor s mnoha druhy vyšších rostlin vázaných na vlhká prostředí, který je typický vysokou biodiverzitou. V takovém prostoru se samozřejmě vyskytuje velké množství obojživelníků (skokan hnědý, skokan skřehotavý), hmyzu (vážky, šídla) a také vodního ptactva. Na Hvížďalce se tuží řada druhů kachen, pravidelně zda hnízdí kachna divoká a polák chocholačka. Spolu s labutěmi, které na Hvížďalce také sídlí, patří kachny do řádu vrubozubých. Také sem zalétají dva druhy čápů - čáp bílý a čáp černý. Rozdíl mezi těmito druhy je hlavně v prostředí, které vyhledávají. Čáp bílý je synatropní druh (což znamená druh, který vyhledává přítomnost lidí) ke hnízdění si vybírá hlavně vysoké komíny a hřebeny střech. Na rozdíl od čápa bílého čáp černý vyhledává hnízdiště v hlubokých lesích. Tento vzácný druh pravidelně hnízdí v Brdech, po Křivoklátsku je to jeho největší výskyt.

Hvížďalské vodopády

Poblíž altánku se nachází další místní zajímavost. Hvížďalské vodopády, vodopády o výšce 2 a 3 metry. Nacházejí se pod přepadem hráze pod rybníkem. Je na ně krásný výhled od keše.

Keš

Historie

Místa na bedně

Info

Pohodový odlov přeje 61jenda.😁