Skip to content

<

Jaroslav Podmol

A cache by Hlavacek Team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/22/2018
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jako téměř každá obec má i ta naše slavného rodáka. Někteří rodáci jsou známi po celém světě, někteří jen v naší republice a jiní jen lokálně nebo v určitém odvětví. Jedním z takových, které široká veřejnost příliš nezná, ale ve svém oboru platí za špičku, je i soběchlebský rodák Jaroslav Podmol, jehož socha Žena krájející chléb se nachází právě na úvodních souřadnicích. Naše poslední soběchlebská keš bude věnována právě jemu a této soše.

 

Jaroslav Podmol

 

Jaroslav Podmol se narodil 16. září 1925 na Moravě v Soběchlebích v čísle popisném 60 ve venkovské rodině, a toto své moravanství i původ hrdě nesl po celý život, i ve své tvůrčí práci. V letech 1938 – 1942 studoval na reálném gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. V letech 1942 – 1945 absolvoval postgraduální kurz kreslení a malby DEC-ART J. Masáka v Praze. Léta 1945 – 1948 strávil na studiích Školy umění ve Zlíně, kde byl jedním z jeho profesorů ak. sochař Jan Kavan, v jehož ateliéru pak pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v letech 1948 – 1953. Do roku 1956 zde působil i jako aspirant. Ač studiem sochař, byl svou podstatou keramik. V letech 1956 – 1959 byl zaměstnán v n. p. Západočeské keramické závody v Horní Bříze jako výtvarník závodu a v letech 1959 – 1969 v Ústředí uměleckých řemesel Praha jako vedoucí keramické hutě ve Štěchovicích. Tam začala jeho spolupráce s Františkem Davidem, který ho vrátil k hrnčířské práci, i když začátky hrnčířského řemesla poznal u Svatopluka Úředníčka z Tupes, který byl odborným učitelem na zlínské škole. V roce 1969 přichází jako profesor odborného kreslení a modelování na Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, kde působil do roku 1985, kdy odchází do důchodu za svou rodinou do poklidného kraje v Mnichovicích. Zemřel 6. ledna 1995 v Praze ve svých nedožitých sedmdesátinách.

Kalvárie, Kanaán, Sloup s havrany, Zátiší s česnekem

.

Od roku 1953 se zúčastňoval mnoha kolektivních výstav doma i v zahraničí. Získal čestný diplom AIC na Mezinárodní výstavě současné keramiky v Praze 1962, ve Faenze 1967, 1968, 1969, v Qualdo Tadino 1969 a zlatou medaili a bavorskou státní cenu na Mezinárodním veletrhu uměleckých řemesel v Mnichově 1977. Od roku 1956 vystavoval samostatně v řadě měst ČR a rovněž v zahraničí. v r. 1986 se zúčastnil XII. Mezinárodního keramického sympozia v Bechyni. Řadu jeho prací vlastní i Alšova jihočeská galerie v Bechyni. V 50. a 60. létech se v jeho tvorbě objevuje jako hlavní téma žena či děti, viz např. díla Ošetřovatelka, Školení, Děcko, Hrnčířka, Chléb a žena, Poezie všedního dne, Opuštěná, Emancipace.

Dívka s holoubkem, Opuštěná, dekorativní talíř s ženou, Námluvy

.

V 70. letech na keramické škole se více věnuje užitkové keramice. Patrně k nejznámějším autorovým dílům náleží točené mísy či talíře s plastickými motivy, vznikající zhruba od poloviny 70. let. Vysoké realistické reliéfy s měkkou modelací jsou plné všední poezie, domácí pohody a klidu. Díla komorních měřítek zobrazují zdánlivě nepodstatné události a vzpomínky: Maminčinu kredenc s věšákem na pokličky, které sladce upomínají na dětství, prožité v rodině s malým hospodářstvím, různá banální zátiší s lahvemi, se džbánem a česnekem, s čajovou konvicí, s malířským náčiním, s citrónem, s chlebem, se struhadlem, s vidličkou, lžící a nožem, s rybami, s koláči nebo s ptáky a ovečkami. Dále se jedná o reliéfy Kosáci a česnek, Naše kuchyně - s trojicí hrnečků, Strýčkův gramofon, Vánoce - vál na těsto s válečkem, formičkami a vykrájeným plátem těsta, talíř nazvaný Kočka hospodyně s kočičkou, která mlsně nahlíží do krajáčů s mlékem atd. Jiné reliéfy, mezi něž patří například Hostina, připomínají události, popsané v Nové zákoně. V 80. letech se více věnuje figurální plastice, viz např. starořecky pojatý Pastýř, Střihač nebo Beskydský motiv.

Keramický talíř s lovci, Pastýř, Hostina, keramický talíř s kachnou

 

Podmolovým nejznámějším dílem, byť nepochybně nezáměrně, však asi je sousoší Přeštická prasata, které je oblíbeným a hojně fotografovaným objektem západočeského města Přeštice. Přeštická prasata – socha dvou prasat v životní velikosti z kameniny v Přešticích již řadu let těší turisty a zejména děti. Sousoší vzniklo pro zemědělskou výstavu „Plzeňsko – budování socialismu“ v roce 1957, kde byla prvně předvedena expozice přeštických černostrakatých prasat. Autor Jaroslav Podmol dílo nesignoval kvůli tomu, že proporce soch neodpovídají přeštickým prasatům, neboť jsou stylizované. Po výstavě měla být zbořena původní kašna na náměstí a místo ní vzniknout nová se sousoším prasat obklopeným vodotrysky uprostřed. Prostě typická budovatelská padesátá léta. Ke stavbě kašny (naštěstí) nedošlo, sochy zůstaly stát čtvrt roku před radnicí a pro posměch lidí je raději přemístili stranou. V letech 1970–75 byly postaveny kanceláře JZD a socha prasat byla umístěna před nimi, kde stojí dodnes. Upozorňuje tak na plemeno přeštických prasat, pro které je typické černostrakaté zbarvení a jeho dalším plemenným znakem je klopené ucho. Inu, socialistický realismus vyžadoval a preferoval jiný druh námětů než biblické motivy.

Sousoší Přeštická prasata

 

A nyní k soše Ženy krájející chléb, ze které vychází výtvarná podoba naší keše a která poslouží i pro výpočet finálek…

 

Do naší obce se dostala tak, že v r. 1994 akademický sochař J. Podmol pozval tehdejšího starostu na vernisáž své výstavy na zámku v Bystřici pod Hostýnem. Tam oficiálně předal dar naší obci - právě onu sochu Ženy krájející chléb. Původně měla být umístěna před domem čp. 1, ale k tomu nedošlo. Socha byla uložena na půdu obecního úřadu, kde na ni sedal prach a téměř se na ni zapomnělo. Socha byla slavnostně odhalena až za 16 let během oslav zdejších hodů v neděli 15.8.2010. Nachází se před domem čp. 69. Je zhotovena z keramické hmoty načervenalé barvy.

Jen pro úplnost: Sochař Podmol v minulosti pro obec Soběchleby vytvořil ještě jedno dílo, a to reliéf umístěný ve vstupní prostoře bývalé školy z 50. let 20. století. Ta byla po r. 1992 po otevření nové moderní školy zčásti přeměněna na podnikatelské prostory. Vzhledem k současným složitým vlastnickým vztahům se nám nepodařilo ověřit, zda se reliéf v budově ještě stále nachází.

 

Keš jsme tentokrát pojali jako letterbox s trochu dál posunutou finálkou, jednak proto, že mnoho keší tohoto typu v okolí nenajdete a my máme rádi razítka (inu, úředníci smiley), ale hlavně proto, že v blízkém okolí se nenachází žádné vhodné místo k uložení tradičky o velikosti a podobě podle našich představ. Na úvodních souřadnicích najdete zmiňovanou sochu Ženy krájející chléb. Při troše štěstí zaparkujete na návsi přímo u ní. K získání finálek je třeba zjistit odpovědi na několik otázek, které vám poskytne prohlídka sochy, protože ne vše, co se dá vygooglit, musí být nutně aktuální. Socha se nachází na soukromém pozemku, takže na něj v žádném případě nevstupujte! Veškeré odpovědi na otázky lze zjistit pohledem přímo z chodníku, socha je od něj vzdálena sotva čtyři metry. A nyní už k samotným otázkám:

 

Otázky:

1) Na čem sedí žena:

  1. na snopu obilí, pak A = 8
  2. na kládě, pak A = 4
  3. na balvanu, pak A = 2

2) Co má obuto na nohou:

  1. dřeváky, pak B = 1
  2. střevíce, pak B = 3
  3. je bosá, pak B = 4

3) Špičku které nohy má mírně nadzdviženu nad zem (míněno z pohledu oné ženy):

  1. levou, pak C = 9
  2. pravou, pak C = 3
  3. má nadzdviženy obě nohy, pak C = 6

4) Na levé straně podstavce sochy (při pohledu z chodníku) je tabulka s nápisem:

  1. Jaroslav Podmol – Socha ženy krájející chléb, pak D = 6
  2. Žena krájející chléb, pak D = 4
  3. Není tam žádná tabulka, pak D = 1

5) Kolik ukrojených krajíců leží ženě vedle její pravé nohy:

  1. žádný, pak E = 0
  2. jeden, pak E = 3
  3. dva, pak E = 5

6) Který druh stromů tvoří na návsi alej vedoucí dolů z kopce kolem strany se sochou:

  1. platany, pak F = 2
  2. lípy, pak F = 9
  3. javory, pak F = 5

 

Zjištěné hodnoty dosaďte do vzorce N 49° 2(F-1).(C+1)BD E 017° 3A.(2xC)(A-D)D (závorky mezi sebou nenásobíme) a hurá na finálky. Na Mapách.cz vychází souřadnice na druhou stranu toku, ale ve skutečnosti se až téměř ke keši dostanete po pohodlné cestičce, jen posledních cca 30 metrů se musíte vnořit do (v létě občas hustšího) porostu. A protože razítko v keši nebylo nejlevnější, opatřili jsme pro jistotu finální schránku zámkem s číselným kódem EFD.

Pro první tři nálezce je v keši drobná odměna. CWG v keši prosím měňte fér, kus za kus. Stejně jako u naší multikeše Soběchleby je i v této keši na předsádce logbooku uvedeno číslo jednoho našeho trackovacího předmětu na téma, které je mezi umělci oblíbené, a který si nálezci keše mohou případně zalogovat.

.

Zdroj informací:

- http://www.mestobechyne.cz/cs/mesto-bechyne/osobnosti/jaroslav-podmol.html

- SUPŠ Bechyně

- http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php

.

Additional Hints (Decrypt)

Zbenifxn znybinan
Xbq ivm yvfgvat

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.