Procvičte si základní dovednosti orientace v terénu s touto jednoduchou mysterkou, která vás zavede do lesa Lužec spadajícího do katastru jihočeské obce Košice. Na úvodních souřadnicích se keš nenachází, ale dozvíte se zde, jak se k ní dostat. Buzola se vám bude hodit.
Od 16. 2. 2020 je změněno umístění finálky.
Orientace v terénu
Vědět, kde jste, kam jdete, kudy se máte vrátit a jak najít cestu zpět, když zabloudíte, je pro každého zálesáka nesmírně důležité.
Základním předpokladem šťastného návratu je vědět, kam jdete – pamatovat si, na kterou světovou stranu se vydáváte. Všímejte si a ukládejte do paměti nejrůznější orientační body, které míjíte. Při zpáteční cestě si tyto detaily postupně vybavujete.
Určování světových stran podle oblohy
Podle slunce
Přibližně můžete světové strany určit podle polohy slunce, které je v šest hodin ráno na východě, v devět hodin na jihovýchodě, ve dvanáct hodin na jihu, v patnáct hodin na jihozápadě a v 18 hodin na západě.
Za jednu hodinu se slunce posune o 15°. Ve dnech rovnodennosti, tedy cca 20. 3. a 23. 9. vychází slunce přesně na východě a zapadá přesně na západě.
Podle slunce a hodinek
Malou ručičku hodinek namiřte směrem k slunci. Úhel mezi malou ručičkou a dvanáctkou (při letním čase jedničkou) rozpulte. Spojnice středu hodinek a tohoto bodu ukazuje na jih.
Podle hvězdy Severky (Polárky)
Severku (koncovou hvězdu souhvězdí Malého vozu) najdete tak, že pětkrát prodloužíme spojnici „zadních kol“ souhvězdí Velkého vozu.
Podle měsíce
Měsíc v úplňku je v osmnáct hodin na východě, o půlnoci na jihu a v šest hodin ráno na západě. Měsíc v první čtvrti je na jihu v osmnáct hodin a na západě o půlnoci, měsíc v poslední čtvrti je na východě o půlnoci a na jihu v šest hodin ráno. Tato metoda určování světových stran je, stejně jako určování podle slunce, pouze přibližná.
Určování světových stran podle přírodních úkazů
- Vlivem převažujících severozápadních větrů v našich končinách mívá severozápadní strana osaměle stojících stromů hrubší a rozpraskanou kůru a více obrůstá mechy a lišejníky. Koruny těchto stromů bývají nakloněny k jihovýchodu.
- Pařezy osamělých stromů mají na severní straně hustší letokruhy.
- Samostatně stojící stromy mívají hustší větve na jižní straně.
- Hlavní lesní průseky jdou ve směru západ – severozápad
- Mírnější sklon mraveniště směřuje na jih, strmější na sever. Pokud se nejedná o mraveniště na okraji lesa. Na jižním kraji lesa bude mraveniště souměrné, nebo obrácené – tedy strmější na jih a pozvolné na sever.
- Na jihu taje dříve sníh.
- Listí stromů raší dřív a rostliny kvetou dříve na jižních svazích.
- Slunečnice obrací květ za sluncem, i když je schované za mraky.
- Břečťany mají na severu vzdušné kořeny.
Určování světových stran podle staveb
- Kostely mívají oltář orientovaný na východ.
- Střechy horských chat sahají na severozápadě až k zemi.
- Vinice se zakládají na jižních svazích.
- Letopočet na sloupku trigonometrického bodu je směřován k jihu
- Vletové otvory včelínů jsou orientované na jih, ptačích budek na východ.
Určení severu krátkou větvičkou
Klacík nebo větvičku zapíchněte do země. Místo, kde končí její stín, si označte (třeba šiškou). Počkejte, než se stín posune zhruba o 50 cm a konec stínu si opět označte. Teď si stoupněte nohami k označeným místům, abyste byli zády k větvičce – v tuto chvíli stojíte čelem k severu.
Kompas a buzola
Zatímco kompas je pouze zařízení k určování světových stran. Buzola je oproti tomu vybavená ještě otočným úhloměrem, sloužícím k určování azimutu. Je to tedy vylepšený kompas. Při měření musí být kompas i buzola ve vodorovné poloze, aby se střelka mohla bez problémů otáčet.
Azimut
Je to úhel mezi severem a vytyčeným cílem. Měří se ve stupních a po směru hodinových ručiček. Z toho tedy plyne, že sever má azimut 0˚, východ 90˚, jih 180˚ a západ 270˚. K jeho měření se používá právě buzola.
Zorientování mapy
Při práci s azimutem je třeba mít zorientovanou mapu, tzn. že sever na mapě se shoduje se severem ve skutečnosti. Pro zorientování mapy položte buzolu s nastaveným severem do rohu mapy (nebo k jakékoliv severojižní linii na mapě) a pak otáčejte mapou (i s buzolou), dokud nebude střelka ukazovat k označení severu na otočném kolečku buzoly. Pokud nemáte buzolu zorientujete si mapu tak, že si určíte vlastní stanoviště na mapě a v okolí si najdete dva body, které najdete i na mapě (např. dům, kostel,…) a s mapou otáčíte tak dlouho, dokud orientace bodů na mapě neodpovídá skutečnosti. Po zorientování už mapou nepohybujte.
Zjištění azimutu v terénu
Pokud chcete zjistit azimut v terénu, namiřte šipku (resp. rysku) na těle buzoly k cílovému objektu (hrad, zámek, strom…) a otočným kompasem otáčejte, dokud střelka kompasu neukazuje sever. Hodnotu azimutu odečtete na stupnici buzoly u šipky (resp. rysky).
Určení cíle podle azimutu v terénu
Znáte-li hodnotu azimutu, ale neznáte cíl, nastavte otočný kompas tak aby ryska buzoly ukazovala hodnotu azimutu na otočném kompasu. Pak se otáčejte společně s buzolou, dokud střelka kompasu neukazuje sever.
Zjištění azimutu na mapě
Hranu buzoly přiložte do mapy tak, aby spojovala body, mezi kterými chcete zjistit azimut. Šipka na buzole musí být natočená tím směrem, kterým se chystáte jít. Otočné kolečko kompasu nastavte tak, aby sever na stupnici mířil na sever na mapě. Hodnotu azimutu odečtěte u šipky (resp. rysky) na buzole. Při zjišťování azimutu z mapy nemusí být mapa zorientovaná. Nezajímá nás skutečný sever, proto nepoužíváme střelku.
Určení cíle podle azimutu na mapě
Pokud znáte výchozí bod a hodnotu azimutu, potřebujete zjistit, kde se nachází cíl. Na otočném kruhu kompasu zadejte hodnotu azimutu k šipce (resp. rysce) na buzole. Roh buzoly přiložte k výchozímu bodu a otáčejte (pouze) buzolou na mapě, dokud nebude střelka ukazovat k označení severu na otočném kruhu kompasu.
Odhad vzdálenosti podle viditelnosti cílů
Tento postup sice není zcela přesný, přesto pro orientaci většinou stačí.
100 m – vidíte podrobnosti obličeje, kameny na cestě,
200 m – vidíte obrysy paží a nohou, listí na stromech, tašky na střechách,
300 m – ovál obličeje, nesené předměty (hůl, taška apod.),
400 m – větve, větší části oděvů,
500 m – zřetelné lidské postavy, okna a dveře domů,
1000 m – kmeny stromů a telegrafní tyče,
2000 m – osamělé stromy a postavy ve volném terénu,
4000 m – silnice, domy,
5000 m – vrcholky kopců, obrysy domů.
Odhad vzdálenosti krokováním
Pokud chcete měřit vzdálenost na kroky, musíte znát délku svého kroku. Udělejte deset kroků, změřte vzdálenost pásmem a vydělte deseti.