Pohraniční stráž - Rota Kyselov Traditional Cache

15. rota 3. praporu 7. brigády Pohraniční stráže u zaniklé obce Kyselov

Krátký úvod: O fenoménu zvaném ŽELEZNÁ OPONA přemýšlím již dlouho a nejde ji obsáhnout jen jednou krabicí... Tedy touto keškou chci přidat alespoň střípek do mozaiky a chci vzpomenout všechny ty, kteří "díky" Železné oponě byli zabiti, měli problémy s Policií, STB apod. Také nelze nevzpomenout těch, kterým byly rozděleny a zničeny rodiny, těch s problémy s bydlením či cestováním a v neposlední řadě těch, kteří zde museli nedobrovolně sloužit... Ani dnes už si téměř nedokážeme pořádně představit, jak TO tehdy bylo...

Oběti železné opony: jedna interaktivní mapa řekne více než tisíc slov... :(

https://mapa.zelezna-opona.cz/

https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/

_

Rota Kyselov se nacházela v budově bývalé prvorepublikové celnice, která byla postavena v roce 1934 a tehdy stála na hlavní silnici, která vedla z Dolní Vltavice ke státní hranici. Již v roce 1947 byla v budově umístěna stanice SNB, v roce 1948 zde byla 1. pohraniční četa SNB, která byla pod správou 5. pohraniční roty SNB Horní Planá a vše patřilo pod 1. pohraniční prapor SNB České Budějovice.

Od roku 1951 (kdy došlo ke vzniku Pohraniční stráže) vznikla nejprve 1. rota PS Dolní Vltavice, patřící pod 1. prapor Vyšší Brod (15. pohraniční oddíl MNB Č. Budějovice), která se během roku 1952 přestěhovala do Kyselova. Od listopadu 1978 byla rota předána pod 7. bPS Sušice a patřila pod 3. prPS Lipno a měla číslo 15. Tehdy měla rota přibližně 68 pohraničníků a střežila jeden z nejdelších úseků sušické brigády - prostor sahal od Schwarzenberského kanálu až po Kozí potok, což bylo 18 954 metrů. Od areálu roty to bylo k hranici pouhých 70 metrů. Kolem roku 1960 byly k budově přistaveny objekty hospodářského charakteru spolu s garážemi. Bývaly zde dílny a původně i stáje pro koně a samozřejmě i kotce pro psy. 

K rotě Kyselov patřilo také kotviště motorových člunů, které PS používala ke střežení hraničního pásma na Lipenské přehradě. Zděné garáže u zátoky sloužily pro uskladnění člunů, na odstavné ploše před garážemi stávaly dva poplachové UAZy, byla zde strážní věž s nepřetržitou hlídkou, která střežila přístaviště a vodní hladinu. Jeden člun brázdil ve vlnách nádrže (dle možnosti a limitům PHM jezdil jen od rozednění do setmění), druhý člun byl připravený k rychlému zásahu na rozkaz operačního důstojníka. Posádka člunu byla dvoučlenná - obsluha člunu a pohraničník střelec se samopalem. Na břehu přehrady pak byl v maringotce jeden radar. Objektem PS bylo také místo na mostě, které bylo střeženo nepřetržitě (most přes Vltavu spojoval osady Dolní Vltavice a Kyselov). Od roku 1951 používali za mostem ke své službě domek a ke spojení mezi rotou a mostem používali polní telefon. Rotu navštěvovali i důstojníci z velitelství a dělali velké kontroly. Vzdušný prostor střežila PS hlídka na rozhlednách pomocí radiolokátoru. Jedna taková hláska byla na konci osady.

Velmi brzy po listopadové revoluci v roce 1989 rozhodla vláda ČSFR o zrušení ženijně-technických zátarasů (zkráceně drátů) na československo-rakouské hranici. Znamenalo to rovněž, že došlo k zániku jednotek Pohraniční stráže zrušením zákona z roku 1951, Federálním shromážděním ČSFR v r. 1991. Původní jednotky pak byly nahrazeny Pohraniční a Cizineckou policií. Rota Kyselov se svou nadmořskou výškou 740 metrů byla nejníže položenou rotou v sestavě Volarské brigády.

V současné době je budova v majetku Krajského ředitelství Policie ČR, které usiluje o její prodej. Po vstupu České republiky do Evropské unie v r. 2004 se pohraniční režim částečně uvolnil, kontroly prováděné referáty Cizinecké a Pohraniční policie však zůstaly a využívaly prostor budovy. Teprve vstupem do Schengenského prostoru (21.12.2007) byly hraniční kontroly zrušeny, v prostoru Kyselova byl sice volný pohyb, ale hraniční přechod (o který dlouhá léta obec Černá v Pošumaví usilovala) byl nejprve zřízen pouze pro cyklisty, malé motocykly a pěší turisty. Nyní jej mohou využívat všichni, kromě nákladní dopravy.

SOUČASNÝ STAV: U vchodu jsou pozůstatky objektu zvláštního zařízení - závory (dochovala se ochranná betonová zídka a pak kolejnicová uzávěra, která byla ovšem v 60. letech obezděna a celý vnitřek byl zasypán). Okolo celnice se rozprostírají garáže, kotce a další již bývalé prostory roty. V minulosti zde byly ještě dva dvoupatrové domy, ve kterých byli ubytováni funkcionáři roty a jejich rodiny.

Zdroje:

http://www.vojensko.cz/15-rps-kyselov?image=107

http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=655

http://www.zdeneksmida.cz/ochrana-statnich-hranic/pohranicni-straz/roty-volarske-brigady-lipensky-usek.html

English version will come soon, I hope...

Deutsche version von cacher "kpalser" - vielen dank !!!

  Grenzschutz – Kompanie Sarau (Kyselov) 15. Kompanie des 3. Bataillons der 7. Grenzschutzbrigade in der Nähe des aufgelassenen Dorfes Sarau (tschechisch Kyselov) Kurze Einführung: ich habe lange über das Phänomen des Eisernen Vorhanges nachgedacht und es ist nicht möglich, diesen mit nur einem Cache zu verstehen. Ich möchte dem Mosaik mit diesem Cache zumindest ein weiteres Teilchen hinzufügen und an alle erinnern, die beim Eisernen Vorhang ihr Leben durch die Staatssicherheit usw. lassen mussten Es ist schlicht unmöglich, diejenigen nicht zu erwähnen, deren Familien auseinandergerissen und zerstört wurden. Dazu kommen Menschen mit Wohnungs- und Reiseproblemen und nicht zuletzt soll denen gedacht werden, die hier unfreiwillig dienen mussten… Selbst heute können wir uns kaum vorstellen, was damals war… Die Opfer des Eisernen Vorhanges: Eine interaktive Karte sagt mehr als Tausend Worte …  https://mapa.zelezna-opona.cz/ https://www.ustrcr.cz/uvod/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice/ Die Kompanie Kyselov befand sich im Gebäude des ehemaligen Zollhauses der Ersten Republik, das 1934 erbaut wurde und an der Hauptstraße von Unter Moldau (tschechisch Dolní Vltavice) zur Staatsgrenze führte. Bereits 1947 befand sich die Staatssicherheits-Station im Gebäude, 1948 war dort der 1. Staatssicherheits-Grenzzug, der unter der Leitung der 5. Staatssicherheits-Kompanie Oberplan (tschechisch Horní Planá) stand, die zum Staatssicherheits-Grenzbataillon Budweis gehörte. Ab 1951 (als der Grenzschutz gegründet wurde) wurde die 1. Kompanie Unter Moldau, die zum 1. Bataillon von Hohenfurt (tschechisch Vyšší Brod) (15. Grenzabschnitt des Ministeriums für Nationale Sicherheit in Budweis) gehörte gegründet und nach Sarau verlegt. Ab November 1978 wurde die Kompanie an den [7. bPS Sušice] übergeben und gehörte zum Lipno und bekam die Nummer 15. Zu dieser Zeit hatte die Kompanie etwa 68 Grenzschutzbeamte und bewachte einen der längsten Abschnitte der Sušice-Brigade – das Gebiet, das sich vom Schwarzenbergischen Schwemmkanal bis nach Geisbach (tschechisch Kozí potok) erstreckte – 18.954 Meter lang. Vom Kompaniegebäude bis zur Grenze waren es nur 70 Meter. Um 1960 herum wurden dem Gebäude Wirtschaftsgebäude und Garagen hinzugefügt. Früher gab es schon Werkstätten und ursprünglich auch Ställe für Pferde und natürlich Hundekäfige. Das Anwesen in Sarau umfasste auch einen Liegeplatz für Motorboote, mit dem die Grenzzone am Lipno-Damm bewacht wurde. Die gemauerten Garagen an der Bucht dienten der Lagerung der Boote. Es gab zwei Alarm-UAZ auf dem Parkplatz vor den Garagen und einen Wachturm mit einer dauernden Patrouille, die das Dock und den Wasserstand bewachte. Ein Boot stand je nach Verfügbarkeit von Treibstoff von morgens bis abends zur Verfügung, das andere Boot war stets bereit, nach Befehlen des Einsatzleiters einzugreifen.Die Besatzung des Bootes bestand aus zwei Personen – dem Bootsführer und einem Grenzschützen mit einer Maschinenpistole. Am Damm des Ufers war ein Radar. Das Gebäude war auch für die Bewachung der Brücke zwischen Obermoldau und Sarau zuständig. Ab 1951 wurde ein Haus hinter der Brücke für den Dienst genutzt und ein Feldtelefon stellte die Verbindung zwischen der Kompanie und der Brück her. Die Kompanie selber wurde auch von Beamten des Hauptquartieres besucht und führte strenge Kontrollen durch. Der Luftraum wurde von einer Patrouille auf den Aussichtstürmen mit Radar überwacht. Kurz nach der Novemberrevolution 1989 beschloss die tschechoslowakische Regierung, die ‚technischen Barrieren‘ (kurz: den Drahtzaun) an der österreichisch-tschechischen Grenze abzubauen. Dies bedeutete auch das Ende der Grenzschutzeinheit durch Aufhebung des Gesetzes aus 1951. Die ursprünglichen Einheiten wurden dann durch die Grenz- und Ausländerpolizei ersetzt. Die Kompanie Sarau war mit 740 Metern úber Meer die niedrigste Kompanie von der Volar Brigade. Derzeit befindet sich das Gebäude im Besitz der Regionaldirektion der tschechischen Polizei, die es aber verkaufen will. Nach dem Beitritt der Tschechischen Republik zur EU im Jahre 2004 wurde das Grenzregime teilweise gelockert, aber die die Inspektionen der Ausländer- und Grenzpolizei blieben bestehen und nutzen das Gebäude. Erst mit dem Beitritt zum Schengen-Raum (21. Dezember 2007) wurden die Grenzkontrollen abgeschafft und obwohl im Gebiet Sarau Freizügigkeit herrschte, wurde der Grenzübergang Schwarzbach (tschechisch Černá v Pošumaví), der lange ersehnt wurde, zunächst nur für Radfahrer, Motorräder und Wanderer geöffnet. Mittlerweile kann er von allen, außer Lastwagen, genutzt werden. AKTUELLER ZUSTAND: Am Eingang befinden sich die Überreste von speziellen Barrieren (eine schützende Betonmauer wurde erhalten und ein Schranken, der jedoch in den 1960er Jahren abgebaut wurde. Rund um das Zollhaus befinden sich Garagen, Verschläge und andere ehemalige Gebäudeteile. In der Vergangenheit gab es sogar zwei weitere zweistöckige Häuser, in denen Kompaniemitglieder und ihre Familien untergebracht waren. Als ich mit den Kindern durch das nahe gelegene Gebäude ging, fühlte ich mich recht bedrückt. Ich habe absichtlich nicht alle Fotos hier dargestellt – versucht selber auf Entdeckungsreise zu gehen. Ein bisschen URBEX 😊