JSDHo = Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Doksy
dávných dobách podle starých bájí a pověstí daroval Prométheus lidem oheň a oni postupně zjišťovali skutečnost, že: "Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán." V historii boje proti požárům nalézáme první stopy již z dob otrokářského Říma, kdy byli pro boj s ohněm vycvičeni otroci. Jako nejstarší historicky známý požár se uvádí zničení Artemidina chrámu v Efezu v roce 356 před naším letopočtem. Samotné město Řím bylo v roce 6 našeho letopočtu za vlády císaře Augusta postiženo velkým požárem a o 58 let později 18.července 64 bylo zničeno největší požární katastrofou ve starověku. První dokumenty o organizování ochrany před požáry jsou u nás ze 14. století. Jsou to: Pražské statuty, Řád požární ochrany Bratislavy a Žilinská kniha. Všechny tyto dokumenty obsahovaly povinnosti ochrany proti ohni, zúčastnit se hašení, povinnosti povozníků, vzdálenost krbu nejméně 1 metr od sousední zdi, omezení zásoby paliva (v té době dřeva) a tresty paličům (zpravidla trest smrti). K zásadním změnám dochází v roce 1749 za Marie Terezie a Josefa II. Byla vydána opatření na úseku požární ochrany, která upravovala způsob vyhlášení poplachu (zvonění kostelního zvonu), řízení zásahu, pokuty za žhářství místo trestu smrti, výsadba stromů, které sloužily jako lapače jisker. Došlo k postupnému budování kamenných nebo cihlových komínů. Další změny přinesl rok 1873, kdy byl vydán "Řád policie požárové", který mimo jiné upravoval povinnost obce nad 50 popisných čísel zřídit požární sbor bez vybavení a obce nad 100 popisných čísel požární sbor se stříkačkou a ponocným. Zakládání hasičských sborů V roce 1853 byl v Praze zřízen placený hasičský sbor o 30 lidech. Z nich 8 bylo určeno pro obsluhu stříkaček a ostatní k metení ulic. Velitel sboru užíval titulu "hasební mistr". Úřední řečí byla němčina až do roku 1872, kdy byla vystřídána češtinou. Roku 1864 byl ustanoven první dobrovolný hasičský sbor ve Velvarech. Podle dostupných materiálů v Hasičském muzeu v Novém Oldřichově byl v roce 1869 ustanoven dobrovolný hasičský sbor v Doksech u Máchova jezera. 2. světová válka Rok 1938 a 1939 postihl značně dobrovolné hasičstvo zejména při zabírání českého pohraničí. Doksy patřily mezi mnoho obcí a měst, na které dolehl tlak nacistického Německa. I přesto hasiči zůstali jednou z mála organizací, které se mohly po roce 1939 legálně rozvíjet. Postupně se dobrovolná činnost hasičů stala příležitostí k zapojení některých členů do ilegálního hnutí a odboje.Odpor proti okupantům, spolupráce s partyzánskými oddíly, pomoc rodinám vězněných, to všechno nacisté tvrdě trestali. Z řad dobrovolného hasičstva odešlo do věznic, koncentračních táborů a na popraviště mnoho těch nejlepších. Mezi nimi byl i starosta Zemské hasičské jednoty v Praze - František Procházka, který zemřel v koncentračním táboře Terezín, kde je také pochován na Národním hřbitově. V roce 1942 byl vládním nařízením č. 30 učiněn pokus o aplikaci zákona Německé říše o požární ochraně v Protektorátu Čechy a Morava. K uskutečnění však nedošlo. Již 13. května 1945 byla vydána vyhláška ministra vnitra ČSR o požární ochraně v průmyslových závodech a historických stavbách. V říjnu 1945 dochází k ustanovení jednotné organizace "Svazu československého hasičstva", který je v roce 1953 vládním nařízením 95/1953 o reorganizaci přejmenován na "Československý svaz požární ochrany" (ČSPO). Sbor dobrovolných hasičů Doksy 1945: Po skončení 2.světové války došlo k opětovnému osídlení českého pohraničí, nejinak tomu bylo i v Doksech. V tomto období docházelo v pohraničí k četným požárům, často úmyslně zakládaným samotnými Němci. Bylo nutno ustavit požární sbory ve městech i na vesnicích. Zemská hasičská jednota 26.července 1945 vydala pokyny k zakládání požárních sborů. Dne 15. srpna 1945 byl ustanoven hasičský sbor i v našem městě novými českými občany Hasiči Doksy historieK ustanovení hasičského sboru došlo v hostinci "U Syslů" (nynější hotel Bezděz v ul. Komenského). Zpráva o ustanovení sboru byla zaslána Místnímu národnímu výboru v Doksech a Okresnímu národnímu výboru v Dubé. V říjnu 1945 požádal sbor Místní národní výbor o příspěvek na výzbroj a výstroj pro členy sboru a o zapůjčení poplachové sirény. Odpověď na žádost došla 11. října 1945 v tomto znění : Titl. : Sbor dobrovolných hasičů v Doksích Vítáme a kvitujeme s povděkem založení sboru dobrovolných hasičů v Doksích a při této příležitosti dovolujeme si Vám nabídnout co nejužší spolupráci a finanční podporu k vybudování a vystrojení vzorného sboru. Jako finanční příspěvek pro začátek k nákupu drobného a Vámi volitelného materiálu poukazujeme Vám na r. 1945 z městského důchodu obnos - 5000,- K. Náklad pro opatření výstroje pro mužstvo budiž nám případ od případu jednotlivě oznámen. Po schválení místní radou, bude Vámi potřebný obnos případ od případu uvolňován. Se zapůjčením poplachové sirény souhlasíme, aby zástupce dobrovolných hasičů se osobně dostavil na Místní národní výbor a tuto věc, určení různých signálů atd. projednal s předsedou MNV. Stanovy hasičského sboru Vám po schválení a podepsání vracíme. předseda MNV : Vachuška V krátké době byli získáni další členové a 18.října 1945 měla Místní hasičská jednota 33 členů. Požární zbrojnice byla v té době v ul. Karla Hynka Máchy v místě, kde je dnes park proti budově Policie ČR. Konstrukce stavby byla dřevěná, výplň jednotlivých polí byla cihlová. Budova byla souběžná s vozovkou. U štítu směrem ke středu města byla připevněna věž pro sušení hadic. Hasiči Doksy historie: Vybavení sboru převzaté po Němcích bylo velice skromné. Pamětníci hovoří o základním vybavení hadicemi, žebříkem, vědry, tlumicemi, stříkačkou DKV 8 a džberovými stříkačkami. I přesto, že se v žádných dokumentech nehovoří o vozidlu, pamětníci se shodují na vozidlu zn. Škoda nebo Mercedes, které v té době sloužilo pro přepravu mužstva. I s tímto skromným vybavením se prováděl výcvik hasičského sboru. V zimních měsících se k výcviku používala tělocvična obecné školy na náměstí. Výcvik probíhal každou středu od 20.00 hodin. V případě požáru byl poplach vyhlašován tak, že člen sboru, tzv. "trubač", jezdil na kole a hasičskou trubkou svolával hasiče do zbrojnice dodnes známou znělkou "HO-ŘÍ". Později byla k dispozici ruční poplachová siréna, což umožňovalo rychlejší výjezd k požáru. Uniformy byly pouze čtyři a tak si je hasiči mezi sebou půjčovali, aby mohli vykonávat asistenční hlídky v kině, při divadelních představeních, které hrál "Spolek ochotníků K. H. Máchy v Doksech" a při tanečních zábavách. Spolek ochotníků jako odplatu za hasičské hlídky při představeních písemně přislíbil, že počínaje rokem 1946 jednou za rok věnuje čistý zisk z jednoho představení Sboru dobrovolných hasičů v Doksech. První společenskou akcí hasičů v roce 1945 byla Mikulášská zábava v restauraci "U Jelena". Poválečný život se pomalu dostával do mírových kolejí a 4. ledna 1946 se konal "U Jelena" první hasičský ples. Tak se lidé poznávali blíže nejen při práci, ale i při zábavě. Tím se naplňovalo i staročeské přísloví "Nejen chlebem živ je člověk". První valnou hromadu měli hasiči v Doksech 27. ledna 1946 v restauraci "U Syslů". To již měl sbor dobrovolných hasičů 52 členů. Nejničivější lesní požár: Dne 16. září 1947 vznikl požár v prostoru 20-22 km železniční tratě Česká Lípa - Bakov nad Jizerou. Lesní požární hlídky nemohly požár zlikvidovat díky silnému větru a ten se rychle šířil do prostoru již vyklizených skladišť německé vojenské munice. Z těchto skladišť, která byla po obou stranách silnice Bělá pod Bezdězem - Doksy, odvezla Sovětská armáda několik desítek železničních vagónů munice. I přesto docházelo při šíření požáru k explozím munice, která byla volně roztroušena i v lesích, což značně ztěžovalo zásah. Požár se rozšířil na obě strany silnice a vlivem vysoké teploty začal hořet i asfalt. Požár se rychle šířil a ochranná opatření byla prováděna pouze za pomoci lesního personálu, občanů z Doks a Bělé pod Bezdězem a nejbližších hasičských sborů. Bylo nutné přivolat další posily. Na místo se postupně dostavilo mimo civilního obyvatelstva 61 dobrovolných hasičských sborů, 14 hasičských sborů z továren a vojenské posádky z České Lípy, Mladé Boleslavi, Liberce, Turnova, Mimoně a Kostelce nad Labem. Díky tomuto mohutnému nasazení sil a prostředků bylo šíření požáru v nočních hodinách zastaveno. Ve 2.15 hod. byl zjištěn další požár 400 m severozápadně od požářiště, tento se podařilo zlikvidovat ještě v zárodku. Vše nasvědčovalo úmyslnému zapálení. Dne 18. září 1947, kdy ještě nebyl zlikvidován požár pod Bezdězem, byl úmyslně založen požár v polesí Břehyně. Když se vedoucí polesí Ladislav Vala pokusil sám požár hasit, bylo na něj několikrát vystřeleno. O této události byl informován Sbor národní bezpečnosti v Dubé a hašení se provádělo za jejich asistence. Po průzkumu lesních porostů zasažených požárem byla zjištěna celková škoda 6 150 000,- K. Rozvoj Sboru dobrovolných hasičů v Doksech: Dobrovolní hasiči zasahují nejen u požárů, ale také při živelních pohromách. Pro tento případ úzce spolupracují s MNV. Velitel hasičů je členem povodňové komise, zodpovídá za sestavování a přípravu záchranného družstva pro případ nutné evakuace lidí a zvířat. Pro tento případ má právo požádat MNV o posílení jednotky z řad obyvatelstva. Celou činnost při krizových situacích upravují směrnice vydané Zemskou hasičskou jednotou v Praze dne 20. února 1947. Směrnice mimo jiné upravují i příděl pohonných hmot pro zásahové automobily a příděl potravin. Klade se důraz na zkvalitnění samaritánské činnosti, proto jsou organizovány odborné kurzy vedené lékařem. Začíná se také rozvíjet spolupráce se "Svazem brannosti". Místní národní výbor v Doksech poukázal v srpnu 1947 na činnost sboru dobrovolných hasičů částku 20 000,- K z rozpočtu města. V říjnu roku 1947 získal MNV pro potřeby hasičů od "Fondu národní obnovy" vozidlo zn. HORCH. Ihned byla odeslána žádost firmě "Stratílek" ve Vysokém Mýtě k provedení karosování. V roce 1948 žádá hasičský sbor MNV o přidělení bývalé kočárovny nebo garáží ve dvoře bývalého zámeckého velkostatku, neboť současná požární zbrojnice je v havarijním stavu a oprava by vyžadovala nemalé investice z rozpočtu města. Žádosti se nevyhovuje a hasiči zůstávají v původní požární zbrojnici. Na základě přídělu "Národní správy" se stává Sbor dobrovolných hasičů v Doksech "národním správcem" domu č.p. 2, ve kterém je hostinec " U Rybníčku". Hasiči žádají ještě v témže roce o převedení domu do vlastnictví. Žádosti nebylo vyhověno, proto se národní správy domu č.p. 2 zříkají. V říjnu 1948 se Sbor dobrovolných hasičů v Doksech připojuje k 57 hasičským sborům, které se přihlásily na žádost "Ředitelství státních drah v Hradci Králové" ke spolupráci při větší železniční nehodě, kdy dojde ke zranění osob. Dne 2.10.1948 přiděluje "Fond národní obnovy" hasičské vozidlo HORCH firmě "František Kadič - truhlářství a pohřební služba v Doksech" a Sboru dobrovolných hasičů v Doksech přiděluje vozidlo PRAGA RN. Začínají se provádět první preventivní prohlídky v obytných domech a provozovnách řemeslníků. Prohlídky probíhají za podpory bezpečnostního referátu MNV. V této době přibývají další členové. V roce 1949 dochází ke změně územních celků a Doksy se stávají okresním městem. Z tohoto důvodu byla v Doksech ustanovena "Okresní hasičská jednota". Jejím předsedou byl zvolen bratr Tilchert z Dubé a jednatelem bratr Hyška Jaroslav. Mimo okresních vznikají i "Krajské hasičské jednoty". Dne 23.1.1950 je vydán Dekret, který řeší náhrady škod členům hasičstva a jiným osobám při živelních katastrofách. Dne 17.5.1950 vychází zákon č. 65/1950 Sb. o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami. Na základě tohoto zákona je péče o požární ochranu svěřena národním výborům. Vedle zásahové jednotky vzniká v Doksech i "Místní jednota", která pomáhá MNV při výchově občanů k požární bezpečnosti. Do práce výboru MJ se zapojili : Hanžl František, Lepka Václav, Kreifová Marie. Odborný dohled nad činností požární ochrany náleží ministerstvu vnitra, které při Krajských a Okresních národních výborech zřizuje "Velitelství požární ochrany". Z "Místní jednoty" je vyčleněna samaritánská služba, která zajišťovala zdravotní službu při různých akcích. Tuto činnost nyní bude zajišťovat "Československý červený kříž", s nímž byla navázána úzká spolupráce. V roce 1954 je jednáno v radě MNV Doksy o přestavbě budovy č.p. 153 v ul. Rudé Armády na požární zbrojnici (nynější požární zbrojnice v ul. Valdštejnská). Původní stavba měla dvě velké garáže a v poschodí byly dvě místnosti. K budově byla připojena kolna sloužící jako garáže. Po souhlasu MNV byla v roce 1955 kolna rozbourána a na pozemku byly provedeny výkopy základů a sklepa. O velikonočních svátcích 29. a 30. dubna 1955 se započalo se stavbou zbrojnice. Stavba byla prováděna brigádně ve volném čase členů, tedy po pracovní době. Na stavbě nové požární zbrojnice se podíleli členové. Potřebný materiál pro stavbu zajištoval MNV, zároveň uvolnil svého zaměstnance Václava Hypšu, který pracoval na úseku "Služby a práce" při MNV Doksy, aby prováděl zednické práce až do dokončení stavby. Již v listopadu 1957 se do nové požární zbrojnice stěhoval materiál ze staré zbrojnice a s ním i nové vozidlo TATRA 805, které bylo sboru přiděleno 4. února 1957 radou ONV Doksy prostřednictvím inspekce požární ochrany. Stavba byla dokončena v roce 1958, v nově přistavěné levé části k č.p. 153 vznikly dvě velké garáže a v poschodí velká zasedací místnost a dvě místnosti pro skladování výstroje a výzbroje. Stavba sušící věže na hadice započala až v roce 1962 a byla prováděna v akci "Z" po dobu několika let. V původní části č.p. 153 byl v poschodí upraven byt 3+1, který byl na doporučení členské schůze přidělen veliteli jednotky Václavu Lepkovi. MJ ČSPO zakoupila do zasedací místnosti televizor, stoly a židle zakoupil MNV. V roce 1959 dokoupil MNV ve "Výzbrojně požární ochrany v Liberci" 15 pracovních stejnokrojů, takže se nyní mohlo všech 30 členů jednotky účastnit májových oslav svátku práce v uniformách. Rok 1960 je ve znamení reorganizace. Dne 10. dubna 1960 se konaly okresní konference ČSPO, kde došlo k rozdělení okresu Doksy. Místní jednota ČSPO přechází pod Okresní výbor ČSPO v České Lípě, kraj Liberec. Do okresního výboru byli z Doks zvoleni: Pechar František, Hejl Josef, Kreifová Marie a Verner Václav. K 1.červenci 1960 dochází v souvislosti s územní reorganizací státní správy ke slučování okresů a krajů. Doksy přestávají být okresním městem v dosavadním kraji Liberec a spadají pod okres Česká Lípa v kraji Ústí nad Labem. Okres Česká Lípa byl rozdělen na 15 okrsků. Do okrsku Doksy spadaly požární sbory: Doksy, Staré Splavy, Břehyně, Obora, Okna, Luka, Skalka, Zbyny, Tachov, Ždírec, Bezděz, Žďár. Okrskovým velitelem byl ustanoven velitel požárního sboru Doksy Lepka Václav. Počátky odborné přípravy: Pro zkvalitnění odbornosti ve funkcích požárních sborů a místních jednot probíhaly v "Krajském učilišti požární ochrany" (KUPO) v Liberci kurzy pro velitele, preventáře, referenty mládeže a referentky žen. Náklady na tato školení hradila "Krajská správa požární ochrany". Jednalo se především o stravování a ubytování. Účastníci byli na dobu školení uvolňováni ze zaměstnání a ušlou mzdu jim hradila "Krajská správa požární ochrany". Z Doks se těchto školení zúčastňovali jak členové požárního sboru, tak členové MJ. Součástí školení velitelů byla mimo jiné samostatná příprava a provedení námětového cvičení s použitím vody, spojené se záchranou osob pomocí smýkací plachty a plachty pro seskok z vyšších pater domů. Po ověření odborných znalostí bylo možno získat odznak "Vzorný požárník" III. nebo II. stupně. Pro získání odznaku I. stupně bylo podmínkou absolvování dvouletého dálkového studia v "Ústřední škole ČSPO v Bílých Poličanech". Při požáru v dílně "Československých státních rybníků" v roce 1956 byl poprvé použit kyslíkový dýchací přístroj. Po zjištění nedostatků při práci s tímto přístrojem bylo prováděno 1x měsíčně školení k používání dýchací techniky. Odborná příprava se přenášela i do řad civilního obyvatelstva. Na úseku civilní obrany bylo ve spolupráci s MNV ustanoveno 100 tříčlenných domovních požárních hlídek. Členy těchto hlídek odborně proškolili členové požárního sboru. Zvýšil se počet požárů zaviněný dětmi. Během dvou let přišlo při těchto požárech o život 30 dětí, což je celá třída prázdných lavic. Proto byly v místní škole prováděny výchovné přednášky s použitím filmů o požárech. Členové sboru i MJ prováděli odborná školení zemědělců a upozorňovali především na nutnost prevence před požáry nejen o žních, ale v průběhu celého roku. V době žní byly ustanoveny tříčlenné "žňové hlídky", jejichž úkolem bylo procházet úseky kolem železniční tratě a měření teploty stohů a uskladněné slámy a sena. Hlídky rovněž dohlížely na místa výmlatu. V tomto období byly ustanoveny i noční služby těchto hlídek, aby se předešlo rozsáhlým požárům, protože dobrý stav v zemědělství je zajištěním obživy národa a soběstačnosti státu v potravinách.
Ke keši: Keš vznikla proto že jsem si spletl stanici profesionálních hasičů s dobrovolnými a krabičku jsem tam nechal. Takže doporučuji odlovit i zároveň keš IZS v LK - Stanice Doksy.
zdroj: http://www.hasici-doksy.cz/historie/d-1004/p1=1008