Albin Hugo Liebisch se narodil 26. července 1888 v Rumburku v domě svého dědečka jako druhorozený syn zahradníka Emila Liebische. V sedmi letech se s rodinou odstěhoval do Krásné Lípy. Vyučil se u prodejce šicích strojů, bicyklů a motocyklů ve Varnsdorfu. V devatenácti letech odešel do Německa, kde se živil jako řidič ve Wiesbadenu a Buchenau, kde se seznámil s pozdější manželkou Hermínou a narodil se jim syn Albin Richard.
V letech 1916 až 1919 pracoval v kopřivnické eautomobilce. Na počátku 20. let se vrátil do Krásné Lípy a pracoval v servisu Alfreda Hielleho. Prototyp vlastního motocyklu vyrobil v letech 1922 až 1924.
Od roku 1925 vyráběl pro český trh jedinečné motocykly ve své dílně v Krásné Lípě – pod názvem Čechie a pro německý trh Böhmerland. Osazeny byly motorem vlastní konstrukce, zpočátku o výkonu 16, poté 24 koní. Základní provedení měřilo 3,17 metru, neboť motocykl měl být alternativou automobilu. Za řidičem byla lavice pro 2 pasažéry a další mohl sedět v postranním vozíku. U jednoho z modelů mohli sedět čtyři lidé za sebou.
Zpočátku vyráběl motocykly na zakázku, ale v roce 1931 pro velký zájem již přešel na jejich sériovou výrobu v Kunraticích u Šluknova. Vyrábělo se 5 základních typů, a to až do počátku 2. světové války v roce 1939. Ve své době šlo o velice atraktivní motocykly, navíc cenově srovnatelné s jinými výrobci, které si získaly oblibu i mezi sportovními jezdci. Drží také prvenství za litá kola na motocyklu, která vyráběl jako první na světě.
Po skončení války nedalo ministerstvo Liebischovi licenci na pokračování výroby, přestože měl prokazatelně na skladě náhradní díly na zkompletování 25 motocyklů. Místo toho přišla v noci nad ránem česká policie, jak s oblibou činila, a Liebische a jeho syna násilím odvedla do vězení. Do lágrů se v té době dostávali běžně lidé, kteří stáli v cestě „zlatokopům“, kteří se chtěli zmocnit jejich majetku. Jedním z mnoha případů byl právě i továrník a konstruktér motocyklů Böhmerland, Albín Hugo Liebisch. Po válce se odstěhoval se synem do Pasova, aby zde začal nový život. Otevřel si zde malou dílnu, kde vyráběl ruční vozíky a konstruoval poválečný model Böhmerlandu. Sériové výroby se nedočkal. Dílnu smetla velká voda.
Ještě před svou smrtí si Albin Hugo Liebisch vybavil hrůzné chvíle léta roku 1945 pro knihu vzpomínek na odsun ze Šluknovského výběžku:
"Osmadvacátého července 1945 (byla sobota) ve čtyři hodiny ráno přepadli kulomety ozbrojení čeští partyzáni můj dům. Vylezli po žebříku a naskákali otevřeným oknem do ložnice. Nemohu ani popsat, jakým způsobem si vynutili přístup do všech místností v domě. Mému synovi vyrazili kulometem přední zuby a on zůstal ležet v tratolišti krve, tato scéna se mi bude vybavovat až do smrti. Co se mé osoby týče, vystřelili mi několikrát těsně u hlavy a potom mne v mé vlastní kanceláři tloukli tak dlouho ocelovým prutem, až mé předpažené ruce doslova nakynuly jako chléb. Potom jsem byl přinucen sednout si na podlahu, zout si boty a snášet bití přes nehty u nohou. To byl mezi těmito Čechy oblíbený zvyk, poněvadž takto zbití lidé již nemohli utéci. V tomto stavu jsem byl zkopán holínkami do hrudního koše a žaludeční oblasti a musel se oteklýma rukama chránit od bolestivých ran tak dlouho, než mučení přestalo Čechy bavit. A není ani možné vylíčit všechny nelidské činy, které zde byly dále spáchány....
Díky našim odborným schopnostem jsme později mohli opravovat Čechům auta a motocykly, a tak si dopomoci ke kousku chleba a několika bramborám, poněvadž rabštejnský tábor sloužil rovněž k totálním u vyhladovění vězněných. Při těchto pracích jsme se seznámili s jedním českým kapitánem, který seznal, kolik křivd nám bylo jeho řádícími krajany učiněno, a po našem přibližně ročním pobytu v táboře hrůzy nám pomohl dostat se do transportu, se kterým jsme dorazili do Pasova. Byli jsme žebráky. Z našeho majetku jsme nemohli zachránit ani to nejmenší a mohli jsme být rádi, že jsme vyvázli živí."
Albin Hugo Liebisch zemřel 9. listopadu 1965 v Pasově, kde je i pohřben.
Typickým znakem motocyklů Böhmerland je masivní rám z trubek, lité (z lehké slitiny) popř. lisované (z plechu) disky kol, dvě benzínové nádrže umístěné po stranách motocyklu na zádi. Pozdější modely byly vybaveny i nádrží umístěnou na klasickém místě nad motorem, před řidičem.
Nejčastěji použitou pohonnou jednotkou je motor Liebischovy vlastní konstrukce, čtyřdobý dvouventilový jednoválec 600 cm³ s ventilovým rozvodem OHV. Méně časté jsou dochované modely motocyklu s jednoválcovým dvoudobým motorem 350 cm³, který dosahoval podobného výkonu jako čtyřdobý motor 600 cm³.
První prototyp „Mamut“ (1925) měl prapodivné tvary a měřil téměř 3 metry. Použitím odlévaných kol z lehkého kovu předběhl Liebisch motocyklový vývoj o celé půlstoletí! Hielle se na něm svezl a výrobě dal zelenou, ale Liebisch si uvědomuje, že motocykl je příliš těžkopádný, technicky nezralý a zevnějškem nepřitažlivý a že je nereálné v jeho výrobě pokračovat. Přinejmenším ale „Mamut“ ukázal svému tvůrci, jak se chová na silnici motocykl s velkým rozvorem kol. Druhý prototyp je už předváděcí model, který má výrazně kratší rám. V té době bylo běžné, že výrobci skládali motocykl z nakoupených dílů, Liebisch šel ale jinou cestou. Zde se sestavoval motor, vyráběl nosný rám s přední vidlicí a řidítky a také sedlo a některé další díly od klempířského řemesla jako nádržky, schránky a kryty řetězů. Zapalování, karburátory, osvětlení, převodovky, na to vše měl své výrobce, od roku 1936 ale vyráběl i své převodovky. Dílna plnila individuální požadavky zákazníků, a tak je v podstatě každý Böhmerland originál. Mezi nimi otypované vozidlo pro tři za sebou sedící osoby. V roce 1936 dokonce pro čtyři za sebou sedící osoby!
- v roce 1925 zahájena výroba třísedadlových motocyklů. Elektrická výstroj pouze na přání zákazníka za příplatek.
- v roce 1926 výroba krátkého modelu Sport – jednosedadlový
- v roce 1927 přidal i sidecary. Sportovní model „Torpédo“, cestovní verze „Aero“.
- na přelomu 30. let vyšel zákon o akčním rádiu (dojezdová vzdálenost), proto přidána nádrž nad motor. Do té doby pouze doutníkové nádrže po stranách zadního kola.
- v roce 1931 se přestěhoval do Kunratic u Šluknova, kde si na svém pozemku postavil strojírnu.
- v roce 1935 vznikl dvoudobý Böhmerland (llidový model), do té doby pouze čtyřdobé motory.
- v roce 1935 dodán též na trh „Jubilejní model“ k desátému výročí zahájení výroby. Přestože „Jubilejní“, tak v levnějším provedení.
Typické pro tento model je jednobarevné provedení, a to krémové. Motocyklů značky Čechie-Böhmerland se v Krásné Lípě na Šluknovsku každý rok sjíždí desítky, nepočítaje ty, které nepatří do stáje Albina Liebische a jejichž majitelé přijíždějí stále ve větším počtu podpořit účastníky tohoto setkání. Čechií už nepřibývá, proto je její vlastnictví jedinou šancí vstoupit do tohoto „klubu“. Před pár lety, když vyšla výroční publikace k tomuto tématu, to byl první počin svého druhu vůbec. Vytvořit základ pro ucelené dílo pomohli ti nejskalnější příznivci značky, zejména Karel Mareš a Vašek Slovák. Po oslavě výročí se podařilo oživit mnoho vzpomínek, najít nové dokumenty a kousek po kousku se daří skládat mozaika, mapující život a dílo Albina Liebische.
Keš neobsahuje tužku.
www.motorkari.cz
www.reflex.cz
cs.wikipedia.org