Když se řekne s l a n i s k o, nejspíše se lidem vybaví pobřeží v přímořských oblastech, prosycené solemi. Kde se však vzala slaniska v České republice? U nás je jejich existence podmíněna nejméně dvěma faktory, které se mohou vzájemně kombinovat. Prvním je horninové podloží, tvořené zasolenými usazeninami prehistorického moře. Druhým je klima, alespoň v určitých obdobích roku dostatečně teplé a suché. V horkém létě půdní vlhkost, nasycená solemi z podloží, vzlíná vzhůru směrem k povrchu, voda se odpařuje a vysrážené soli se objevují ve svrchních půdních horizontech. Obsahují zvýšené množství chloridů a síranů hořčíku, draslíku a sodíku.
Člověk si klade otázku, zda na takto specifických půdách může vůbec existovat život? Skutečností je, že tato stanoviště obsadila slanomilná vegetace zcela odlišná od rostlinstva na běžných půdních podkladech, ba dokonce toto svérázné prostředí vyhledávají některé druhy brouků – střevlíci, drabčíci apod.
Kde se na jižní Moravě vůbec slaniska vyskytují? Lze říci, že v minulosti byla slaniska ostrůvkovitě rozeseta od Znojma až k Brnu. S nejzachovalejšími lokalitami slanomilné květeny a zvířeny v rámci ČR se setkáváme na Břeclavsku, konkrétně na slaniscích u Sedlece, Dobrého Pole a Novosedel, kde doposud přežívají poslední jedinci převzácné slanomilné vegetace. Na ostatních lokalitách biotopy postupně zanikly nebo se udržují jen nejméně náročné..Co způsobilo zánik většiny slanomilných stanovišť? Nejmarkantněji se na osudu slanisk podepsala radikální přestavba zemědělství kolem 70. let 20. století, kdy v rámci „socializace“ byla slaniska rozorána, zavezena a rekultivována. Meliorace a zástavba se na mizení slanisk projevily takovou měrou, že dnes patří k nejohroženějším typům stanovišť v ČR. Podíleli se obyvatelé obcí na záchraně slanomilných lokalit? Slaniska se vyvinula především na okrajích obcí v okolí rybníčků a bažin. Sušší plochy byly využívány jako pastviny. Tam místní obyvatelé vyháněli na pastvu kozy, ovce, husy a slepice. Na těchto místech se slaniska udržela nejdéle a v nejzachovalejším stavu..
Přírodní rezervace (PR) SLANISKO NOVOSEDLY
Byla vyhlášena v r. 1993 na ploše 2 ha. Chráněné území zaujímá mokřad a loučka na severním okraji obce. Na bývalém husím pastvisku se doposud zachovalo unikátní společenstvo slanomilné vegetace a hmyzu. Součástí rezervace je malý rybníček, v parném létě vysychající. Dnešní PR stále patří k významným lokalitám svého druhu v ČR.
Slanisko Novosedly vzniklo díky podloží tvořenému mořskými sedimenty bohatými na soli. V horkém létě dochází vlivem vysychání svrchní vrstvy půdy ke vzlínání soli z podloží a jejich hromadění na povrchu. Z tohoto důvodu zde rostou vzácné rostliny jako kamyšník přímořský, jetel jahodnatý a další. Toto území je také pro některé živočichy.
Z hmyzu se zde vyskytuje saranče nebo zlatohlávek huňatý, z obratlovců kuňka obecná nebo rákosník velký.
Podklady pro listing zpracovány pomocí různých web stránek a infotabule.
15.4.2023 Změna umístění a nápovědy.