Antonín Švehla se narodil 15. dubna 1873 v Hostivaři u Prahy (dnes součást hlavního města Prahy). Byl desátým ze čtrnácti dětí Antonína a Marie rozené Bohuslavové. Otec Antonína Švehly, hostivařský velkostatkář, byl prvním místopředsedou Sdružení českých zemědělců a předákem české agrární strany. Antonín Švehla se měl původně stát řemeslníkem, ale zůstal hospodařit na rodinném statku, který převzal po smrti svého otce 22. března 1900. Antonín Švehla vystudoval nižší školu střední a odbornou školu hospodářskou. Své odborné vědomosti si později doplňoval jako samouk. Z vlastní zkušenosti poznal a prožil hospodaření na statku, což mu umožnilo lépe porozumět zemědělské problematice. Do veřejného života vstoupil ve věku dvaceti let, jako zakladatel Tělocvičné jednoty Sokola v Hostivaři.
Antonín Švehla se začal politicky angažovat po založení agrární strany, původně Česká strana agrární, česká politická strana v Rakousko-Uhersku. Založena skupinou členů mladočeské strany 1896 v čele s Alfonsem Šťastným. Spoluzakladatelem a místopředsedou se stal jeho otec. Po otcově smrti, Švehla přebral štafetu Jeho úkolem se stala organizační a agitační práce. Předsedou agrární strany byl Švehla zvolen 21. října 1909, čímž byl oficiálně prohlášen vůdcem strany, kterým zůstal až do své smrti roku 1933.
Po vstupu Spojených států amerických do války v dubnu 1917 Švehla začal tušit možnou porážku ústředních mocností. Agrární strana se prostřednictvím svého tisku začala otevřeně vyjadřovat proti režimu. Založením Českého svazu poslanců a zejména reorganizovaného Národního výboru v létě 1918, se vytvořily domácí orgány, které prosazovaly myšlenky rozbití monarchie. S pokračováním války se zhoršovala situace v zásobování obyvatel potravinami, což se pokoušela rakouská propaganda využít proti agrární straně a rolníkům. Proto Švehla spolu s Adolfem Prokůpkem zorganizovali hnutí České srdce. Dalším Švehlovým přínosem ke zlepšení zásobovací situace se stalo ustanovení Hospodářských rad jako orgánů Národního výboru. Zemská hospodářská rada byla ustanovena 18. srpna 1918. Jejím předsedou se stal Švehla a ve výboru byly zastoupeny i další politické strany. Hospodářské rady se staraly o výkup potravin od zemědělců a jejich následný prodej státu. Činnost hospodářských rad se osvědčila i po válce, kdy problémy se zásobováním několik let přetrvávaly.
28. října 1918 po poledni Švehla, Rašín, Soukup, Stříbrný a Šrobár oznámili na místodržitelství, že Národní výbor přebírá moc do svých rukou. Odpoledne se podařilo zástupcům Národního výboru dohodnout s vojenským velením v Praze a zabránilo se tak hrozícímu střetnutí vojska s manifestujícími davy. Večer byl Národním výborem vydán 15 zákon o zřízení samostatného státu československého. Tímto zákonem byly ponechány v platnosti všechny zemské i říšské zákony a všechny úřady měly spadat pod řízení Národního výboru. Přijetím zákona o zřízení samostatného státu rozšířil Národní výbor svoji působnost i do zákonodárné oblasti.
Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, mimoústavního orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem tří československých vlád. Roku 1927odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. Během roku 1927 se prudce zhoršil Švehlův zdravotní stav. V říjnu odešel do domácího léčení, ale počítal s návratem na politickou scénu v den oslav prezidentových narozenin 7. března 1928. Toho dne ho však postihl mohutný srdeční záchvat, který znamenal faktický konec jeho státnické práce. Přestože se agrární strana snažila během následujícího roku zastírat Švehlův skutečný zdravotní stav, prezident na něho vyvíjel tlak, aby určil svého nástupce. Na úřad předsedy vlády Švehla oficiálně rezignoval 1. února 1929. Nadále zůstal předsedou strany až do své smrti 12. prosince 1933 a z této funkce se snažil nadále ovlivňovat naši politiku. Je pohřben na hostivařském hřbitově.
Antonína Švehla a T.G.Masaryk k sobě měli velice blízko. Kromě oficiálních návštěv, často Masaryk pobýval na statku Švehlových v Hostivaři. V zahradě stojí památný strom dub letní. Někdy nazýván Švehlův nebo Masarykův dub. Jeho stáří se odhaduje na 195 let. Dosahuje výšky 27 m a jeho obvod je 4,21 m.
Poslední kontrola keše: 29.1.2024