KDE SE TO TU VZALO?
V průběhu druhohor dochází k postupnému rozpadání velkého kontinentu Pangea na jednotlivé zemské desky, které se posunují po plastické astenosféře. Ke konci druhohor (mezozoika) se nachází toto území na severní polokouli, stává se součástí euroasijské desky. Podnebí bylo velmi teplé, mluví se o skleníkovém efektu, který způsobil zvýšení hladiny moří, čímž došlo k zalití velké části souší.
Ve svrchní křídě (části posledního útvaru druhohor) je Škrovád mělkým mořským průlivem, který postupně zalévá mělké a teplé moře. Nacházel se v místech písečných pláží, z nichž vystupovaly pobřežní skály, o které se lámal příboj. Žily zde různé přisedlé organismy, jako jsou mlži (např. ústřice) nebo ramenonožci, různí korýši, ve vodě se hojně vyskytovaly žralokovité ryby.
Místní pískovce jsou hrubozrnné až střednozrnné, místy se v nich vyskytuje i větší štěrčíkovitá příměs, to svědčí o tom, že se ukládaly v místech, kde bylo silnější mořské proudění. Původně nezpevněné písčité sedimenty byly postupem geologického času zpevněny, říká se, že prošly diagenezí. Skládají se z křemenných zrnek, mezerní hmota je vápnitá, jílovitá nebo železitá. Mají světle zelenou až hnědožlutou barvu, rezavě hnědý pigment je tvořen oxidy železa.
Že se nacházíme v místech bývalé intenzivní těžby škrovádských pískovců dnes již téměř nepoznáme. Na místě bývalých lomů je přírodní rekreační areál s chatovou kolonií, kde na pískovcových stěnách trénují horolezci, kteří si zde vytvořili lezecké trasy různé obtížnosti. Jedním z vodítek, které ukazuje na umělý původ stěn je jejich téměř ideální rovnost, daná nejčastějším způsobem těžby kamene – řezáním velkými rámovými pilami.
Pískovec se používal především jako stavební kámen a na hrubé kamenické práce. Po vytěžení homogenních bloků jej bylo možné použít na náročnější architektonické a sochařské práce. Škrovádské pískovce byly hojně použity v Chrudimi, kvádry se vyskytují na některých místech městských hradeb, z velké části je z nich postaven arciděkanský kostel Nanebevzetí P. Marie na chrudimském náměstí.
Nejčastěji se vyskytující zkamenělina ve zdejších pískovcích.
https://www.geoparkzh.cz/cs/geoturistika/kde-se-to-tu-vzalo/
K odlovení kešky budete na úvodních souřadnicích potřebovat „vyvolat“ informace z vašeho chytrého androidího telefonu pomocí QR kódu, který vás k nim odkáže.
A = Kolik se v Železných horách nachází klasických lokalit, kde můžete objevit zkamenělé ústřice?
49°54.(7-A) (5-A) (3+A)
15°48.(2+A) (4+A) (5+A)
Teď už přejeme šťastný lov!
OPIŠTE SI BONUSOVÉ ČÍSLO Z LOGBOOKU, BUDE SE VÁM HODIT PRO ODLOVENÍ BONUSOVÉ KEŠKY.
Další kešky z geologické série:
Trilobit (GC849TV)
Amonit (GC84T1)
Zoophycos (GC83VRX)
Kalcit (GC84B1R)
Křemen (GC83VVY)
Pyrit (GC849TD)
Stříbro (GC83VV8)
Loděnka (GC83VTB)
Graptoliti (GC83VTH)
BONUS (GC84B20)