Vítám Vás u další kešky série věnované zaniklým hrádkům a tvrzím Ždánického lesa a jeho blízkého okolí. Cílem této „malé“ série je ukázat kačerům, místním i přespolním, co se nám ukrývá za humny, v houštinách v lese za pár kopečky, a o čem většina z nás nemá ani tušení….
První si dáme malé opáčko z terminologie, potom něco z historie daného místa a nakonec hurá na odlov.
Hradiště (též hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst. Výraz hradiště označuje místo, kde stál nebo stojí hrad. V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitická až raně středověká opevněná sídla. Typickými polohami vhodnými pro stavbu hradišť byly různé výšiny, jejichž svahy poskytovaly přirozenou ochranu, a proto nebylo nutné výrazněji je ohrazovat. Jiným častým typem jsou hradiště blatná, která byla zakládána v rovinatém terénu a využívala vodní ochrany. Velikost hradišť se může velmi lišit. Existují hradiště s rozlohou menší než jeden hektar, ale i rozsáhlé areály, jejichž opevněná plocha dosahuje stovek hektarů. Hradiště mohla plnit více funkcí a často je kombinovala. Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako útočiště obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích. Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.
Tvrziště je výraz označující místo, kde stojí nebo stála tvrz (podobně jako například hradiště – hrad, nebo městiště – město). Z archeologického hlediska lze tvrziště, jako pozůstatek tvrze, charakterizovat jako antropogenní, tedy lidskou činností vzniklý terénní útvar. Zpravidla jej tvoří pahorek (tvořený zčásti sutí zaniklých staveb tvrze, někdy v podobě suťového kužele) obklopený pozůstatky zemního opevnění (suchý nebo vodní příkop, val), nebo v případě vodní tvrze vodní plochou.
Zdroj : Wikipedie
Hradiště Věteřov
Narušený reliéf hrádku na jednom z hřebenů Ždánického lesa nad jihovýchodním okrajem obce. Stav tvrziště je důsledkem vytrvalého drobného kopání a odvozu materiálu příslušníky několika několika dřívějších místních generací. Jejich vinou je vážně porušena celá západní polovina areálu a jen z dáli, třeba ze silnice Archlebov – Strážovice, působí kopec nad Věteřovem stále přirozenou důstojností. Půdorysně kosoúhlé jádro (30x40m) Má značně rozrytý povrch a původní výšku jen při východním boku, takže o zástavbě nevypovídá nic. Zdivo se na povrchu přirozeně neobjevuje a hojnost propálené mazanice dokládá použití dřevěných, požárem zaniklých konstrukcí. Jádro obklopoval stejně tvarovaný věnec příkopu (šířky 8,5-13m) a valu, který však ve zmíněné polovině zmizel a na krajích výběžku po něm zůstaly náznaky terénního stupně. Trojúhelné rozšíření valu na jihovýchodě suplovalo předhradí a procházela jím též trasa přístupu. Šíji přetínal ještě druhý, 9-13m široký příkop, který byl odkopáním mezilehlého valu spojen s okružním příkopem do současné společné hloubky 2,5m Věteřov je starou osadou, kde již roku 1141 patřila dvě popluží břeclavskému kostelu. Ale jeho stáří je mnohem větší. Podle zdejšího výšinného sídliště je nazvána věteřovská kultura z konce starší doby bronzové, tudíž ještě o dvě a tři čtvrtiny tisíciletí starší. Jedná se tedy o tzv. eponymní lokalitu. Ale rychle zpátky do středověku, kdy se píše Bušek z Věteřova, který s velkou pravděpodobností už sídlil na tvrzi. O 15 let později prodal Věteřov Čermínovi z Popovic, jehož rod se zde usadil. Tvrz se připomíná roku 1397 při prodejní transakci mezi Archlebem z Věteřova a Hynkem z Miličína. Roku 1409 se na Věteřov dostal sňatkem Albert Kužel z Archlebova, ale zmínka o „pozemku tvrze, jinak sedlišti“, asi hovoří o zpustlé, nebo poškozené tvrzi. Výslovně se zpustlá tvrz jmenuje roku 1447 při prodeji Jindřichu Mirkovi z Chlumu. K jejímu poškození tedy došlo asi v předhusitských zmatcích, a protože noví majitelé sídlo nepotřebovali, zůstala zřejmě neobnovena. Keramické sběry rámcově čtrnáctému století odpovídají.
Zdroj : Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie Moravských hradů, hrádků a tvrzí.
Nezapomeň si opsat bonusové číslo...
Bude se ti ještě hodit!