Co je to Pramen?
Pramen je soustředěný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Prameny se podle způsobu vývěru dělí na sestupné, výstupné a přelivné. Za příznivých hydrogeologických podmínek se od pramene vytvoří vodní tok, který odvádí vyvěrající vodu dále do vodní sítě. Jiným zdrojem vody je prosak, kde voda v místě nevyvěrá, ale pouze prosakuje. Pokud se na jednom místě vyskytuje více pramenů z téhož podzemního zdroje, označuje se místo jako prameniště.
V minulosti byly prameny často předmětem lidové úcty; v západním světě byly v pohanských dobách často spojeny s různými bohy, v dobách křesťanských pak bývaly některé prameny zasvěceny svatým a byly považovány za léčivé.
Zdroj: Wikipedie
Něco z vodopisu:
Ždánský okres nemá větší vody ani stojaté ani tekoucí,jenom rybníků bývalo mnoho a to na vodě všech potoků v okresu. Mohutné hráze s věkovitými duby obklopovaly rybníky. Poslední takový staletý dub stál ještě do nedávna na hrázi bývalého rybníka Soudného u Nechvalína. Místu tomu se říká odedávna " U dubu". Poslední mohykán mezi rybníky, "Dražovský ", spuštěn byl v r. 1891, nepatrné "haltýře" ve Ždánicích závisí na přítoku potočním, kdežto "louže" u Dražůvek a v Karlíně mají sice vlastní prameny, ale jsou velikostí svou přece jen vodami tuze nepatrnými.
U bývalého mlýna Hrachovce vlévá se na levém břehu do Ždánského potoku potok z Lovčic, který přijal předtím vodu z údolí nechvalského a věteřského. Spojené tyto vody přijímají na pravém břehu ještě nepatrný přítok z jedné polní oblasti obce Archlebova, tekou společně kolem Dražůvek, Želetic a vytékají mezi Násedlovicemi a Karlínem z okresu k Terezínu a dále k Čejči. Ždánský potok protékal dříve četnými a rozsáhlými rybníky, zvláště Dražovským, Želetským, Búdným a Šenštrásem. Všechny tyto potoky bývají za sucha skoro bez vody, ale za jarního tání, za delších a zvláště za náhlých dešťů zaplavují doliny a způsobují ohromné škody.
Zdroj: Jakub Vrbas Ždánsko
Teď něco k samotné keši:
Toto je jedna z posledních keší série Pramen, která vás zavede k prameni Soudného potoka. Samotný pramen se nachází cca dalších 1200 metrů “proti proudu”, ale voda teče pod povrchem koryta a objevuje se až v místech uložení kešky. Voda dále protéká údolím mezi Lovčicemi a Nechvalínem, kde se z pravé strany připojuje Nechvalínský potok. Soutok obou potoků je pod Slovanským hradištěm, z něhož se bohužel nedochovaly ani teréní náznaky (na kopci byly vytvořeny terasy a nenávratně tak poškodily celou lokalitu). Potok dále protéká mezi jabloňovými sady, kde je jeho vody využíváno na závlahy. V letních měsících tak potok vysychá… Cestou k soutoku s Trkmankou dále ještě přibírá nevýznamnou stroužku od Věteřova a z pravé strany vodu Lovčického potoka. Jeho devět kilometrů dlouhá pouť pak končí soutokem s Trkmankou.
Nezapomeň si opsat
BONUSOVÉ
číslo!!!