Něco málo k historii.
První prameny 1371
R. 1371 se s Velkou setkáváme v zemských deskách olomouckých jako se součástí drahotušského panství, jehož centrum, městečko Drahotuše, se poprvé v pramenech připomíná r. 1353. Drahotušské panství tehdy drželi bratři Kuník, Jaroš, Ješek, a Bohuš z Drahotuš, kteří tehdy do zemských desk vložili markraběti Janovi hrad a městečko Drahotuš, Jezernici, Podhoří, Milenov, Slavíč, Hrabůvku, Klokočí, Velkou, Mikulov, Radíkov, Svatošov, Středolesí, Sobíkov, Uhřínov, Juřitinov, Žabíkov, a díl Bohuslavic (Bohuslávek).
Od. R 1663
Jaké útrapy zakoušela Velká, lze uhodnout z dalšího urbáře r. 1663. Tehdy ještě v obci existoval pustý grunt, který byl připojen k dvorství. Z urbáře je dále patrno, že celá řada původních obyvatel Velké vzala v průběhu třicetileté války za své a jejich usedlosti byly pak obsazeny poddanými okolních horských německých obcí, které válkou zřejmě tolik neutrpěly. Z 36 osedlých ve Velké měla totiž tehdy téměř polovina neměcká jména. Jejich nositelé se však postupem doby v novém prostředí, vlivem českého okolí a zejména spádem do Drahotuš, asimilovali. Ve Velké žilo 25 sedláků, 4 zahradníci, 6 chalupníků a 1 mlynář.
Obecní pečeť 1780
Roku 1780 si „obec dědiny velickej“ pořídila i vlastní pečetidlo, které bylo užíváno do t. 1855. Důležitou úlohu v 18. století hrál i velický mlýn, z něhož byla vedena vodovodem voda do hranického zámku i do města. Vyrovnání nákladů mezi panstvím a městem v této spojitosti bylo uzavřeno v r. 1747.
Rybníky
V okolá Velké bývalo několik menších rybníků. Největší z nich byl mezi Velkou a Olšovcem, kde jsou nyní louky zv. na „Štandlíku“. Jiný rybník porstíral se záp. Od Velké za chalupami číslo 1,2 a 3, kde louky slují „na Rybníku“. Hráze a výpustky obou rybníků jsou dosud docela zachované. Rybníky ve Velké byly údajně založeny za pana Viléma z Pernštýna počátkem 16. století.
--------------------------------------------------------
Keš obsahuje tužku + logbook.
Kešku prosím šroubujte. Přejeme příjemný odlov.