Řeči, slova. Co s tím?
František odstrčí knihu a vstane.
Mám se dřít, abych byl hodně učený, znalý latiny a řečtiny, gramatiky, poetiky, rétoriky, didaktiky, scholastiky....
...už paní Paměť připomíná,
že si mám srovnat na svá místa,
kam patří čest, kam trest, kam vina,
jak učí každý moralista,
kam etika, kam estetika,
v níž krása tkví i rozmyslno.
kam matyka a gramatika,
kam fakta a kam pomyslno?
Kdo zmate to, má nesmyslno,
emoci s nemocí si spletl.
Takových moudrostí jsem plno.
v aristotelnu kdysi četl.
Jenomže já chci žít, páni profesoři, strýčku, já chci žít!
Což to je život , vysedávat od rána do setmění v posluchárnách, rozvíjet duchaplná učená hádání, jež k ničemu nevedou a beztoho vyústí do nehorázného paradoxu, což to je život, hledat smysl v knihách a nevidět proudy lidí, tekoucí ulicemi jako blysknavá řeka?
Ti lidé se smějí, nadávají si, pospíchají, starají se , vtipkují, lelkují, naříkají, kupují, uhýbají před blátem, churavějí, milují, vyhrávají a prohrávají, zpívají, hemží se a žijí, zkrátka žijí!
A já chci žít!
Při odlovu keše se chovejte obezřetně, je tu přemudlíno, tak ať nám chvíli vydrží.A pokud máte doma nějakou nepotřebnou knihu, můžete zde uložit.A pokud uložíte, poprosím Vás o foto k logu...třeba ta Vaše bude další, kterou použiji...