Během dlouhých měsíců nebezpečného stěhování lidí suebského germánského kmene “CHATTEN” z jejich domova Spessartu na Mohanu do Raabsu na Dyji přišli do bažinaté oblasti Koštěnice nedaleko Nového mlýna. Mnoho mužů a žen zemřelo během náročného tažení a bylo pohřbeno ve 25 pahorkových hrobech na severním výběžku Staňkovského rybníka.
Několik změn názvů od “RAKATE” /Claudius Phtolemaius - 150 ln.l./ k “RAKOUZ” / Kosmas - Praha 1100 n.l./ do středověku, kdy se hrabství Raabs rozprostíralo 50km až k Litschau a jako “RAKOUSKO” při plánovaném osidlování Dyjsko - Želetavské oblasti. Podle rozsudku smírčího soudce císaře Fridricha I Barbarossy ze dne 1.7.1179 říšským sněmem v Egeru bylo povodí Koštěnického potoka až do Vysoký kámen u Kunžaku stanoveno jako osidlovací hranice mezi Čechy a Rakouskem. Profesor J. Wachtel našel uprostřed hrobu konického tvaru v roce 1887 nejen kosterní zbytky, ale i mlýnský kámen a jablko pečené na dřevěném uhlí / nález uložen v Jindřichově Hradci v muzeu/.
Ačkoliv nám život způsobuje mnoho strádání a zármutku, není třeba na poslední cestě na onen svět něčeho litovat, ale pokojně do nekonečného Avalonu vstoupit. Mnoho lidí žije v konzumním klamném světě , ale co je za Avalonem - vstupní brána?
Bei der monatelangen gefahrvollen Wanderung des Suebischen Germanenstammes der Chatten von ihrer Heimat dem Spessart am Main nach Raabs an der Thaya kamen sie auch ins Sumpfgebiet der Kasteinitz bei Neumühl. Viele Männer und Frauen mussten bei der beschwerlichen Überquerung ihr Leben lassen und wurden in den 25 Hügelgräbern auf der nördlichen Bucht des Stankauer Teiches begraben.
Mehrere Lautverschiebungen von „Rakate“- Claudios Ptolemäus lebte um 150 n. Chr.- zu „Rakouz“ bei Cosmas von Prag 1100 n. Chr. bis ins Mittelalter wo die Grafschaft Raabs, die rund 50 km lang von Raabs bis Litschau reichte, als „Rakousko“ bezeichnet wurde, belegen die planmäßige Besiedelung des Thaya-Schelletaugebietes. Durch den Schiedsspruch von Kaiser Friedrich I Barbarossa am 01.07.1179 beim Reichstag zu Eger wird das Flussgebiet der Kasteinitz „Gestice“ bis zu ihrem Ursprung am „Markstein“ bei Königseck als Siedlungsgrenze zwischen Böhmen und Österreich festgelegt. In der Mitte eines kegelförmigen Hügelgrabes fand im Jahre 1877 Prof. J. Wachtel neben Knochenresten einen Mühlstein sowie einen in Kohle gebratenen Apfel (die Fundgegenstände befinden sich im Museum von Neuhaus).
Wenn auch das Leben viele Entbehrungen und bitteres Leid bereitet, sollte bei der letzten Reise ins Jenseits niemand Not leiden und zufrieden im unendlichen „Avalon“ (indogermanische Wortwurzel „aballo für Apfel“) ankommen. Viele Menschen leben in einer selbstgebauten Konsum-Scheinwelt. Aber was befindet sich hinter dem „Avalon“ - Eingangstor?