Hatěná cesta
Říkáte si, co by mohlo být tady u Odry zajímavého (kromě meandrů Odry)? Asi se budete divit stejně jako já, když jsem šel kolem a všiml si nové informační cedule. Na ni jsem se dozvěděl, že někde v těchto místech došlo k objevu evropského unikátu – torza středověké hatěné cestě v nivě řeky Odry. Informace z cedule jsem si se zájmem přečetl, jenže kde ten unikát vlastně můžu vidět na vlastní oči? Nejdříve jsem trochu zapátral na internetu a podle fotek jsem nad fotomapami vytipoval pár míst. A jelikož jsem hned na prvním místě hatěnou cestu nalezl, tak jsem vám toto místo taky chtěl ukázat.
Povodeň v roce 1997 odkryla pod dvěma metry hlíny v břehu řeky Odry část souběžně uložených mohutných klád. To nedalo spát místním ochráncům přírody, kteří ve spolupráci s vědci z Mendelovy univerzity v Brně a archeology z Národního památkového ústavu začali zjišťovat o tomto nálezu více. Výsledky dendrologické analýzy byly překvapující: ve většině se jedná o kmeny jedlí, které zde rostly během 11. a 12. století. Kmeny, ale i množství zbytků jedlových šišek a semen dalších dřevin, se zde zachovaly díky rychlému zanesení bahnem a vysoké hladině spodní vody, která je zakonzervovala ve velmi dobrém stavu. Identifikované konstrukční prvky prokázaly, že se jedná o původní středověkou hatěnou cestu, tedy cestu na podmáčeném terénu tvořenou napříč položenými kládami.
Záhadou však zůstává, proč se zrovna u Petřvaldíku musel držet směr cesty i za cenu nákladných oprav, a při podmáčení cesty se prostě nejelo jinudy, jak bylo tehdy zvykem. Odpověd si můžeme jen domýšlet. Cesta měla velký význam, zřejmě šlo o tzv. zemskou cestu v historicky mnohem starší trase tzv. Jantarové stezky, která spojovala sever a jih evropy. Stezka vedla tehdy pohodlně prostupnou štěrkovitou nivou Odry. Trasa se asi nemohla měnit z důvodu k nějakému blízkému cíli, který dnes neznáme, mohl to být osvědčený a pohodlný brod, nebo významná křižovatka či opevněné místo.
Nález celkem dobře zapadá do skutečných historických událostí. Ve 12. a 13. století dochází k rozsáhlému dosídlování území na severu Moravy. To se nepochybně neobešlo bez obnovy a údržby zemských stezek. Rozsáhlé klučení lesů a zakládání nových polí v oblasti Podbeskydí a Oderských vrchů vedlo k erozi a povodním, které zanesly nivu hlínou, včetně hatěné zemské stezky. Nedávné povodně a eroze břehů starou cestu opět odkryly a nabídly nám malé nahlédnutí do tajemství, která niva Odry pod vrstvami hlíny ukrývá.