Přijměte pozvání na krátkou procházku po modré turistické značce do zaříznutého údolí potoka Lažánka východně od obce Milonice. Údolí odkrývá metabazitovou zónu brněnského masivu a jedny z nejstarších hornin v okolí.
Milonické vodopády na Lažánce
Potok Lažánka pramení v Hořické vrchovině a teče přímo na západ k obci Milonice. Zhruba 200 metrů nad obcí se údolí potoka prohlubuje a propadá mezi skalní stěny. Potok zde překonává skalní prahy z metabazaltů s vysokou houževnatostí a tvrdostí, spočívající na měkčích horninách, což vytváří vhodné strukturně geologické podmínky pro vznik pozoruhodných kaskád a vodopádů. Všechny vodopády jsou snadno přístupné z lesní cesty, která vede podél potoka. Lokalita je zajímavá také botanicky výskytem sleziníku netíkovitého (Asplenium adiantum-nigrum), který je v Česku a v celé střední Evropě raritní.
V okolí Brna jsou vodopády poměrně vzácné a nejčastěji kaskádovité - vodopád nepadá svisle, voda spíše prudce teče v několika stupních, které samy o sobě nevytváří jasně vyhraněný vodopád. Podle bočního profilu rozlišujeme další typy vodopádů: převislé - voda padá svisle a ztrácí kontakt se skalním podložím, které se od vodopádu vzdaluje; padající - padá svisle, ale je stále v kontakt se skalním podložím; stupňovité - je složen z několika jasně definovaných vodopádových stupňů a skluzavkovité - vodní proud nepadá ale prudce a přímo teče po hladkém skalním podloží pod úhlem 20°-50°.
Milonické vodopády na jaře 2019
Metabazitová zóna
Metabazitová zóna je podjednotka brněnského masivu a představuje pouze několik km široký pruh převážně bazických hornin přibližně severojižního směru sledovatelný od severozápadního okolí Blanska přes Brno směrem k Břeclavi v délce do 50 km. Pokračování zóny pod sedimenty boskovické brázdy na severozápad i pod jednotky Západních Karpat na jihovýchod je dosud nejasné. Zatímco v relativně mocnější západní části převažují bazické horniny metadiority a metagabra, ve starší východní části jsou zastoupeny i efuzivní členy, převážně metabazalty, pronikané žilami metaryolitů a metadoleritů. Stáří zirkonů z metaryolitů pronikajících horniny je 725 milionů let a je dokladem, že metabazitová zóna představuje relikt kadomské ofiolitové jizvy, modifikovaný během variské kolize regionu brunovistulika s moldanubikem. Metabazitová zóna je tedy nejstarší částí brunovistulika a zároveň představuje nejstarší bazický komplex inkorporovaný do stavby středoevropských variscid.
Metabazalt
Metabazalt je vulkanická-slabě metamorfovaná (vyvřelá výlevná-slabě přeměněná) hornina. Zdejší metabazalty vznikly ve starohorách (proterozoikum), útvar neoproterozoikum, před více než 700 miliony let výlevem čedičové lávy na mořské dno. Během tuhnutí lávy došlo k postupné chemické přeměně původních minerálů na minerály druhotné. Metabazalt obsahuje jednak pozůstatky po minerálech z původní horniny (plagioklasy, pyroxen, olivín, stopově titanit a magnetit), a dále obsahuje minerály, které vznikly chemickou reakcí tekuté lávy a mořské vody s vysokou koncentrací solí a dalšími přeměnami krátce po utuhnutí (nazelenalé minerály epidotové skupiny, méně často pak chlorit, albit, aktinolit, prehnit a uralit). Přeměněné bazalty vznikly v podmínkách, které byly blízké dnešním podmořským čedičovým výlevům na středooceánských hřbetech. Jako poslední fáze se vyskytují minerály, které vznikly na puklinách až v průběhu pozdějších geologických procesů.
Požadavky pro logování (otázky):
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné odeslat všechny odpovědi (viz obtížnost) přes profil a až poté se zalogovat. Nečekejte na odpověď - pokud bude něco špatně, ozvu se vám sám.
- LR 1 (Výchozí souřadnice): První vodopád je dvouramenný, každé rameno je podle bočního profilu jiného typu. V závislosti na stavu vody však nemusí být aktivní obě ramena. Popište, kterým ramenem protékala voda v době vaší návštěvy, jakého je vodopád morfologického typu a jaký má sklon aktivní rameno (ramena)?
- LR 2 (Výchozí souřadnice): Ponořte klacík do tůně přímo pod prvním vodopádem a změřte hloubku vody v cm v nejhlubším místě.
- LR 3 (Výchozí souřadnice): V okolí potoka nejsou horniny porostlé lišejníky a můžeme dobře pozorovat jejich barvu - najděte suchý kus horniny a popište jaká je barva, a který z minerálů zmíněných v listingu se na této barvě pravděpodobně podílí?
- LR 4 (Výchozí souřadnice): Podívejte se pozorně na strukturu a zrnitost metabazaltu - popište ji; co je důvodem takové zrnitosti, bylo tuhnutí těchto hornin pomalé nebo rychlé?
- LR 5 (Stage 2): Udělejte malou odbočku přes lávku na pravý břeh potoka, kde objevíte výrazné skalní výchozy, popište jakým způsobem dochází ke zvětrávání metabazaltu ve vrcholových partiích. Je toto zvětrávání provázeno barevnou změnou?
- LR 6 (Stage 3): Jaký typ vodopádu se zde nachází?
- LR 7 (Stage 4): Jaká je celková výška soustavy dvou vodopádů na finální stage?
Literatura a zdroje:
Česká geologická služba: Mapová aplikace. Geologická mapa ČR 1:50 000, Milonice
Vodopády České republiky (http://www.vodopady.info/cz/vysocina/Vysocina.php?page=milonicke).
Grygar R. Regionální geologie České republiky. Institut geologického inženýrství. Online http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/
Stránky plné kamení... (http://miroslavbedan.webz.cz/topic1/index.html).
Kaplan et al. Distribution of Asplenium adiantum-nigrum in the Czech Republic. Preslia 88: 459-544, 2016.