Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Únor
Název měsíce je pravděpodobně odvozen od slova nořit, v souvislosti s „nořením“ – praskáním, lámáním a táním ledu, který se noří. Únor je z klimatologického hlediska posledním zimním měsícem.
Průměrná teplota vzduchu se v únoru pohybuje u nás okolo -0,8 °C, což je oproti lednu vzestup teploty o 1,5 °C a už v březnu se s průměrnou teplotou dostaneme nad bod mrazu. Únorové průměrné teploty odpovídají hodnotám v prosinci.
Průměrný úhrn srážek dosahuje 30 mm (1mm srážek se rovná 1 litru vody na metr čtverečný), což je oproti lednu jen zanedbatelný nárůst o cca 4 mm a únor se tak řadí jako druhý nejsušší měsíc. Sluneční svit dosahuje za celý měsíc průměrně 65 hodin, což je nárůst oproti lednu o 20 hodin slunečního svitu.
Významné únorové dny z pohledu pranostik jsou Hromnice a Matěj. Spolu s Hromnicemi mluvíme o tzv. „hromniční zimě“, která bývá často druhým vrcholem zimy, a můžeme počítat s velice nízkými teplotami. Únorové pranostiky jsou například tyto: Únor bílý – pole sílí. Jestli únor honí mraky, březen staví sněhuláky. V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med. Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží. Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi. Únorová voda, pro pole škoda.
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2020 archivována, proto s odlovem neváhejte.