Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Červen
Název měsíce června má asi nejsložitější historii ze všech ostatních názvů měsíců. Prvně se totiž tento název užíval až pro sedmý měsíc a šestý měsíc se nazýval malý červen. Až v pozdějším období se sedmý měsíc začal nazývat červenec a šestému měsíci tak zůstalo označení červen. Jaký původ má však slovo červen? To není až tak zcela jednoznačné a existuje mnoho různých teorií, ať už se jedná o červenání ovoce, nebo o červy, kteří působí škody na stromech a na ovoci, případně podle červenosti růže šípkové. Nejvíce odborníku se však shoduje na hmyzu červci, který se v minulosti užíval k barvení látek a sbíral se na konci června.
Pro začátek června je charakteristické rychlé zvyšování průměrné teploty vzduchu, kdy se i noční teploty dostávají často k 15 °C a výjimkou nejsou denní maxima s teplotami překračujícími 30 °C. Stále je potřeba brát zřetel na možnost rychlého ochlazení s nástupem vlhkého počasí. Vzhledem k tomu, že se Atlantský oceán ohřívá daleko pomaleji než pevnina, dochází ke změnám tlaku vzduchu nad pevninou a nad oceánem. Nad teplejší pevninou se tlak vzduchu snižuje, zatímco nad chladnějším oceánem se zvyšuje a vzhledem k tomu, že dochází ke snaze o vyrovnání tlaku mezi oceánem a pevninou, proudí nad Evropu chladnější a vlhčí vzduch od oceánu. Z tohoto důvodu se stejně jako v květnu, můžeme setkat s vpády chladnějšího počasí k nám. V tomto podobném duchu dochází často k takzvané Medardovské singularitě, kdy se vlhké a chladné počasí dostává nad naše území v častých intervalech na počátku června.
Průměrná teplota vzduchu se v červnu pohybuje okolo 16,5 °C a díky tomu je červen třetím nejteplejším měsícem v roce. Průměrný úhrn srážek se pohybuje okolo 90 mm (1 mm srážek se rovná 1 litru vody na m2). Červen bývá většinou nejdeštivějším měsícem v roce a jen málokdy je předběhnut některým z dalších letních měsíců. Trvání slunečního svitu se pohybuje okolo 210 hodin a v dalších měsících už nárůst délky svitu slunce není nijak významný.
V červnu, okolo 20. Dne nastává slunovrat, to je období, kdy máme nejkratší noci v roce a to okolo 8 hodin. Vzhledem k existenci atmosféry a lomu světelných paprsků dochází ještě k soumraku, kdy se den střídá s nocí. Občanský soumrak je tedy doba mezi západem (východem) slunce a časem, kdy můžeme venku bez problému číst. Což je do té chvíle, než slunce poklesne pod 6° 30´ pod obzor. Ke konci června trvá toto období před západem i po západu slunce okolo 45 minut. Takže se nám noc zkrátí o další 1 hodinu a 30 minut, na 6 hodin a 30 minut. Astronomický soumrak nastává ve chvíli, kdy slunce poklesne 18° pod obzor, to je čas kdy se na obloze objevují slabší hvězdy. A právě v období od začátku června, do první dekády července astronomický soumrak nenastává a je pak pravdou, že „ Na svatého Jána noc nebývá žádná“.
Pranostiky :
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy skaženy.
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2020 archivována, proto s odlovem neváhejte.