Měsíc je časová jednotka v mnoha kalendářích. V našem gregoriánském kalendáři má 28 až 31 dní. Původně byl odvozený od délky synodického měsíce, který trvá asi 29,5 dne. Protože ale rok není synodickým měsícem beze zbytku dělitelný, muselo se přikročit k jeho úpravám. Rok má tedy v gregoriánském kalendáři 12 měsíců.
Prosinec
Název měsíce je odvozen buď od slova „prosinět“ což znamená prosvítat, nebo od slova „siný“ což znamená šedivý. Dny jsou totiž v prosinci často mlhavé a slunce svítí nejméně z celého roku. Ve starořímském kalendáři byl měsícem desátým, tedy december. Odsud se dostalo označení tohoto měsíce do většiny evropských jazyků.
21. prosince je zimní slunovrat. Slunce stojí nad obratníkem Kozoroha a v tento den je na severní polokouli nejkratší den v roce. Průměrná teplota vzduchu se v prosinci pohybuje okolo -0,5 °C, což je oproti listopadu pokles o 4 °C. Průměrný úhrn srážek dosahuje 35 mm, což je oproti listopadu pokles o 10 mm. (1mm srážek se rovná 1 litru vody na metr čtverečný). Prosinec patří mezi měsíce s nejmenším úhrnem srážek. Sluneční svit je z celého roku nejnižší právě v tomto měsíci, průměrně svítí slunce 40 hodin, což je oproti listopadu pokles o 10 hodin.
Pranostiky :
Studený prosinec - brzké jaro.
Prosinec, když je mu zima, halí se v bílý kožich.
Vane-li v prosinci vítr východní, špatnou naději mají nemocní.
Když prosinec bystří, po vánocích jiskří.
Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti.
Prosinec naleje a leden zavěje.
Upozornění:
Tato keš, stejně jako celá série bude na jaře 2020 archivována, proto s odlovem neváhejte.