Mlýn je datován od roku 1890. Vzhledem k tomu, že je uveden v Císařských povinných otiscích map stabilního katastru Čech 1:2880 z let 1824-1843 bude určitě mnohem starší.
Mlýny jako vodní díla vždy podléhaly dohledu a kontrole státu. Jejich evidenci a zápisy z kontrol najdeme ve Vodní knize, ze které v následujících odstavcích cituji.
Nedatovaný zápis: V Křivsoudově na Černičském potoce mlýn se stupníkem č.p. 70 Hynka Tulacha Mlýn se stoupami stojí při potoce Černickém, který vodu částečně směrem od Křivsoudova, částečně od Čechtic a Černičí, pojímá a spojí se asi 100 sáhů nade mlýnem a tu samou nad mlýn přivádí; po upotřebení takové dále směrem k Strojeticům vede.
Potok tento jest veřejný a používání vodní síly přináleží mlynáři.
Zápis z 13. II. 1940:
Kat. obec Křivsoudov, potok Černičský, mlýn č.p. 70 majitel Marie Tulachová.
Mlýn čp. 70 v Křivsoudově leží na pravém břehu potoka Černičského neb Čechtického pp. č. k. 2971 kat. území Křivsoudov.
Vzdouvána jest do mlýnského náhona č.k. 2969 stavidlovým jezem, který položen jest v potoce ve vzdálenosti 200 metrů nade mlýnem v kat. obce Čechtice.
Mlýnský náhon bezprostředně u mlýna rozšířen jest v menší nádržku, z níž voda odtéká do dřevěných vantrok. Stavidlový jez má dva otvory 160 a 180 cm široké, které zahraženy jsou dřevěnými hradidly. Celková šířka jezu jest 3,74 m.
Vantroka jsou 136 cm široká, 110 cm hluboká a nadržuje se v nich voda normálně do výšky 76 cm. Vantroka uzavřena jsou dřevěnou stěnou s otvorem 64 cm širokým a 22 cm vysokým, jímž pouští se voda do žlabu na vodní kolo. Otvor tento uzavřen jest stavítkem. Žlab jest 22 m dlouhý, 64 cm široký a 24 cm hluboký. S konce žlabu padá voda na vodní kolo na vrchní vodu, jehož průměr jest 3,4 m, šířka mezi věnci 1,03 m, hloubka korečků 0,24 m. Počet otoček kola jest 8 až 9 za jednu minutu. Spád, počítá-li se s nadržením vody ve vantrokách na 76 cm, obnáší 4,27 m, užitečný spád však pouze 3,70 m. Obvodová rychlost kola při 8 1/2 obrátek za minutu jest 1.50 m.
Spotřeba vody při plnění 0.5 obnáší 185 l/sec. Užitečná práce při užitečném efektu 0.6 a spádu 3.7 m jest pak 5.5 HP. Vodním kolem pak poháněny jsou následující stroje: 1 šrotovník, 1 loupačka, 1 válcová stolice 600/300 mm, 1 válcová stolice 400/420/320 mm. Kromě toho 1 mlátička a 1 řezačka (stoupa se zde již neuvádí).
Za účelem kontroly vodního díla osazen jest pevný bod na východní štítové zdi mlýna. Jest to železná skoba se čtvercovou hlavou 4/4 cm, zaražená ve vzdálenosti 82 cm vlevo od vchodu do mlýnice a ve výšce 70 cm pod terénem.
Dále následují hodnoty vodního díla oproti pevnému bodu zjištěné kontrolou.
Poslední zápis ve vodní knize je z 2. VII. 1946
Místo vodního kola na vrchní vodu postavena byla v roce 1941 Francisova turbína o hltnosti 245 l/sec, která při spádu 4,2 m vyvine sílu 10,9 HP (zde by se mělo jednat o výkon, HP jsou koňské síly).
V současné době je mlýn opraven, Francisova turbína je funkční, může dodávat do sítě elektrický proud. Mlýn bohužel trpí nedostatkem vody. Současný majitel si velmi stylově upravil prostor mlýnice k bydlení, přitom zde ponechal mlýnské stroje.
Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 38.xxx' E 015° 04.yyy'
Dbejte na zachování soukromí, zaparkujte na doporučeném parkovišti, dál pokračujte pěšky.
