Třeboňské vlakové stanice
Pokud příliš nepospícháte, tak bychom vás rádi pozvali na odlovení této nádražní kešky.
Vlaky jsou naší velkou turistickou zálibou a zároveň naším hlavním dopravním prostředkem. Možná i někteří z vás rádi postávali nebo ještě postávají u kolejí a vyhlíží vlaky a různé zajímavé vlakové soupravy nebo jen tak sledují ruch na nádraží. Vlaků a lokomotiv, kterých na této trati bylo možné za poslední roky vidět, či stále je vidět, je opravdu dosti, např. Brejlovec + patrové vagony (Hurá na Lipno), Orchestrion, Windobona, Regionova, Kvatro, příležitostně i parní lokomotivy aj.
Pojďtě s námi zavítat na Třeboňská nádraží a po případném pokochání vlaky si odlovit i kešku.
Drobná domácí příprava se vyplatí, protože ne vše zjistíte na místě.
Stage 1: Vlaková stanice Třeboň lázně
N 49° 00.420 E 014° 46.637
Stará budova zastávky Třeboň lázně
Stojíte před malou železniční stanicí, která byla v devadesátých letech 20. století přebudována do současné podoby.
Na vyplnění úkolu není třeba překračovat kolejiště.
A - zjistěte číslo na hektometrovníku a zaokrouhlete na celé číslo.
(hektometrovník - bílý patník u trati s černou číslicí udávající kilometrickou polohu místa. Zde udává počet kilometrů od Českých Velenic.) Hektometrovník je vidět i z vlaku při naklonění z okénka, na pravé straně směr do Veselí nad Lužnicí.)
B - V jakém roce byla tato vlaková stanice finalistou v soutěži o nejkrásnější nádraží roku? Ciferujte.
Stage 2: Vlakové nádraží Třeboň
N 49° 00.917 E 014° 45.636
Stará budova nádraží Třeboň
Století devatenáctému se říká století páry. Mezi nejvýznamnější události 19. století i zde v Třeboni patří otevření železnice z Gmündu do Veselí nad Lužnicí. A tak toto století urychlilo konec dostavníkové éry. Došlo k výraznému zrychlení cestování, i když na této trati z počátku jezdilo jen několik vlaků a rychlíky zde nezastavovaly vůbec. Místní občané se mohli potěšit pohledem na vlak v roce 1870. Velký technický pokrok byl zaznamenán v roce 1903, kdy bylo nádraží a okresní hejtmanství napojeno na meziměstskou telefonní síť. Právě sem, do budovy nádraží, byla oznámena zpráva o vzniku samostatné Československé republiky a rychle se roznesla po městě a okolí.
V počátcích samotného státu se znovu začalo jednat o přímém železničním spojení s Českými Budějovicemi. Uvažovalo se o výstavbě rozsáhlejšího železničního spojení. Přes město měla vést trať spojující jižní Čechy s jižní Moravou, takže Třeboň se mohla stát železničním uzlem podobného významu, jakým je Veselí nad Lužnicí. Pro nedostatek financí se nakonec tyto plány neuskutečnily.
C - V jakém roce projel první vlak Třeboní? Ciferujte a přičtěte 1.
D - Jaký je počet písmen v německém názvu Třeboně? V této podobě visel z počátku na nádražní budově.
Finální souřadnice vás zavedou blízko k trati, u které vám nebezpečí nehrozí, jelikož zde již vlak nejezdí. Víte, za jakým účelem byla trať postavena?
Souřadnice ke keši spočítáte podle tohoto vzoru:
N 49° 0(C-B).[C-(B+1)] [(B*C)+1] E 014°(D-5) (B-2).[(2*A*D)+(2*B)]
Zdroje:
Psíková J.,Ziegler J.: Třeboň, 2009