Bohov – zaniklá samota
Asi 1,5 km na západ od vesnice Budětice stál dvůr zvaný Bohov,který byl postaven na místě stejnojmenné zaniklé vesnice.
Byl chráněný ze všech stran okolními lesy před větry a jinou nepohodou.
Stával při něm kdysi pivovar a cihelna, na zahradě se pořádaly různé veselice, scházela se tam chasa z celého okolí. Dobře se tu dařilo také ovocným stromům.
Po druhé světové válce přišel do majetku státních statků, později převzalo dvůr JZD Budětice.
Obytné i hospodářské budovy začaly chátrat a díky různým vandalům se dvůr zanedlouho ocitl v dezolátním stavu.
Ke dvoru je možné dohledat zápisy v matrikách, jako například jméno majitele, jistého Eduarda Antonína k roku 1824.
Na leteckém snímkování z roku 1951 je již patrná částečná destrukce objektu, kdy na některých budovách jsou ještě střechy.
Do dnešní doby se dochovalo pouze velmi dobře zachovalé zdivo. A jakési majitelky to má.
Místo je romantické do dnešních dnů. Pamětnice třešně i jabloně obklopují statek, louky zdobí spousty lupin, nad loukou u statku se rozkládá starý třešňový sad. Kolem šumí lesy.
Pozitivní energie je tady hmatatelná. Není to na takových zchátralých místech samozřejmostí.
Cesta sem vede celkem dobrá, částečně se dá jet po louce, ale po deštích nedoporučuji vůbec!!! V době senoseče je možné potkat se s traktorem.
Proto my sem jezdíme jen na kole.
V zimě ve sněhu však jedině na lyžích nebo terénním autem.
Bezpečně zaparkujete na návsi, které dominuje kostel Petra a Pavla z let 1240-50.
Zaparkujete před budovou bývalé školy, ve které je obecní úřad a na její čelní stěně uvidíte reliéf Josefa Jungmanna.
Jaký byl jeho vztah k obci se zjistit nepodařilo.
Na začátek vaší procházky je to hezké místo, stejně jako příroda cestou. A možná stihnete rozkvetlé lupiny.
Do keše vkládáme 3 CWG na výměnu. Tužku si neberte.