Skip to Content

<

Choceňské Polsko

A cache by ala.stehlik Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/29/2019
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Tato keš je věnována k jedné kapitole v dějinách města Choceň.

Před více než sto lety zde vznikla baráková kolonie pro uprchlíky z oblasti Haliče a Bukoviny ve východním Polsku, kteří při ústupu rakouské armády prchali před ofenzívou ruské armády.

Choceň byla vybrána za místo „přechodného“ ubytování utečenců, a tak na počátku první světové války vzniklo vedle Chocně táborové město, které mělo vlastní politickou správu postavenou na úroveň okresního hejtmanství. S volbou místa pro postavení uprchlického tábora pro Poláky se u pražského místodržitelství uvažovalo o Chocni, Týništi nad Orlicí, Poličce, Lanškrounu a České Třebové. Choceň splňovala nejlépe podmínky pro vystavení kolonie, měla velké pozemky a také nádraží, které bylo železniční křižovatkou.


Severní část polské kolonie


Rakouské císařství nechalo na polích u Chocně vystavět celé městečko pro polské utečence i s kostelem, který se stavěl hned zpočátku na podzim roku 1914. V kolonii bylo postupně postaveno 38 táborových objektů 67m dlouhých a 14m širokých pro 536 obyvatel. Celou kolonii vystavěla firma Paroulek z Prahy a firma Drahoš z Vysokého Mýta. Výstavbu a provoz platilo mocnářství. V táboře vzniklo veškeré zázemí – kravíny, konírny, vepříny, pekárna, vodárenská věž, škola, pošta, ale i dílny pro ševce a krejčí, truhlárna a v neposlední řadě nemocnice s chirurgickýma izolačním oddělením, desinfekční a odvšivovací, četnická stanice a v roce 1916 byl postaven i divadelní sál. 


Jižní část polské kolonie


Takzvané „Choceňské Polsko“ mělo nejvíce obyvatel v lednu 1917 a to neuvěřitelných 22 185 obyvatel. Samotná Choceň měla za první světové války necelých  5 tisíc obyvatel. Dnes žije v Chocni necelých 9 000……




Největší pohromou pro obyvatele „polské“ Chocně byly infekční nemoci (záškt, skvrnitý tyfus, spála, spalničky, neštovice). Byla zde velká dětská úmrtnost, na které se podílela vedle infekcí i podvýživa. Kolonii proto odděloval od Chocně plot a sama kolonie připomínala spíše internační tábor.

Přestože už v letech 1915 a 1916 odjížděli z barákové kolonie první utečenci zpět do Polska,jejich místa obsazovali uprchlíci z jiných míst. V prosinci 1918 odjela z Chocně do Haliče poslední skupina polských utečenců. Ke konci války se   část kolonie proměnila na tábor pro ruské zajatce. Poslední deportace těchto zajatců byla v lednu roku 1920.

Pak už kolonie přestala mít svůj význam. Jednotlivé domy se začaly rozprodávat a cihly z baráků sloužily například na přestavbu sokolovny v Chocni. Dva barákové domy koupilo Vysoké Mýto. Kolonie postupně chátrala. Táborový kostel byl rozebrán a na přání polských úřadů byly jeho jednotlivé části odeslány jako dar čsl.vlády do Polska, aby tam byl znova sestaven. Poslední dům, který připomínal toto období, hrázděná administrativní budova, byl zbourán v roce 1986. Na místě polské kolonie stojí dnes rodinné domy(Spořilov) a sídliště Podhomolí.


Administrativní budova


Během tohoto období zemřelo přibližně 7 895 osob, z toho 3 348 dětí. Prvních 184 lidí bylo pohřbeno na katolickém hřbitově. Poté byl zřízen samotný „polský hřbitov“ v části Chocně zvané „Na Křepčích“, ten padl v padesátých letech za oběť těžbě štěrkopísku a s nimi i ostatky zde pochovaných obyvatel kolonie.

U příležitosti 100.výročí, v září 2014 proběhl vzpomínkový akt s odhalením památníku obětem barákové kolonie na katolickém hřbitově. Odhalení pomníku se zúčasnila polská delegace skládající se mimo jiné i z potomků uprchlíků a vysokých představitelů polské církve. Ocenili důstojné připomenutí této události.

Zajímavostí je, že v celém rakouském císařství byly pouze dva takovéto uprchlické tábory a to v Chocni a menší v Broumově.


Na výchozích souřadnicích kešku nehledejte. Nacházíte se na katolickém hřbitově u žulového pomníku připomínající tyto události.
Hřbitov je přístupný duben - září 6,00 až 21,00, říjen - březen 7,00 až 18,00 hod.

K nalezení finálky stačí odpovědět na pár otázek.


1. V pravém rohu památníku je reliéf, který zobrazuje:
- kříž A = 9
- sněženky A = 5
- růže A = 7

2. Počet řádků textu na žulových deskách památníku:
- 4 řádky B = 9
- 5 řádků B = 8
- 6 řádků B = 5

3. Kdy byla založena baráková kolonie v Chocni:
- podzim 1913 C = 2
- podzim 1914 C = 4
- podzim 1915 C = 6

4. Které firmy vystavěly táborovou kolonii:
- Paroubek a Drahoš D = 7
- Paroulek a Drábek D = 4
- Paroulek a Drahoš D = 1

5. Na kterou infekční nemoc nejčastěji umírali obyvatelé choceňského Polska:
- plicní mor E = 7
- španělská chřipka E = 4
- skvrnitý tyfus E = 2

6. Kdy měla baráková kolonie nejvíce obyvatel:
- červen 1915 F = 1
- leden 1917 F = 8
- srpen 1916 F = 9


Finálka:
N 49° 59.(A+E)(C)(B-F) E 016° 12.(A-D)(F+D)(B-D)


Additional Hints (Decrypt)

pubobgavpr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.