V hodinách dějepisu jsme se naučili mnohé. Ale dozvěděli jsme se někdy něco o historii svého rodu, obce, ve které žijeme, nebo ze které pocházíme? Já asi jen ty základní údaje. K tomu ostatnímu mi muselo stačit vyprávění prarodičů (narozených ve 30. letech 20. století), knihy a internet. Stálo to mnoho času i sil, ale přinášelo to mnoho radosti, ale i překvapení. A proto tě, milý kačere či kačerko, vezmu dnes k nám do Petřvaldu, malebné vesničky ležící 15 km severovýchodně od Nového Jičína a 17 km jihozápadně od centra Ostravy.
Nechci z listingu dělat další publikaci, těch už máme docela dost, ale i když ti něco málo o Petřvaldu povím, budu mít větší radost z toho, pokud se nad svým původem zamyslíš taky. Přesný návod ti sice nedám, ale věřím, že zde najdeš užitečné odkazy, kde zajímavé informace hledat, nebo že do logu přihodíš ty své a inspiruješ nejen mě, ale i ostatní. A teď už k věci!
Co se Ti vybaví, když se řekne Petřvald?
V České republice jsme znali 3 Petřvaldy. Všem se jistě rychle vybaví Petřvald u Karviné, „ten slezský". Možná, že je známější, ale mému srdci vzdálený. Do roku 1945 jsme také mohli slyšet o Peterswaldu, dnešních Petrovicích, hraničním přechodu v Krušných Horách v Čechách. Ale tato keš je věnována „tomu mému jedinému" - Petřvaldu u Nového Jičína, Petřvaldu na Moravě.
Ten v minulosti nesl mnoho jmen, mimo jiné také Peterswald, Velký Petřvald či Nový Petřvald. První písemná zmínka pochází už z roku 1267, kdy byl lénem olomouckého biskupství. K dalším důležitým datum lze zařadit rok 1787, kdy se poprvé začalo vyučovat v soukromé budově. O pár let později, v letech 1805-1806, byla postavena první školní budova. V průběhu let došlo k založení několika zájmových spolků. Rok 1938 je samozřejmě spjat s okupací, kdy obec připadla německé říši. Na konci II. světové války zde byl dokonce zřízen zajatecký tábor pro Francouze a Angličany. Obec byla osvobozena 3. května 1945 a o pár let později se začala rozrůstat. Roku 1957 k ní byly připojeny Harty a roku 1976 Petřvaldík.
Rod pánů z Petřvaldu
Než se ale dostaneme k pánům Petřvaldským, měli bychom si povědět něco o Petřvaldském, dnes už neviditelném, zámku. Píše se rok 1250 a začíná se budovat tvrz. Nešlo o klasický zámek, ale spíše pánské sídlo, vodní tvrz na pravém břehu řeky Lubiny. Součástí celého zámku byl i mlýn a v 16. století také starý pivovar (dnešní Sokolovna).
Historikové se domnívají, že Petřvald byl založen Petrem, synem Heroldovým. Prvním členem rodu Petřvaldských měl však být Petr Meissner, který Petřvald nazval Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Na petřvaldské tvrzi se nakonec vystřídalo několik generací pánů Petřvaldských z Petřvaldu. Jejich erbovním znakem byla stříbrná pávice ve zlatém a moderém poli.
Částečná podoba přetrvává do současnosti. V červeno-modře polceném štítu je umístěn stříbrný páv držící zlatou biskupskou berlu, jež se volně váže k symbolice starších obecních pečetí a také k zasvěcení místního kostela sv. Mikuláši. Barevností štítu se obec hlásí k Moravě, jeho rozpolcení pak připomíná připojení dvou obcí se samostatným katastrem - Petřvaldíku a Hart.
Dvorek
Část obce, které dnes už nikdo jinak neřekne. Ale víme, proč se ji tak říká?
Založení se oficiálně datuje do roku 1789, i když na přelomu let 1787/1788 už zde bydleli první osadníci. Kolonie nesla název Rosenthal, později v době monarchie a až do roku 1918 česky Ružidol a dnes se ji neřekne jinak než Dvorek. Označení však nemá původ v pěstování růží, ale název byl přejat podle predikátu slavonického rodáka, světícího biskupa olomoucké diecéze, kanovníka Karla Godefrieda, rytíře von Rosenthal, který se zasadil o vznik nové kolonie mezi Mošnovem a Petřvaldem. České označení Dvorek zase dozajista vychází z názvu malého dvora, tvrze, na kterou docházeli pracovat obyvatelé Petřvaldu, neboť původně zde žádná obydlí nebyla.
V rámci osídlení zde přišlo kolem 24 rodin z okolních obcí, a to většinou německy mluvících. I když Dvorek vždy administrativně patřil k českému Petřvaldu, obyvatelé navštěvovali školu a faru v sousedícím Mošnově. Na konci 19. století tak existovala snaha o začlenění Dvorku pod Mošnov a Hartů zase pod Petřvald. Nakonec se obě části staly součástí Petřvaldu.
Harty
Vesnice Harty byla vystavěna v mírném návrší tvořícím předěl mezi řekami Lubinou a Odrou. Vrchnost ji dala název podle svého přídomku Lilien. Od svého vzniku, tedy roku 1780, byly Harty správně přiděleny k německému Mošnovu. Po mnoha bojích se roku 1924 osamostatnily, avšak „dožily" se pouhých 176 let. Roku 1956 byly totiž zbourány, neboť na jejich místě započala výstavba současného letiště.
V té době měla obec Harty 41 čísel popisných a zhruba 170 obyvatel. Nic však nebránilo tomu, aby byla srovnána se zemí. Obyvatelé byli vystěhováni a bylo jim nabídnuto ubytování v nové části Petřvaldu pod názvem Harty.
Na památku bývalé obci byl přemístěn kamenný kříž, který dodnes stojí v místní části, a roku 2010 byl z kamenů roubení staré studny zhotoven památník stojící na cyklistickém zastavení u okraje oploceného areálu letiště mezi obcemi Petřvaldík a Albrechtičky. Zde si také můžete odlovit vzpomínkovou keš Harty - GC3HRJT!
Petřvaldík
Petřvaldík je malá vesnice, místní část obce Petřvald, která se stala jeho součástí v polovině 70. let minulého století. Obec se nachází asi 1 km západně od Petřvaldu na pravém břehu řeky Odry. První písemný záznam zřejmě pochází z roku 1589, kdy obec patřila petřvaldskému panství. Z roku 1772 pochází první zmínka o vzdělání. Petřvaldičtí ale docházeli do Petřvaldu, a to až do ukrutné zimy roku 1809. Poté už pan učitel Richter docházel za nimi a vyučoval 2× týdně po domech. Roku 1908 došlo k otevření dvoutřídní školy, jejíž budova dnes slouží jako dům s pečovatelskou službou.
Petřvaldík byl odpradávna vesničkou s převažující rolnickou činností. Objevovaly se zde profese, jako jsou sedláci, zahradníci (sedláci s menší výměrou půdy), domkaři, koláři, kováři, zedníci, tesaři, ale i mlynáři. Jeden mlýn tady dokonce také stával, a to v Zimném dole.
Ale jak tyto informace hledat?
S každou obcí jsou spojeny kroniky a matriční knihy. Některé z nich můžeš nalézt v digitální podobě na webu Zemského archivu v Opavě, případně jiného archivu, pod který tebou hledaná obec spadá. V kronikách si můžeš počíst nejen o místní historii, ale také o různých legendách či pověstech.
Není tomu jinak ani u naší obce. Setkat se můžeš s pověstí o vzniku Petřvaldského erbu, kdy pávi svými odpornými skřeky zachránili tvrz. Dále se můžeš dočíst o petřvaldském mlynáři Janu Skřítkovi, který údajně uměl čarovat a byl ve spojení s ďáblem, či o „Zimném dole", v jehož blízkosti si můžeš odlovit keš Bily kun - GC658DQ. Tato keš sice obsahuje Pověst o bílém koni, nikoliv o Zimném dole. Ale určitě stojí za návštěvu. 
Najdeš si svého předka?
Kromě pročítání si kronik obce můžeš na stejných stránkách nalézt také digitálně zpracované matriční knihy, kroniky školy či třídní výkazy. Já matriky a hledání v nich doslova miluju. Hledat rodinné předky může být opravdu zábavné. A ti naši mají v Petřvaldě opravdu tuhý kořínek. Příjmení Sedláček (příjmení mého dědečka) se zde totiž vyskytovalo už od roku 1660. Nalézt zde ale můžeš také další častá příjmení, jako jsou Klímek, Klečka, Šeděnka, Břežný, Sklenák, Janečka, Palička či Myška.
A co takové nářečí či místopis?
Jazyk se samozřejmě po staletí různě obměňoval, ale především na vesnicích se hovořilo v nářečích. Ani Petřvald nebyl výjimkou. Typická byla slova, jako jsou aji, bravek, zhnily, chlop, včil, klamerka, zhlavek, křak, zicherka, bedrunka, kudláče a další. Sestavovaly se z nich také věty, například: Co čučiš jak šťur do ryny? nebo Chlop navaleny zas jak kryka a jeho roba dře na polu.
Chceš-li se podívat, jak je na tom nářečí ve tvém území, mrkni na Český jazykový atlas, jenž je zveřejněn na webu Dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR.
S nářečím souvisí také místopis. Časté názvy se dochovaly do dnešní podoby, a tak já vždy bydlela (a má rodina dodnes bydlí) na Záhumenní, nebo jsme chodili na procházky k malému či velkému splavu, za dědinu či na jídlo na rolu. Znáš i ty všechny místní názvy ve svém okolí? A víš kde se nacházejí? Mrkni do Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Najít toho můžeš ale ještě víc. Já však budu ráda, když se nad tím alespoň zamyslíš. Třeba to budeš právě TY, kdo se bude chtít o své historii dozvědět mnohem více! A podělit se o to můžeš s námi v logu.
A to je asi ode mně vše. Tak teď k tomu logování!
Podmínky pro uznání logu
Chci, abyste si prošli / projeli / proletěli atd. všechny části dnešního Petřvaldu. Tvým úkolem bude vyfotit alespoň 4 fotografie ve všech 4 místních částech Petřvaldu. Vyfotíš tedy 1 fotku v Petřvaldě, 1 na Dvorku, 1 na Hartech a 1 v Petřvaldíku.
Vybírej z waypointů! Pouze místní část Dvorek má ve waypointech jedno místo. Nejlépe vždy vyfoť sebe, nebo svou GPS či CWG před daným waypointem. Trasu si naplánuj sám/sama. Ta nejkratší by měla mít okolo 5 km.
Zdroje: