Skip to content

<

Smrk-Tafelfichte

A cache by Ixoca Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/18/2020
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: virtual (virtual)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Hora Smrk (1124 m) dosahuje svým vrcholem nejvyšší nadmořské výšky v české části Jizerských hor. Na polské straně ji o pouhé tři metry překonává geomorfologicky nepříliš výrazná Wysoka kopa (1127 m). Obě tyto kóty tvoří součást Vysokého jizerského hřbetu. Ten se rozkládá z převážné části na území Polska, na české straně hranice k němu patří pouze masiv Smrku s níže ležícími rozsochami Rapické hory, Měděnce, Svinského vrchu a Závorníku. Vysoký jizerský hřbet je budován přeměněnými horninami: ve vyšších polohách Smrku jsou to ordovické ortoruly a žuloruly (metagranity), v níže ležících rozsochách fylity, svory, vzácněji amfibolity a další přeměněné horniny převážně proterozoického stáří. Naproti tomu má většina české části hor (tzv. Jizerská hornatina) monotónní geologickou stavbu, na níž se zpravidla podílí jen několik typů žul karbonského stáří.

Smrk se nachází při severním, resp. severovýchodním okraji Jizerských hor a nad okolní krajinu vystupuje o 700 i více výškových metrů. Výstup na vrchol, ať již z Bílého Potoka, Lázní Libverda či Nového Města pod Smrkem tudíž vyžaduje nemalé úsilí a přiměřenou fyzickou zdatnost. V porovnání s tím jsou výstupy na vrcholy v centrální části hor (např. Černou horu, Holubník, Jizeru či Bukovec) hračkou, jelikož tyto vrchy jen mírně vystupují nad okolní náhorní planinu.

Vlastní vrchol Smrku tvoří poměrně rozlehlá (cca 30 ha) plošina, podobně jako je tomu třeba u vrcholu Smědavské hory či Jizery. Geodetický vrchol s kótou 1124 je nezřetelný a pokud by nebyl vyznačen patníkem, byl by prakticky nezjistitelný. Asi 460 metrů na východ leží již za polskou hranicí o metr nižší kóta Smrek (1123 m).

Výhled z rozhledny směrem k východu, 2007.

Smrk je sice nejvyšším bodem české části Jizerských hor, to však celkem donedávna nebyl dostatečný důvod k tomu, aby byl ve větší míře turisticky navštěvován. Výstup na vrchol byl (a stále ještě je) fyzicky náročný, přitom vrchol v minulosti neskýtal výhled, jelikož byl souvisle zalesněný a chyběla zde jakákoliv skalní vyhlídka. Tak si to pamatuje i autor této keše, který na Smrk mnohokráte vystoupil ještě před tím, než les na vrcholu v polovině 80. let uschl a následně byl vytěžen. Tím se sice otevřely široké rozhledy do okolní krajiny, pohled na nekonečné kalamitní holiny ale nebyl ničím, co by oko potěšilo.

Rozhledna a chata na Smrku. Rozvoj turistiky a s ním spojené aktivity německých horských spolků vedly na konci 19. století k záměru vystavět na vrcholu Smrku dřevěnou rozhlednu. Tento záměr se dočkal naplnění v létě roku 1892, kdy byla otevřena asi 20 metrů vysoká věž se čtyřmi ochozy. Jen o necelý měsíc dříve byla otevřena 16 m vysoká dřevěná rozhledna na nedalekém Jizerském Stohu (německy Heufuder, polsky Izerski Stóg), tehdy na území Pruského Slezska. Tato stavba měla ale jen krátké trvání, jelikož již po 15 letech byla zničena vichřicí a pak již nebyla nikdy obnovena. Naproti tomu rozhledna na Smrku díky dokonalé údržbě prokázala až neuvěřitelnou životnost. Pouze s dílčími opravami vydržela až do roku 1945 a ve víceméně zchátralém stavu (již bez údržby) ještě několik dalších let. (Kdy přesně zanikla není známo, dle některých údajů byla stržena na konci 40. let, dle jiných její torzo stálo ještě počátkem let šedesátých.)

K rozhledně záhy přibyla chata pro unavené poutníky. Ta se z počáteční provizorní stavby o půdorysu 4×4 metry postupně rozrůstala, po poslední velké přestavbě v roce 1932 nabízela ve dvou místnostech 100 míst u stolu, 2 hostinské pokoje, kuchyň a hospodářské zázemí. V chatě trvale bydlel správce se ženou a dalším personálem. S koncem druhé světové války a navazujícím nuceným vysídlením německého obyvatelstva přišel i konec chaty a rozhledny. Český správce chaty zde dlouho nevydržel, chata „záhadně“ vyhořela a byla zpustošena. Podobný osud potkal i jiná rekreační zařízení v sudetském pohraničí. Neudržovaná rozhledna chátrala a nejpozději počátkem 60. let přestala úplně existovat, s výjimkou betonových základových patek. Po několik desetiletí stála v blízkosti rozhledny dřevěná triangulační věž, která byla několikrát obnovena.

www.frydlantsko.com

Na vrchol Smrku pak již stoupali jen „skalní turisté“, kteří se sem mohli dostat po několika značených turistických cestách. Nejdrsnější z nich byl modře značený Nebeský žebřík, který ale na rozdíl od současné zkrácené verze začínal u Hájeného potoka, u dnes již zrušené žlutě značené cesty směřující k rozcestí Na písčinách. Modře vyznačený byl i nejdelší výstup z Nového Města přes Rapickou horu po tzv. Lavičkové cestě (nedávno vyznačené zeleně). Naopak nejpohodlnější byla červeně značená Věžní cesta od Tišiny, která skýtala i omezené pohledy (od druhé pol. 80 let již neomezené). Později byla dolní část této cesty turisticky znehodnocena hlubokými příčnými svodnicemi. Červená značka pak pokračovala směrem ke státní hranici a hraničním průsekem klesala k nejhořejšímu toku Jizery. Počátkem 80. let, kdy v Polsku platil výjimečný stav, na hranici hlídkovali ozbrojení pohraničníci. I tato cesta je dnes již minulostí, zrušena byla zřejmě z důvodu silně zamokřeného a obtížně schůdného terénu při jižním úpatí Smrku.

Vrchol Smrku v zimě 1982/3

Nová rozhledna. Po letech příprav byla v roce 2001 zahájena výstavba nové moderní rozhledny. Architektonicky zajímavá ocelová konstrukce podle návrhu architekta Jana Dudy byla zpřístupněna v září roku 2003. Součástí stavby je i poměrně komfortní turistická útulna, občerstvení si ale musíte vzít si s sebou. Rozhledna je 20 metrů vysoká (tedy stejně jako její dřevěná předchůdkyně) a má dvě vyhlídkové plošiny, jež tvoří ocelové rošty. Točité schodiště je kryté svařovanou ocelovou sítí, která je za příhodného zimního počasí pokryta sněhem a námrazou. Rozhledna i útulna jsou přístupné zdarma a bez časového omezení.

Nová rozhledna přispěla k výraznému zvýšení návštěvnosti vrcholu. Ten je dnes díky dobrému stavu přístupových cest dostupný i pro zdatnější cyklisty. Lidé sem přicházejí či přijíždějí nejen z Česka, ale i z polské strany. Vedle geodetického bodu byl obnoven pomník věnovaný německému básníkovi Karlu Theodoru Körnerovi.

Tabulový smrk a kámen. Dnešní pojmenování hory Smrk je zjednodušením německého místního označení Tafelfichte čili Tabulový smrk. Jde o připomínku historického místa, kdy se mezi dvěma zdrojnicemi řeky Jizery nacházelo sporné území, na něž si činili nárok majitelé sousedících panství na české a slezské straně. Za vlády Albrechta z Valdštejna byla v r. 1628 za přítomnosti svědků stanovena a v terénu tabulkami vyznačena hranice vůči panství slezského hraběte Schaffgotsche. Jedna z tabulek opatřených rodovými indiciemi vévody Albrechta byla umístěna na mohutný smrk zvaný Dresslerův. Tento smrk se nacházel severně od vrcholové plošiny, v nadmořské výšce 1072 m. Smrk byl vyvrácen při vichřici v roce 1790, na jeho místě byl později osazen hraniční kámen. Tabulový kámen býval v minulosti nejnavštěvovanějším místem na Smrku, jelikož odsud byl, na rozdíl od vlastního vrcholu, pěkný výhled. Současně se jednalo o trojmezí, kde se až do roku 1815 stýkaly hranice Čech, Horní Lužice a Slezska. V roce 2008 byl na tomto mezitím již zapomenutém místě umístěn žulový kvádr s pamětní deskou. Tabulový kámen je dnes přístupný po polské zeleně značené cestě a leží asi 200 metrů severně od turistického hraničního přechodu.

Zajímavosti

Na vrcholu Smrku existovala krátce, mezi roky 1960 a 1965, stejnojmenná přírodní rezervace. Předmětem ochrany zde byla zakrslá klimaxová smrčina, považovaná za přírodě blízký lesní porost. Ochrana však byla již po pěti letech zrušena, jelikož porost byl shledán málo hodnotným a hospodářsky pozměněným. Stejný osud potkal i typově stejnou rezervaci na vrcholu Smědavské hory.

Asi 500 metrů (jiho)západně od vrcholu Smrku leží nevelká přírodní památka Klečoviště pod Smrkem. Byla vyhlášena teprve v roce 1995 na výměře 0,82 ha a předmětem ochrany je zde údajně původní výskyt borovice kleče na minerálním podkladě balvanového pole (mrazového srázu). Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se v rámci Jizerských hor o unikum, jelikož kleč je zde přirozeně rozšířena pouze na rašelinném substrátu (to se paradoxně týká i výskytu kleče na jedné ze skal na vrcholu Jizery, kde jde ve skutečnosti o trosku někdejšího pokryvného rašeliniště). Původnost výskytu kleče na Smrku je ovšem sporná a dnes již spíše historická. Porost čítající pouze cca 7 nepříliš vzrůstných keřů byl již v době vyhlášení přírodní památky silně poškozen suchem a během následujících let prakticky zanikl. Současný rozsáhlý klečový porost pochází z výsadeb z roku 1997.

Důkazem malé turistické atraktivity Smrku v dobách relativně nedávných je skutečnost, že zde chyběla – na rozdíl od jiných jizerskohorských tisícovek – oficiální vrcholová knížka. Vrcholové knížky tvořily v 70. a 80. letech minulého století kolorit horské turistiky a byly umisťovány v plechových schránkách jak na vyhlášených vyhlídkových bodech (např. Jizera, Sněžné věžičky, Holubník, Paličník, Frýdlantské cimbuří, Jelení stráň), tak i na vrcholech bez výhledu (Černá hora, Bukovec, Zámky). Jejich zřizovatelem a správcem byla zpravidla Horská služba. Jen na Smrku vrcholová knížka z nějakého záhadného důvodu chyběla, přestože jde o nejvyšší bod české části pohoří. A tak jsem někdy kolem roku 1982 založil na Smrku vrcholovou knížku vlastní, kterou jsem ukryl do vlastnoručně vyrobené dřevěné skříňky, připevněné k vrcholovému rozcestníku (viz foto). Knížka zde přežila několik let, během nichž jsem se staral o její údržbu. Konec knížky byl spojen s koncem okolních lesů, které byly doslova zpustošeny těžkou těžební technikou.

Ownerova soukromá vrcholová knížka v zimě 1982-3.

Stará rozhledna na Smrku, která zde přežila cca 60 let nebo ještě déle, byla symbolem okolní krajiny, podobně jako tomu bylo třeba u starého hotelu na vrcholu Ještědu. Podle rozhledny byly postupně vyrobeny dva zmenšené modely, z nichž jeden se nachází v muzeu v Novém Městě pod Smrkem a druhý v muzeu na Jizerce. V roce 2009 dokonce vznikla replika rozhledny v areálu pražské zoologické zahrady v Tróji. Rozhledna zvaná Obora byla jen o něco nižší a měla menší půdorys. Vydržela však pouhých 9 let, jelikož byla napadena dřevokaznou houbou trámovkou a tak musela být v roce 2018 z bezpečnostních důvodů demontována. Plánuje se její obnovení, doufejme že již s kvalitnější fungicidní ochranou.

Doplňující informace: Karel Nádeník a kolektiv, 2008: Smrk - král Jizerských hor. Edice Klenoty Jizerských hor. Nakladatelství RK - Roman Karpaš. Použité fotografie: www.frydlantsko.com a vlastní.

 

Tvůj úkol: Vyfotografuj sebe, svého maskota nebo jiný osobní předmět na horním ochozu rozhledny a fotografii připojte k logu.

Your task: Take a picture of yourself, your mascot or another personal object on the upper gallery of the lookout tower and attach it to the log.

Deine Aufgabe: Machen Sie ein Foto von sich selbst, Ihrem Maskottchen oder anderen persönliches Gegenständen auf der oberen Platform des Aussichtsturms und fügen Sie das Bild zum Log hinzu.

Twoje zadanie: zrób zdjęcie siebie, swojej maskotki lub innego osobistego przedmiotu na górnej platformie wieży widokowej i dołącz zdjęcie do logu.

 

Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020

This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.

 

Additional Hints (Decrypt)

arobw fr iýšrx!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.