Rašovice
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. Nejstarším známým majitelem Rašovic byl ve 14. století Otík Škopek z Rašovic. V roce 1534 zde žil Jiřík Rašovec na Rašovicích a v roce 1543 si Michal a Jan Rašovci vložili do desek zemských dědictví v Rašovicích.
Roku 1546 propůjčil král Ondřejovi a Jakubovi erb, na kterém divoký nahý muž drží v pravé ruce zelenou větev a levou má založenu v bok, s titulem „Z Rašovic“. V roce 1554 byl Jakub a Ondřejovi synové Jiří a Václav přijati do vladyckého stavu. Jan, další z Ondřejových synů, prodal v roce 1566 dva díly dvoru v Rašovicích Martinu Mazancovi a Janu Oldřichovi z Rašovic a ti jej přenechali Martinu Helmovi z Vorlova. Jan v roce 1574 prodal svůj dvůr v Rašovicích Václavu Pařízkovi. Příslušníci rodu Rašovců byli v první polovině 17. století poddanými, ale později se stali svobodníky.
Jenšíkové, za jejichž správy byla vystavěna budova zámku, na rašovickém statku hospodařili do roku 1769, kdy byl statek prodán tehdejšímu majiteli chotovinského panství Michaelu Kašparu Migazzimu za 21 000 zlatých rýnských a 200 dukátů klíčného. Během pouhých 19 dnů však Migazzi prodal Rašovice majiteli vožického panství.
V roce 1830 se stal majitelem Rašovic pražský měšťan Josef Vambera, majitel realit. Po roce 1843 zde nastalo časté střídání majitelů, které bylo ukončeno až zakoupením statku manželi Vincencem a Agnes Šemberovými.
Památky v obci
Můžeme zde vidět kapli Nejsvětější trojice, na návrší Beránek památník historického shromáždění lidu roku 1419 s nápisem: „Veliká shromáždění českého lidu Na Beránku 1419 podnícená odkazem M. J. Husa znamenala počátek husitské revoluce a byla významnou událostí našich dějin. Turistický odbor Tábor.“
Proti upálení Mistra Jana Husa dne 6. července 1415 v Kostnici adresovali kostnickému koncilu protestní list příslušníci českých šlechtických rodů včetně asi 40 drobných šlechticů a zemanů z Táborska. Když v roce 1419 na příkaz krále Václava IV. vyháněla katolická vrchnost kněze podobojí z poddaných měst a vesnic, zdvihla se mezi prostým lidem a nižší šlechtou vlna odporu, která později vyústila v husitské války. Přívrženci Husova učení se scházeli v přírodě. Dne 24. dubna 1419 se jedno takové setkání konalo na vyvýšenině Beránek v blízkosti stříbrných dolů mezi Jedlany, Hlasivem a Rašovicemi.
Také si zde můžeme povšimnout chátrajícího zámečku, který koncem 19. století vlastnil Vincenc Šembera, velkostatkář a politik, okresní starosta a poslanec zemského sněmu. Jsou zde i pozůstatky bývalého lihovaru.
Dříve stával u obce i Podrašovický mlýn, jako první mlynář byl uveden v roce 1740 Václav Blecha. Mlýn ukončil svoji krátkou činnost před rokem 1869, kdy byl zbořen.
(čerpáno z vývěsky u silnice a z wikipedia.org a vodnimlyny.cz)