Vázání uzlů
Umět uvázat uzel musí umět každý pořádný zálesák. Až vyrazíte do přírody, možná Vám znalost následujících uzlů přijde vhod.
Ambulanční uzel (plochá spojka)
Plochý uzel, který netlačí ošetřovaného pacienta. Nejčastější využití ambulančního uzlu je při spojování dvou stejně silných provazů, obvazů, k připevňování dlahy. Spojují se s ním lana i tenké provázky přibližně stejného průměru. Uzel není spolehlivý, pokud se konce lana nezajistí pojistkou. Na svazování lan pro potřeby horolezectví je velmi nevhodný.
Liščí smyčka
Liščí smyčka je velmi jednoduchá smyčka i pro vázání jednou rukou. Slouží k upevnění provazu na předmět válcového průřezu, na hranaté průřezy vhodná není. Na rozdíl od lodní smyčky drží spolehlivě, jen pokud jsou zatíženy oba konce.
Liščí smyčku vážeme tak, že vytvoříme dvě oka, a to tak, aby je konce lana překřižovaly na stejné straně. Smyčkami pak protáhneme předmět, ke kterému má být uzel přidělán.
Lodní smyčka
Jedná se o velmi užitečnou smyčku se všestranným použitím, kterou nelze nahradit jiným uzlem. Je základem pro vázání mnoha jiných uzlů. Při zatížení i jen jednoho konce se utahuje. Ovšem pokud by nezatížený konec byl krátký, může dojít k rozvázání uzlu. Naopak pokud je navázána uprostřed lana je dostatečně pevná a snadno se rozvazuje i při silném "utažení". Při jeho používání je však třeba mít na mysli, že je spolehlivý, jen pokud je jeho zatížení trvalé. Jakmile napětí pomine, uzel se povolí. Spolehlivě drží na válcových předmětech s hladkým nebo i drsným povrchem. Používá se např. ke kotvení, uvázání přívodního vedení či k zajištění karabiny. Nehodí se k přivázání nezatíženého lana na pevný bod, k vázání kolem hranatých předmětů, ke spouštění a vytahování břemena.
Vážeme tak, že uděláme dvě smyčky, tak aby je konce lana překřižovaly každý z jiné strany, spodní smyčku přesuneme nad horní a opět předmětem, ke kterému má být uzel přidělán.
Tesařský uzel
Jednoduchý způsob připevnění lana ke kmenu, větvi, trámu, potrubí či jiným podobným břemenům. Čím víc je nosné lano zatěžováno, tím pevnější je sevření smyčky. Volný konec by měl být ovinut okolo pevné části závitu alespoň třikrát. Po uvolnění tahu se uzel snadno rozvazuje. Při proměnlivém zatěžování hrozí nebezpečí uvolnění nebo sklouznutí uzlu, proto je třeba po každém povolení uzel překontrolovat.
Zkracovačka
Používá se pro zkrácení dlouhého lana, přičemž pevnostní ztráta v uzlu je malá. V zatíženém stavu se běžně nerozvazuje. Nebezpečí rozvázání hrozí v případě malého středního oka a v uvolněném stavu.
Vážeme tak, že z lana vytvoříme tři stejná oka, krajní části prostředního oka prostrčíme do krajních ok tak aby nedošlo k jejich rozpadnutí. Zatáhnutím za volné konce lana uzel utáhneme. Při vázání dáváme pozor, abychom nepřetočili prostřední oko.
Škotový uzel
Je známá rovněž pod názvem tkalcovský uzel. Na moři váže cípy plachet a lan do háku. Dobře a pevně spojí dva provazy nestejné síly, lano do oka, či provaz a cíp látky. Je pevnější než ambulanční uzel. Pokud použijeme silné a málo ohebné lano, může se uzel rozvázat.
Ze silnějšího lana uděláme smyčku (případně již máme pevnou smyčku, či háček), volný konec druhého lana protáhneme smyčkou a obtočíme kolem obou pramenů smyčky silnějšího lana.
Rybářská spojka
Používá se pro spojení dvou lan přibližně stejného průměru. Jsou to dvě očka vzájemně posuvná na pevných částech provazů. Dobře se váže i na velmi tenkých a hladkých provazech, proto je nejčastěji používán rybáři pro spojení dvou silonových vlasců. Pevnost by ovšem neměla být přeceňována; jedno lano je ke druhému připevněno pouze jedním okem. Pokud je pramen vycházející z oka krátký může dojít k rozvázání uzlu.
Přiložte konce dvou provazů proti sobě a z jednoho ovažte kolem druhého očko. Pak ovažte očko druhého a uvázanou spojku utáhněte.
Dračí smyčka
Snad nejznámější smyčka, ovšem pro svou nespolehlivost v dnešní době již málo používaná. Nedrží při obvodovém zatížení (roztahování oka smyčky) a je náchylná k rozvazování, zejména u tuhých lan. Hodí se k navázání na lano, kotvení lana k jistícímu bodu.
Lze vázat volně či kolem pasu (nouzové navázání v případě potřeby). Lano ovineme okolo trupu pod pažemi tak, že v předpažené levé ruce přidržujeme pevný konec a v pravé volný konec. Z té části, kterou máte za zády, vznikne právě pevná smyčka. Položíme pravou ruku zápěstím na pevný konec lana. Pravou ruku obtočíme kolem delšího konce, přičemž pořád držíme ten kratší. Ukazovákem a palcem pravé ruky uděláme okolo pevného konce lana otevřenou smyčku. Chytíme konec lana a pravou ruku ze smyčky vytáhneme. Pozor na překlopení uzlu při vázání.
Osmičkový uzel
Patří mezi základní a nejjednodušší uzly. Je to pevná a bezpečná smyčka, ovšem po silném zatažení se špatně rozvazuje. Nemá velké využití. Používá se například na konci lana, aby nevyklouzlo z otvoru.
Dvojitý osmičkový uzel
Častěji než osmičkový uzel se používá dvojitý osmičkový uzel (osmičková smyčka). Slouží nejčastěji k navazování lana na pevný bod nebo navázání hasiče na lano, ale může být použit i ke svázání dvou lan. Je to nejčastěji používaný uzel v horolezectví, jeskyňářství a při výškových pracích namísto dračí smyčky. Snadno se váže na lanech celkem libovolného průměru i materiálu a vždy je to spolehlivý uzel. Nevýhodou je, že po silném zatažení se obtížně rozvazuje.
Pouta
Jak název napovídá, tato smyčka slouží ke spoutání rukou nějaké osoby.
Katovská smyčka
Používá se k upevnění lana na předměty plavající ve vodě nebo k předmětům na břehu. Výhodou je, že volný konec je svírán a nemůže tedy ze smyčky vyklouznout. Díky těsným závitům uzel dobře pohlcuje rázy a přitom zůstává kluzný. Dříve sloužila tato smyčka k věšení odsouzenců.
Konstriktorový uzel
Tento uzel lze jen obtížně nahradit některým jiným uzlem. Jedná se o velmi spolehlivý a jeden z nejpevněji se zatahujících a nejhůře se rozvazujících uzlů. Své jméno dostal podle latinského boa constrictor, což je zoologické pojmenování hroznýše královského. Stejně jako tento škrtič spolehlivě drží vše, co se rozhodne sevřít závity svého svalnatého těla, také tento uzel udrží vše, co jím opásáte.
Je ideální na předměty bez ostrých hran. Můžete jím stáhnout srolovaný koberec, prasklou gumovou hadici, upevnit stahovadlo na zraněné končetině, prasklou násadu kladiva či hrábí, stáhnout plátěný pytel, aby se nevysypal jeho obsah,… Nehodí se však k vázání na hranatých předmětech, protože po celém obvodu k předmětu nepřilehne.
Při vázání postupujeme stejně jako při ovazování lodní smyčky, jen poslední protažení volného konce vede jinudy – pod křížením obou ovinů místo pod posledním ovinem, jak je tomu u lodní smyčky. Napřed vytvoříme ovin okolo předmětu, volný konec překřížíme přes pevný a vytvoříme druhý ovin na straně pevného konce. Pak volný konec vedeme přes pevný a pod křížením obou ovinů ven mezi nimi.
Ke keši
Krabička je ukryta na úvodních souřadnicích, na místě ovšem budete muset vyřešit jednoduchý rébus. Pokud jste si dobře přečetli listing, nebude to pro Vás určitě problém.