Úvodem
Keš je věnována L. Applovi za rozsáhlou a neúnavnou publikační činnost v geocachingu.
Láďovi také děkuji za provedení beta testu, který ověřil výpočty a pomohl upřesnit a vylepšit některé skutečnosti a formulace.
Můj dědeček byl sedlák a technický nadšenec. V roce 1968 mi říkal, že by se rád dožil přistání člověka na Měsíci. To se mu splnilo, mohl sledovat celý program Apollo. Mě ale ani ve snu nenapadlo, že za 50 let budu řešit v principu podobný problém. Že taková událost bude opět senzací, jako by to bylo poprvé.
Nebo to skutečně bude poprvé?
Byli tam?
Kolem 20 miliónů Američanů stále pevně věří teorii, že celý projekt Apollo byl vyroben na míru v hollywoodských studiích, pravděpodobně režisérem Stanley Kubrickem (1928–1999). Ten se údajně k činu přiznal krátce před smrtí a ani ta nemusela být úplně přirozená. Na rozdíl od jiných bláznivých teorií (o placaté nebo duté Zemi) je konspirační teorie Apollo neuvěřitelně dobře propracovaná a dokumentovaná dokonce ve dvou levelech.
Laická úroveň spočívá ve zhlédnutí mnoha fotek a video sekvencí, kde vám komentátor ukáže na nesrovnalosti nebo vykreslí linie, kudy vedly scotchlitové desky umožňující tehdy špičkovou technologii přední projekce. S tou měl Kubrick bohaté zkušenosti ze svého slavného filmu 2001: Vesmírná odyssea, natočeného paralelně se začátky projektu Apollo v letech 1964–68. Na použití projekce ukazuje také nereálná hloubka ostrosti většiny filmů z Apolla.
Namátkou některé nejčastější námitky. Americká vlajka vesele vlaje, ač na Měsíci není žádný vítr. Nakonec došlo až na pokusy ve vakuové komoře, které ukázaly, že vlajka – se speciální výztuhou – se chová naprosto správně. Byly vyvráceny i argumenty, že na nebi by bez atmosféry musely být vidět hvězdy nebo že objekty nemohly vrhat stíny různými směry. Povrch Měsíce totiž je totiž nerovný a hlavně extrémně odrazivý pro světlo.
Přistávací motory lunárního modulu musely vyvinout značný tah, přitom hornina těsně pod tryskami nejeví žádné známky poškození. I to je správně, protože ve vakuu se žhavé plyny rozplynou za sekundy, zatímco na tavení hornin je potřeba působení v řádu minut.
Ale úplně všechno v pořádku není; divně se chovají třeba stopy měsíčních vozítek (roverů). Někde jsou, někde ne a někde dokonce navíc. Na obrázku je v popředí jasná stopa, zatímco vozítko za ní zdá se býti ještě nevybalené 
.
Další dvojice obrázků ukazuje zhruba stejné místo, jednou s modulem a podruhé bez něj .
Druhá úroveň pochybností
Podívejme se blíže na druhou úroveň důkazů, určenou pro hloubavější povahy – to je evidentně parketa lovců applovek .
Soustředíme se na výšku Země nad povrchem Měsíce.
Pro výpočet použijeme tyto hodnoty.
Průměr Země: 12 742 km
Průměr Měsíce: 3 476 km
Střední vzdálenost Měsíc – Země: 384 403 km
Určení výšky Země z fotografie
Pro výpočet jsem vybral poslední misi Apollo 17, na které byly pořízeny zvlášť zajímavé fotografie. Obrázek s efektní siluetou Země najdete na oficiálních stránkách NASA zde https://science.ksc.nasa.gov/mirrors/images/images/pao/AS17/10075958.jpg
Dovolil jsem si do něj přikreslit dvě přímky a vytisknout. Na mém výtisku je průměr Země 15 mm a výška středu Země nad horizontem 139 mm. U vás to jistě bude trochu jinak, ale důležitý je poměr a ten zůstává stejný.
Protože měření z fotografie není přesné, spokojíme se s přibližným výpočtem podle obrázku nahoře. Vypočtěte úhel H1 a zaokrouhlete ho na celé stupně nahoru.
Určení výšky Země ze souřadnic Apolla 17
Měsíc obíhá v tzv. synchronní neboli vázané rotaci – trvání jeho otočky se rovná oběžné době. To znamená, že je orientován vůči Zemi stále stejným směrem. Střed souřadnic je logicky uprostřed viditelného kotouče.
Mimochodem, synchronní rotace není nic mysteriózního; dá se vysvětlit dlouhodobým působením slapových sil, které rotaci Měsíce postupně zabrzdily na potřebnou hodnotu. Stejný jev pozorujeme třeba u dvojic Merkur – Slunce, Deimos – Mars, u většiny měsíců velkých planet Jupiter, Saturn, Uran nebo u dvojplanetky Charon – Pluto.
Librace („kývání“) Měsíce v selenografické šířce i délce dosahuje z různých důvodů až 9 stupňů. Libraci zatím zanedbáme.
V prostorovém náčrtku znamená:
SZ střed Země
SM střed Měsíce
O střed viditelné části a nula měsíčních souřadnic (N 0 stupňů E 0 stupňů)
A místo přistání Apolla 17
P pomocný bod na rovníku Měsíce, úhel OPA je pravý
Souřadnice misí Apollo jsou sice uváděny přesně, ale různé zdroje se trochu liší. Lunární zaměřování se totiž zdokonaluje, za přesnější je považován přepočet M. E. Daviese z roku 1987. Apollo v terénu hledat nebudeme, tak abychom se bezpečně sešli s výpočtem, souřadnice přistání ve stupních zaokrouhlete na jedno desetinné místo.
Sférický trojúhelník A – O – P je určen souřadnicemi přistání (ve sférické terminologii jde o „strany“ trojúhelníka) a pravým úhlem u bodu P. Z toho si spočítejte důležitý úhel O – SM – A.
Prostorovou situací dále proložíme rovinu danou body SZ, SM a A.
Do ní promítneme důležité body a vzdálenosti. Protože úhel O – SM – A máme vtipně spočítaný, poměrně snadno už určíte výšku Země nad horizontem H2.
H2 zaokrouhlete opět na stupně nahoru.
Rozdíl mezi H1 a H2 je natolik markantní, že ho rozhodně nemohou vysvětlit librace ani další nepřesnosti ve výpočtu a fotka se jeví jako jasně padělaná.
Jak to tedy bylo?
Považuji za nemožné, aby celý projekt Apollo byl pouhým trikovým filmem z ateliérů.
James Longuski: Jak byste chtěli utajit podvody v programu Apollo, když se na něm během 10 let podílelo 400 tisíc lidí? Vytvořit takový podvod je daleko nemožnější úkol než prostě doletět na Měsíc a přistát tam.
A i kdyby se to nějakým zázrakem podařilo, určitě by nemlčel Sovětský Svaz, kterému po sérii vesmírných úspěchů sebrali Američané FTF nejcennější. Karel Pacner: Kdyby tam neletěli, tak jsme se to dozvěděli z první stránky moskevské Pravdy.
Mimochodem, pár dní před přistáním Apolla 11 vyslali Rusové na Měsíc sondu Luna 15, jejíž účel je dodnes tak trochu záhadou. Snad se pokusili předstihnout Američany aspoň ziskem vzorků půdy, to se však nepodařilo; možná ale také obětovali nehotovou sondu, aby měli nezkreslenou informaci, co se tam vlastně děje.
A konečně po každém Apollu zůstala na Měsíci spousta „smetí“; část Lunárního modulu, vlajka, ALSEP (mini-laboratoř fungující ještě nějakou dobu) a později i měsíční vozítka – rovery. A také pytel s exkrementy . Jejich lokace je dokumentována, takže by Američanům doslova tikala časovaná bomba, až někdo ta místa vyfotí a zjistí, že tam nic není .
V říjnu 2009 místa přistání s nebývalou přesností zmapovala měsíční sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter); pravda, i ta je americká. V posledních letech ale fotografuje Měsíc ve vysokém rozlišení také čínská Chang’e 2, jejíž fotky jsou mimochodem zdrojem dalších konspiračních teorií o mimozemských objektech.
V poslední době se na Měsíc chystá kdekdo, vedle Američanů také Rusové a Čína, takže konečná pravda se ukáže brzy.
Rusko obnovilo program letů na Měsíc. Stanovili jsme si za cíl letět tam a ověřit, zda tam byli nebo ne, řekl v listopadu 2018 časopisu Time Dmitrij Rogozin, šéf ruské kosmické agentury Roskosmos. Rogozin se usmíval a z nahrávky, kterou zveřejnil na svém twitterovém účtu se zdá, že svoje prohlášení nemyslel úplně vážně.
Svého času se dost mluvilo o možnosti, že k dosažení Měsíce byly použity tajné technologie od nacistických vědců a falšované filmy měly tento fakt pouze zamaskovat. Tuto variantu však celkem spolehlivě smazalo uplynulé půlstoletí.
Pravda bude nakonec dost úsměvná. Američané prostě ke všemu potřebují show, třeba aby občanům prezentovali, že astronomické částky za projekt nebyly vyhozeny zbytečně. A protože reálně pořízené filmy a fotky při tehdejším stavu techniky až tak kvalitní nebyly, tak si prostě vyrobili nebo aspoň vylepšili další.
Mimochodem v té době dávaly USA na vesmírné lety 4,41 % amerického federálního rozpočtu, dnes je to asi půl procenta. To je také jednoduchá odpověď na otázku, proč se lety zastavily. Celý projekt Apollo stál po přepočtu na dnešní ceny kolem 702 miliard současných dolarů. Organizace MRIGlobal ovšem už v roce 1971 spočítala, že z investovaných 25 miliard dolarů se jich do začátku 70. let vrátilo přes 52. Bez Apolla bychom možná neměli Intel, GPS, vakuové balení potravin, boty s odpruženou podrážkou a tisíce dalších vymožeností.
Pro úplnost je potřeba zmínit, že s programem Apollo je spojena ještě jiná konspirační teorie přesně opačné povahy. Že totiž série pokračovala ještě tajnými misemi. Apolla 20 se měl zúčastnit i přední sovětský kosmonaut Alexej Leonov a údajně došlo k prozkoumání mimozemské lodi. O tom snad někdy příště…
Jak na keš?
Souřadnice stage N, E (desetinné číslo ve stupních) získáte takto:
N*1000 = (H1+H2)*697+2 E*1000 = H1*H2*18+47
Z tematických a anti-BF důvodů je stage poměrně vzdálená a pokud tam nebudete mít zrovna cestu, stačí průzkum na mapách. V okolí najdete výrazný název, který použijete jako heslo. Malými, bez mezer a diakritiky, delší než 10 znaků.
HESLO
Pozor, není to až tak o velkém střílení, chce to spíš nějaký nápad…