Skip to Content

<

Horni mlyn v Kamberku

A cache by Dloch Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/17/2019
Difficulty:
3.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


První zmínka o mlýně, který patřil i s rybníkem k panskému statku a tvrzi, je z roku 1622. Vlastnil  ho Jetřich Adam z Lukavce (o rok později mu bylo zboží zkonfiskováno pro účast na stavovském povstání). Tehdy se tu říkalo  na mlýně „Bužovském“ a  při mlýně byla olejna. („klady k dielaní volye s vobrazem vokovaným") Roku 1651 je na mlýně je zmiňován mlynář Jakub, kamberský velkostatek měl v té době více než padesát usedlostí a byl v rukách salcburského kanovníka Markvarta ze Schwendy.

Tereziánský katastr - jej uvádí jako „Horní mlýn“ o 1 kole, 4 stoupách s pilou a olejnou, která v té době nebyla v provozu, celé kamberské zboží je již v držbě říšských hrabat z Küenburgu pod vožickým panstvím.

V roce 1802 vrchnost mlýn prodala Karlu Františku Gajsslerovi, který už vlastnil papírnu na Konopišti. Ten zde také zřídil papírnu (trhová smlouva z 21.10.1802), o výrobě papíru v Kamberku svědčí úryvek písně:
„Když jsem vozil do Kamberka hadry, mívali mě Kamberáci rádi. Dával jsem jim za dva groše libru, koupil jsem si na čepici vydru."

1852-56 - daně platí Sauer Petr – papírník, v té době se na mlýně ještě vyráběl olej, zachoval se následující popis:

„Semeno (nejčastěji lněné) se napřed na stroji čistilo, pak se na hladkých válcích mačkalo v jemný šrot, který se potom zapařoval parou, neb vařící vodou. Zapařený šrot se pěchoval „stloukal" v zapářkových truhlicích a nechal se asi 80 minut „uležeti". Pak se spařená a upěchovaná hmota drobila a pražidlem vysoušela. Potom se dal šrot do lisu a v něm tlakem olej od pokrutin oddělil. Zbytkům lenu po vytlačení oleje říkali naši rolníci „záboj"; ten přidávali do „omatku" dobytku k pití. Lněným olejem se buď svítilo, neb mastilo (zvláště v době postu)."

Před rokem 1863 - měl Kamberský rybník splav o 9 stavidlových výpustích o celkové šířce 18,96 m s prahem 2,21 m pod normální hladinou. Roku 1863 povodeň strhla splav, majitel mlýna Tomáš Toman postavil nový, ale jen o 4 stavidlech o celkové šířce 7,58 m a v dalších 11,38 m zřídil pevný jez na přepad. V roce 1873 povodeň znovu splav strhla, načež mlynář postavil v celé délce 18,96 m pevný jez bez jakéhokoliv stavidla. 30. března 1876 projednával Sněm království Českého žádost mlynáře Tomáše Tomana o příspěvek k opětovnému vystavení mlýnského jezu, v níž uvádí, že byl smeten v průběhu 13 let již čtyřikrát, naposledy 18. února 1876 a že už nemá prostředky.

V únoru 1909 při náhlém odchodu ledu došlo k havárii bezpečnostního přelivu a zničení splavu a hráze, až do roku 1924 byl rybník vypuštěn a jeho dno využíváno jako travní porost.

V roce 1910 se stává majitelem Kristián Prouza, ten se neúnavně snaží o rekonstrukci (zvýšeni) hráze a znovuzřízení splavu. Až v letech 1924-25 se uskutečnila stavba splavu a rekonstrukce hráze z prostředků veřejných, když velkostatek i majitel mlýna se zavázali k příspěvku ve formě stavebních hmot a k určitým povinnostem.

 

Podle Vodní knihy I OÚ v Táboře byla vodní síla užívána k provozování živnosti mlynářské, řezání dříví a lisování oleje. U tohoto mlýna bylo v době prvotního zápisu 5 vodních kol, 3 hnala mlýnská složení, jedno pilu a jedno střídavě holendr, stoupy a olejnu. Právo vodní bylo omezeno lovením ryb každý třetí rok.

V následujícím roce 1925 byla povolena výměna původních pěti mlýnských kol za francisovu turbinu s hltností max. 600 l/vt, spádem 4,215 m a výkonem 21,5 HP. 18. října 1926 byla stavba splavu a rekonstrukce hráze kolaudována a v nezměněné podob slouží podnes.

Kamberský rybník – jde  vlastně o přehradu na řece Blanici s historií sahající zřejmě až do 15. století, který je součástí NATURA 2000 - evropsky významné lokality. Při dostatečném stavu vody (vodočet Louňovice nad 150 cm), začíná pod splavem Kamberského rybníka vodácká splavnost řeky Blanice až po její ústí do Sázavy u Českého Štemberka. V zimě při dobrých podmínkách nabízí rybník excelentní bruslení nebo 1,5 kilometru dlouhý běžkařský okruh. V roce 2009 došlo k citlivé rekonstrukci splavu a dokonalému odbahnění vodní nádrže. Kvalitní zarybnění (zejména pstruh, candát a okoun) vytváří ideální podmínky pro sportovní rybolov. Odbahňování bylo prováděno sacím bagrem a vytvořeny provizorní sedimentační nádrže zvané Laguny. Po pozemkové úpravě jsou v majetku obce a hospodaří na nich právě Myslivecké sdružení. To na nich pravidelně pořádá výlovy.

Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 35.xxx' E 014° 50.yyy'

 


Additional Hints (Decrypt)

cebuyrqav fv crprg
arbqlz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.