Toto je patnáctý kámen geoglyfu AUM v Beřkovickém lese.
Dživa se překládá jako Duše nebo Duch. Ale co je tato duše ? Již víme, že existuje věčné a neměnné Brahma a z něj vycházející Átma. Potom existuje Májá, proměnlivá a pomíjivá iluze světa. Duše by měla být trvanlivější než pomíjivá představa, protože se přesouvá z jednoho těla do těla dalšího. Takže by měla být spojena s Átma. Na druhou stranu je spojená i s Májou.
Spojení věčného ducha s pomíjivou představou má více úrovní. Podle různých teorií jich je pět až sedm. Nejsnáze pochopitelné je hrubé hmotné tělo. To každý vidí a může si na něj sáhnout. Snadno pochopíme, že hmota nemá schopnost vnímání, a tak existuje druhé tělo založené na vědomí a jeho vnímání hmotného těla. Další tělo je založeno na karmě bytosti. Plody minulých životů a pouto k nim vytvořily tuto další existenci a také určily její kvalitu. Duše neboli dživa je souhrn těchto nehmotných a tudíž duchovních jevů. Jelikož sanskrt i čeština jsou indoevropské jazyky, můžeme ve slově dživa slyšet naše slovo život. Duch ve své nečistší podobě je podstata života, schopnost vesmíru tvořit hmotu a organizovat ji do tak úžasného a neuvěřitelně složitého celku, který může vnímat své okolí, svou vlastní strukturu a v té nejdokonalejší formě může duch objevit sebe sama, základ té úžasné věčné tvořivosti.
Krabička je publikována o srpnovém úplňku. V Indii se o tomto úplňku slaví svátek Rakšá Bandhan, kdy bratři a sestry, oslavují svoje (případně vytváří či obnovují) vzájemné vztahy a zároveň uctívají svoje rodiče a další úctyhodné osoby. Název svátku doslova znamená uvázat uzel. Den před úplňkem (tedy třeba o pradakšinové noci) ženy kupují nebo vyrábějí šňůrky zvané Rakhi, které druhý den uváží na zápěstí svých bratrů. Šňůrky mohou být jednoduché, pletené nebo i zdobené korálky, penízky či malými lasturami. Nemusí se jednat pouze o vztah mezi sourozenci, ale může jít o velmi přátelský (nikoli nutně partnerský!) vztah mezi ženou a mužem. Přijetím šňůrky se muži zavazují své sestry ochraňovat a tato šňůrka má velikou ochrannou moc jak pro ženu jako dárkyni tak i pro muže jako ochránce.
K tomuto festivalu se vztahuje hezký příběh o synech slonohlavého boha Ganéši. Ganéša měl dva syny, Šubhu a Labhu. Oba chlapci jsou zklamaní, že nemají žádnou sestru k oslavě Rakša Bandhan. Požadují na svém otci Ganéšovi sestru, ale bez úspěchu. Nakonec se objevuje svatý Narada, který přesvědčuje Ganéšu, že jeho dcera obohatí i jeho syny. Ganéša souhlasil a vytvořil dceru Santoši Má pomocí božských plamenů, které vystoupily z Ganéšových žen Riddhi (Úžasné) a Siddhi (Dokonalosti). Poté Šubha Labha (doslovně "svatý zisk" - to se používá v Indii jako přání ve smyslu "Hodně štěstí") měli sestru jménem Santoši Má (doslovně "bohyně spokojenosti"), aby jim uvázala šňůrku Rakhi při festivalu Rakša Bandhan.
Nezapomeňte si opsat BONUSová čísla, v budoucnu se určitě budou hodit.