Nejstarší dějiny naší vlasti jsou pohrouženy v tajemné šero a nebýt pravěkých vykopávek, nevěděli bychom ani, že u nás se už dávno před tisíci lety proháněli lidé, nevěděli, že již tehdy se vedl krutý boj o život.
Pravěké dějiny Bělova nemůžeme hodnotit pohledem omezeným na samotný katastr obce, ale v mnohém je nutno je chápat v širších souvislostech, přinejmenším v rámci jeho nejbližšího okolí. Osídlení našeho kraje můžeme klást do 8.století před naším letopočtem. Z těch dob jsou známa tři sídliště z nichž sídliště galsko-římské se zbytky kultury lužické se nacházelo na Milockých mezi Bělovem a Kvasicemi. Můžeme z určitostí soudit, že tam někde sídlili praobyvatelé Kvasic nebo Bělova. První stopy lidského osídlení katastru obce pocházejí ze starší doby kamenné, z doby posledního zalednění. V této době bylo v oblasti Napajedelské brány na severovýchodních výběžcích Chřibů situováno několik osad lovců mamutů. Nálezy početných kamenných nástrojů, polotovarů a odštěpků vyráběných ze severských pazourků ale i z dostupných místních surovin jsou přímým dokladem existence těchto tábořišť. Přímo v katastru obce známe dvě místa s doloženým výskytem nástrojů, jsou to polohy za Humny a pod kótou 297.
Prosím, dejte kešku zpátky opatrně. V současné době je v poklidné vesnici domovem asi 300 lidí.
ENG (slightly truncated version)
The deep history of Bělov can only be considered in the broad context of its immediate vicinity. Settlement of the area began in the 8th century BC, with evidence of three Gaelic-Roman locations between Belov and Kvasice. The first traces of human settlement in and around Bělov hark back to the early Stone Age, at the time when mammoth hunters also based themselves in nearby Napajedla in the north-eastern part of the Chřiby hills. Archaeological findings include stone tools, semi-finished products and chips of flint, which have been discovered in two places in Bělov.
These days, the peaceful village is home to around 300 people. Please put the cache back carefully.