Než začneš hledat, doporučuji Ti přečíst si hint! V KEŠI NENÍ TUŽKA!
Zdroj: Wikipedia:
Již z dob neolitických nacházíme pod Krušnými horami zbytky lidské činnosti. Počátky stálého osídlení se datují do 11. století. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení místa je považován seznam farních kostelů pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg.
Název Chabařovice se ustálil koncem 15. století, německý název byl Karbitz. V roce 1520 byly Chabařovice zmiňovány jako městečko s právy vaření piva a výroby sladu. Ferdinand I. Habsburský v září 1549 udělil právo užívání městského znaku (lva na skále mezi dvěma branami) a pečetění zeleným voskem.
Město postihla třicetiletá válka a nevyhýbaly se mu ani zničující požáry, z nichž nejničivější postihl Chabařovice na podzim roku 1697. Dále město velmi utrpělo při napoleonské bitvě u Chlumce roku 1813. Brzy se však z krize zotavilo.
Roku 1882 se v Chabařovicích udála první masová stávka v Čechách.
Již před vznikem Československa byla v Chabařovicích jedna ze dvou českých škol na Ústecku. Zajímavostí je také to, že zde byla počátkem 20.století zřízena první elektrifikována veřejná budova na Ústecku, jednalo se o evangelický kostel, který dnes již bohužel nestojí..
Za první republiky tvořili Češi asi třetinu chabařovického obyvatelstva, převládalo německé obyvatelstvo.
Uhlí bylo v okolí města objeveno v roce 1774. Zpočátku pomáhalo prosperitě města, v poslední čtvrtině dvacátého století však kvůli těžbě uhlí bylo naplánováno zrušení Chabařovic k roku 1997. V roce 1991 však vládní rozhodnutí tento záměr zrušilo.
K 1. lednu 1986 byly Chabařovice spolu s obcí Chlumec a městem Neštěmice připojeny k městu Ústí nad Labem. Důvodem bylo, že Ústí nad Labem se snažilo dosáhnout limitu 100 000 obyvatel, aby splnilo tehdejší podmínku pro zřízení městského národního výboru. Chabařovice a Chlumec se od Ústí opět odtrhly v roce 1990.
A nyní k vlastní keši:
Není sporu o tom, že kraj ústecký byl, je a bude krajem, kde se uhlí těžilo, těží a těžit bude. Ani Chabařovicko není vyjímkou, celé území je poddolováno a krajina nese pečeť průmyslové industrializace. Pravdou je, že v současné době se zde již netěží, čitelné stopy po těžbě nacházíme ale téměř všude. Krajina se však již rekultivuje a jedním ze způsobů, jak toho docílit, je zatopení původních dolů vodou. Patrně nejznámnějším jezerem, které zde vzniklo je Milada, nicméně ani jezero Petri není žádný drobeček. Na místě původního povrchového dolu, uzavřeného v roce 1973 již mnoho pozůstatků minulosti nenajdeme.Snad můžeme tušit obrysy těžní jámy, snad někde objevíme kolejivo z původní železniční vlečky, zaústěné sem ze starého chabařovického nádraží, pokrok se však nedá zastavit a tak je zde v současné době vytvořena odpočinková zóna s cestami a lavičkami okolo vodní plochy. A panorama Krušných hor ? Potěší a zaujme...
Zde, nad vodní plochou najdeme v blízkosti nejen přístupovou cestu k jezírku, ale také se tam kdesi skrývá keš velikosti PET. Kdo jí najde, zvítězí 😄 Přeji všem pohodový lov!