Čas velmi rychle plyne, rok se opět sešel s rokem a nadešel adventní čas. Společně se zastavme, zavzpomínejme na uplynulé letošní okamžiky, připomeňme si pěkné chvilky strávené při geocachingu a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento adventní kalendář je vánočním dárkem od angieborg a klickona všem kačerům, zejména těm, kteří zakládají kešky nejen ve středních a jižních Čechách. Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko a v něm se objeví nějaký vánoční symbol. Pojďme si společně oživit a připomenout tradiční vánoční zvyky, obyčeje, symboly a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky s jednoduchým luštěním, nacházející se v přírodě na rozhraní dvou krajů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři AK 2019.
angieborg & klickon
Betlém
Betlém nebo též jesličky je plastické zobrazení scény narození Ježíše Krista.
Ústředním tématem je Svatá rodina, Panna Maria a svatý Josef v nuzném chlévě pečující o právě narozeného Ježíška, který leží na seně v jesličkách. Pastýři a orientální Tři králové přinášejí dary, scéna bývá doplněna i zvířaty (volem, oslíkem, ovcemi) a případně andělem provolávajícím „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle“. Betlémy byly a jsou vytvářeny z nejrůznějších materiálů: dřevěné, keramické, papírové, perníkové aj. V některých místech je i tradice živých betlémů, kde postavy jsou představovány živými lidmi ve formě buď statického výjevu nebo i hrané scény.
Jesličky jsou zemědělské zařízení pro zakládání sena ve chlévě a Maria do nich Ježíše položila podle Lukášova evangelia, protože nebylo jiné místo k ubytování.
Jesličky svatého Františka z Assisi
Pro vznik tradice jesliček – betlému – měla význam událost, která se stala v roce 1223. Tehdy pozval italský šlechtic Giovanni di Velita Františka z Assisi, aby strávil Vánoce na jeho panství. Budoucí světec si prý přál vidět, jak právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně v jesličkách, a rozhodl se, že tento výjev zobrazí. Vybral si pro ni jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. Sem pozval v noci 24. prosince vesničany z širého okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak si příchozí svítili na cestu pochodněmi. Když vystoupali k jeskyni, uviděli jesličky, oslíka a telátko. Při nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia, které jediné vypráví podrobněji o Kristově narození.
Podle tradice byla tato událost nejen prvním „betlémem“, ale byla tu prý poprvé sloužena i půlnoční mše.
Krýzovy jesličky jsou dílem jindřichohradeckého měšťana a punčochářského mistra Tomáše Krýzy a patří k nejnavštěvovanějším expozicím v Jindřichově Hradci. Od roku 1998 jsou jesličky zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě. Betlém má nyní 17 m na délku, šířka i výška jsou 2 m. V současnosti je sestaven s mechanickým betlémem Emanuela Steinochera a statickým betlémem od Bohdana Steinochera v jeden celek.
Nejstarší část betlému tvoří scéna narození Ježíše Krista, která se nachází v jeho středu. Další části znázorňují poetickou vesnickou krajinu a měšťanskou architekturu dokládající život lidí 19. století. Kromě tradičních jihočeských obrázků zde nalezneme i známé výjevy z evangelia (vraždění neviňátek, útěk Sv. Rodiny do Egypta, obřezávání Ježíška). V jesličkách nalezneme i rudný důl s horníky, či bránu s padacím mostem a strážnými hlídající město a Herodův palác, se stoly s miniaturním nádobím a jídlem.
Velký vyřezávaný mohelnický betlém je každoročně o vánočních svátcích vystavován v mohelnickém kostele sv. Tomáše Becketa, v boční kapli sv. Anny. Na ploše 6×7 metrů je kromě jesliček také řada dalších figur i staveb včetně přesných kopií hradů Bouzov a Karlštejn či samotného kostela sv. Tomáše Becketa.
Dílo vytvořil mezi lety 1958 a 1988 Josef Nedomlel (1909–1990) ze Starého Města u Bruntálu. Autor sám je v betlémě vyobrazen jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před křížlickým mlýnem. V jeho práci pokračuje jeho syn František, který např. dokončil chybějící figury pěti hrajících muzikantů a sám přidal k betlému např. chasníky řezající dřevo či horníky vytahující z dolu rumpálem nakopané uhlí.
V kapli, kde je betlém každoročně vystavován, zní koledy a celý objekt je nasvětlen v několika různých barevných kombinacích. Část figurek i staveb (mlýny) je pohyblivá.
Třebechovický betlém (známý též pod názvem Proboštův betlém) je celodřevěný mechanický betlém, který je dílem Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a Josefa Frimla. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku. Betlém vznikal od roku 1882 až do Proboštovy smrti v roce 1926.
V současnosti betlém vlastní město Třebechovice pod Orebem. Od roku 2013 je umístěn v nové budově v Třebechovickém muzeu betlémů a je veřejnosti přístupný.
(čerpáno z webu wikipedia.org)
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 30.XXX E 014° 38.YYY
- O Kristově narození vypráví :
a) Matoušovo evangelium, pak XXX = 370
b) Lukášovo evangelium, pak XXX = 725
- Tomáš Krýza byl :
a) punčochářským mistrem, pak YYY = 939
b) pekařským mistrem, pak YYY = 994
