Při odlovu této zeměkeše navštívíte místo, které je poznamenáváno přítomností člověka už od pradávna. I přesto si, v rámci možností, zachovalo svou krásu a z hlediska geologie nabízí mnoho zajímavého. Zdejší osídlení je datováno již od starší doby bronzové. V době Velkomoravské říše zde stálo hradiště, jež bylo součástí velkomoravského opevnění. Tvrz pak zanikla za česko-uherských válek. Její poslední pozůstatky, společně s velkou částí kopce, vzaly za své se zprovozněním andezitového lomu za první republiky.
Později, v době kdy všechno patřilo všem, zde byla nakonec obecní skládka. Po mnoha letech byl lom zavezen, rekultivován a dnes nad povrch vystupuje asi 3 m vysoká skalní stěna, která je se svým blízkým okolím chráněna jako přírodní památka s oficiálním názvem Hrádek. Mezi místními se jí však neřekne jinak než Skala. Blízká část obce pak nese historický název Hrad. Část stěny lomu v původní výši asi 10 m se dnes nachází na soukromém pozemku. V dnešních dnech přichází na mysl, že veškerá sláva tohoto kdysi velkolepého místa již pominula, jelikož celý prostor působí poněkud zanedbaně.
Hrádek je největší památkou projevu třetihorní vulkanické činnosti v oblasti Moravsko-slovenských Karpat. Na zbytcích lomové stěny lze pozorovat balvanitou vulkanickou brekcii, která původně pravděpodobně vyplňovala sopouch. Je tvořena převážně 30-40 cm velkými ostrohrannými úlomky šedého amfibolického bazaltického andezitu. Jedná se o doklad třetihorního podpovrchového vulkanismu. Tyto jevy jsou dobře patrné v centrální a levé části skalního výchozu s kříži. Přítomny jsou i úlomky porcelanitů a tmavě šedých jílovců, které místy tvoří zajímavé kresby. Například v pravé části skalního výchozu lze ve stěně nalézt úlomky porcelanitu připomínající květ růže. V širším okolí se v Bílých karpatech nachází několik dalších andezitových lomů, avšak Skala je uvedenými kresbami jedinečná. Zajímavé je, že kromě Bílých Karpat se andezity v České republice vyskytují již jen v Tepelské vrchovině a Českém středohoří.
Trochu teorie z odborného webu geology.cz
Geologická charakteristika: Na výchoze vystupují komínové brekcie z bloků a úlomků biotit-pyroxenických andezitů a vypálených pískovců a jílovců nivnického souvrství bělokarpatské jednotky. Stáří vulkanických hornin je baden až sarmat. Jedná se o podpovrchový vulkanismus. Stáří nivnického souvrství je paleocén až eocén. Dnes je zachovaná menší část výchozu o výšce do 3 m a délce asi 10 m.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů - bělokarpatská jednotka
Stratigrafie: paleocén, střední miocén
Témata: geomorfologie, vulkanologie
Jevy: žíla (magmatická), výchoz
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská), metamorfní (kaustická metamorfóza), magmatická
Hornina: andezit, porcelanit
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Zdroj: Databáze významných geologických lokalit: 3096 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-05]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3096.
Podmínky logu
Pro uznání logu je samozřejmě potřeba navštívit předmětné místo, pečlivě přečíst listing a na základě získaných poznatků odpovědět na následující otázky:
- Ve kterém geologickém období docházelo v Bánově k vulkanické činnosti?
- Pozorujte skalní výchoz a popište hlavní směr, kterým pásy andezitu v hornině vedou.
- Jaké další úlomky jsou v hornině přítomny? Zkuste některé nalézt a popsat co Vám připomínají.
- Kde jinde se kromě Bílých Karpat andezity v České republice ještě vyskytují?
- Dobrovolným úkolem je přiložení fotodokumentace z Vaší návštěvy.
Odpovědi zašlete zprávou přes profil. Poté můžete v pohodě logovat. V případě nesrovnalostí Vás budu kontaktovat a společně to určitě dáme dohromady.
Důležité upozornění
Původní skalní stěna (vlevo při pohledu čelem k informační ceduli) není nijak zabezpečena! Není proto vhodné místo navštěvovat v noci. Pro zjištění potřebných poznatků není třeba chodit k tomuto okraji skalní stěny, ani nikam šplhat. Dbejte prosím zvýšené opatrnosti!
Zajímavost na konec
Na vrcholu Skaly jsou umístěny 3 velké kříže, které na sebe poutají pozornost již z dálky, zejména při cestě od Uherského Brodu. Kříže byly zbudovány na paměť utrpení zdejšího lidu za nájezdů z Uher v 17. a 18. století. Později byly zbořeny společně se zbytky hradu. Začátkem 21. stolení došlo k jejich obnově do současné podoby.
