Tato keš je součástí volné série navazující na výstavu v sídle Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem, která se věnuje památkové péči po roce 1989.
Velký Újezd je zámek s hospodářským dvorem ve stejnojmenné vesnici u Býčkovic v okrese Litoměřice. Založen byl na konci šestnáctého století Jaroslavem Kostomlatským z Vřesovic, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby po požáru v roce 1657 a mladších empírových úprav. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR
Když bylo roku 1575 ploskovické panství rozděleno na dvanáct dílů, připadl Velký Újezd s několika dalšími vesnicemi Jaroslavu Kostomlatskému z Vřesovic, který zde založil renesanční tvrz. Po něm ji roku 1612 zdědil syn Adam Jiří Kostomlatský z Vřesovic, který nejprve musel vyplatit podíl mladšího bratra Radslava. Za účast na stavovském povstání bylo roku 1623 jeho panství, ke kterému patřilo šest vesnic, poplužní dvůr, pivovar a mlýn, převedeno na manství. Jako evangelík odešel Adam Jiří roku 1628 ze země a statek přenechal Radslavovi.
O převzetí panství v té době usiloval litoměřický dominikánský klášter, kterému roku 1630 povolil císař Ferdinand II. zřídit noviciát, a příjmy z Velkého Újezdu měly být použity k jeho financování. Proti tomu se postavil Radslav, který argumentoval návratem Adama Jiřího z vyhnanství a jeho přestupem ke katolictví. Při saském vpádu v roce 1631 se Adam Jiří připojil k útočníkům, ale ještě téhož roku zemřel. Panství potom získal Jan Habart z Vřesovic, který také přišel se saským vojskem a již dříve se zmocnil Ploskovic, ale po vytlačení Sasů musel odejít do exilu.
V roce 1632 újezdské manství připadlo klášteru, který je roku 1657 získal do vlastnictví. Ve stejném roce však vesnice i se starou tvrzí vyhořela, a dominikáni ji proto nechali přestavět na barokní zámek. Hlavní fáze přestavby skončila roku 1658, ale drobné úpravy pokračovaly až do konce sedmnáctého století. Zámek řádu patřil až do roku 1945, po kterém ho převzal státní statek a zřídil v něm kanceláře a byty.
Zdroj Wikipedie.
Jak na keš.
K vyřešení keše potřebuješ metr. Na souřadnicích prvního zastavení ve Velkém Újezdě, si prohlédneme vstupní bránu do poplužního dvora a zámku. Nad branou jsou v nikách umístěny tři sochy svatých, svatý Dominik, Archanděl Gabriel a svatý Vavřinec. V době naší návštěvy se brána a sochy opravovaly. Nás ale zajímá letopočet pod sochami. Ten přičteme k hodnotě N, v listingu.
Opodál JV asi 80 metrů, najdeme opravený křížek, na němž je také letopočet, Ten přičteme k hodnotě E, v listingu.
Na křížku je špatně čitelný nápis. Nás zajímá první slovo na předposledním řádku. Toto slovo převedeme na číslo, dle následujícího vzoru:
|
příklad
|
|
|
|
|
s
|
19
|
pořadí v abecedě
|
|
l
|
12
|
|
|
|
o
|
15
|
|
|
|
v
|
22
|
|
|
|
o
|
15
|
|
|
| |
|
|
|
| |
83
|
součet k N i E
|
Další třetí zastavení je sloup se sochou sv. Máří Magdalény (původně se sv. Janem a Pavlem).
Zde změříme spodní části podstavce dle fotografie v listingu.
Změřené indicie N a E zaokrouhlíme na celé cm a opět přičteme k hodnotám v listingu. Výsledek bude umístění finální krabičky geocache.
Hodnota N je 5031254 hodnota E je 1411469