Mlýn v Sedlečku přestal fungovat již v roce 1880. Nebyl to ani plnohodnotný mlýn, sloužil zřejmě ke šrotování obilí pro potřeby přilehlého panského dvora. Byl pod hrází poměrně velkého, dnes již vyschlého rybníka. Zajímavé je na něm to, že se stavebně zachoval bez větších změn do dnešních dnů. Taže máme možnost vidět, jak žili lidé před 100 – 150 lety. A žili v něm do roku 1966. Je to s podivem, k dispozici měli jednu místnost v přízemí, vlhkou a tmavou, s malými okny. Vytápěná byla pecí ze síně. O nějakém moderním sociálním zařízení si mohli nechat jen snít. Nový majitel si v patře upravil dvě místnosti, pro letní bydlení.
Rybník je vyschlý, ale znatelný, náhon zanikl, lednici nenajdete, ale odtokový kanál se zachoval, bohužel se propadá. Zdá se, že se mlýnu blíží definitivní konec. Zachovat jeho původní vzhled je finančně neúnosné, vlhkost a stáří si na něm vybírá svou daň.
Sedlečko je malá osada s bohatou historií. První písemné zmínky o okolí jsou z roku 1308, kdy Hynek starší z Vlašimě pohnal k soudu pro rozličné škody učiněné jemu od Bolesuda z Vesce, Zdislava z Hrzína a Zvíře z Čestína. Je tedy jisté, že nejbližší vesnice v té době již existovaly. Lze předpokládat, že i Sedlečko bylo v té době osídlené.
První písemná zmínka o Sedlečku je z r. 1440. Beneš Libuň z Dubé prodal dvůr v Sedlečku Ctiborovi Maceškovi z Peclínovce. Rytířský rod Macešků (Mařešků) hospodařil na Sedlečku po více než 250 let. Časem rod zchudl, stal se svobodnickým a zanikl. Na jeho místě vznikl panský dvůr, jak jej známe z nedávné minulosti. I z něho jsou dnes jen ruiny.
Sedlečko v době svého vzniku sestávalo ze dvou rytířských dvorů. Ten druhý je poprvé doložen v r. 1527, kdy dvůr v Sedlečku koupil Martin Kehar z Hrzína od Václava Hronovce z Nesper. Právě Keharové dali Sedlečku jméno. Ještě v r. 1895 byl úřední název obce Kyharovo Sedlečko. Po třicetileté válce se Keharům vedlo zle a museli svůj majetek postupně prodat.
V letech 1654-1719 dochází v Sedlečku k dělení gruntů. Rytíř Maceška celý svůj statek postoupil nebo prodal vrchnosti. Ten se stal základem panského dvora, který zde po r. 1700 vzniká. Prvním majitelem dvora byl Jan Šreyer, zemřel r. 1719 a je pohřben ve velšském kostele. Později dvůr přešel do rukou Věžníků, dále pak Ausperků, kteří ho r. 1811 prodali svobodníkovi Martinu Bořkovcovi.
V r. 1833 se Sedlečko rozrostlo o 4 chalupy v Lipinách. Žili v nich lidé, kteří pracovali na panském dvoře. Tato část Lipin patří dodnes katastrálně k Sedlečku, zbývající část vsi je katastr obce Velíš.
V r. 1902 byla postavena kaplička na návsi. Dodnes je udržovaná v původním stavu a je chloubou a dominantou vesničky. Zvon v její zvoničce je starší, byl sem přenesen z věžičky, která byla na střeše panského dvora. Na zvonu je nápis GWS 1749. Při přenášení zvonu a bourání staré věžičky bylo prý v jeho báni nalezeno větší množství peněz v hodnotě 3100 rakouských korun. Historii obce Sedlečko sepsala Dagmar Primusová v r. 2005.
Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 39.xxx' E 014° 48.yyy'
Na stěně tu býval tento obrázek. 
Zde do roku 1966 bydleli lidé.
V takovéto peci se pekl chléb a vytápěla přilehlou světnici.
