Všichni to známe, když pes zavrtí ocáskem a zaštěká u dveří, musí se jít. I tahle procházka takhle začíná...
Jednoho pěkného večera bylo příznivé počasí, a tak jsem se rozhodl, že tentokrát bude venčení mého čtyřnohého miláčka Alíka o trochu delší než obvykle. Vydali jsme se z úvodních souřadnic směrem na jih.
Míříme pořád dál, plni elánu, zdravíme po pravici naše kamarády Standu a Ivu, kteří už doma odpočívají po každodenním náročném shonu, až jsme narazili na křižovatku a dali se do prava.
Hned po pár minutách chůze směrem nahoru, se před námi objevila další křižovatka s pěkným křížem. Na sídliště se nám nechtělo, tak jsme zahli do leva směrem k parku.
Procházíme parkem, a tu najednou se Alík zastaví u památníku Friedricha Schillera. Říkám mu: "Pojď honem, tady nemůžeš, ještě bude příležitost."
Procházíme kolem muzea, přecházíme přes přechod a v klidu zatáčíme do leva, směrem k náměstí.
Jdeme, jdeme a tu najednou na křižovatce chytá Alík pravou. Je tu dnes ale docela rušno.
Pokračujeme tedy dolů, ale hned na prvním přechodu pro chodce zatáčíme do leva a procházíme rohovým podchodem. Nějak to tu divně hučí, asi ty klimatizace. Alík zavrtí ocáskem.
Hned za podchodem opět přecházíme vlevo a pokračujeme dál po žulových kostkách. Trochu do vrchu, a tu se po našem pravoboku objevuje trávník. Uvolňuji vodítko a Alík dostává konečně povel: "Můžeš!"
Po vykonání potřeb a patřičném úklidu pokračujeme dál za nosem ke kostelu a obcházíme ho z pravého boku, až skoro úplně dokola.
Zpět jít ještě nechceme, a tak se vydáváme do prava a procházíme podchodem, který vyúsťuje na náměstí.
Chvilku jen tak pokukujem po kolemjdoucích, Alík zatím očmuchá pár rohů. Jeden i občůral, ale pšt. Poté zamíříme do severovýchodního rohu, kde se zastavujeme, protože jsme potkali nejspíš Alíkovu nevěstu.
Svatba neklapla, a tak vyrážíme opět dál, ale už pomalu směrem k domovu. Náš směr je severozápadní roh náměstí.
Procházíme ním a dáváme se v levo. Jdem rovně, kolem parčíku, kde Alík na chvíli zbystří. Byl to jen pár mladých líbajících se milenců.
Pokračujeme ještě pár metrů rovně, a pak zahýbáme do prava a po sléze prudce do leva, na parkoviště jednoho nejmenovaného supermarketu se žlutou taškou.
Tady se opět na chvilku zdržíme, jelikož potkáváme mého kolegu z práce Mirka, který bydlí v přilehlém domě a chystá se jít zrovna na pivko. Prohodíme pár slov a společně odcházíme z parkoviště severozápadním směrem, kolem pomníku Adolfa Cihláře. Tady opět Alík značkoval svoji dominanci nad ostatními ratlíky z okolí.
Mirek za rohem ještě pohladí Alíka a odpojuje se do prava směrem ke koupališti.
My jdeme poslední rovinkou na křižovatku, kde je doporučený parking a jsme na konci.
Protože jste se při venčení kochali a pár věcí jste si určitě po cestě všimli, tak se na tomhle místě naše cesty rozchází. Já s Alíkem jdeme pomalým krokem k nedalekému domovu, ale vy se zde na chvilku zdržíte. Třeba v autě, nebo v odpočinkové zóně (Luční lázně) u gymnázia a vypočítáte malý vzoreček.
Zeptám se Vás, na několik poznatků z procházky. Vaše odpovědi budete potřebovat do výpočtu finálních souřadnic!
A: Na úvodních souřadnicích je poštovní schránka. Vedle ní je bílá elektrická rozvodna. Třímístné číslo v pravém horním rohu -136
B: Na křižovatce s křížem jste si určitě všimli, kolik latěk je na čele plůtku okolo něj -9
C: V parku na soše F.S. je ve spodní části v textu zakomponovaná číslovka -147
D: Kolik klimatizačních jednotek je v rohovém podchodu na křižovatce +6
F: Když jste obcházeli kostel z prava, tak jste si jistě všimli kolik elipsových okének je nad dveřmi po Vaší levici +38
G: Na místě Alíkových námluv je na zdi plaketa jednoho pána. Sečti obě čísla v její spodní části -3808
H: V uličce u parčíku, kde se líbali mladí milenci, je strom. Na proti němu je dům s kolika okny?
I: Než odbočí Mirek do prava, mine po pravé straně kříž. Počet lebek na něm +1
N 49° A.BCD +4
E 016° F.GHI -13
Alíkovi se procházka moc líbila. Doufám, že Vám také a že jste neobčůrali všechny rohy jako on...
Logbook, tužka i razítko jsou součástí kešky, a tak je prosím neodnášejte! Díky
